Verze z 21. 4. 2016, 11:06 editovat Jecko700 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 6 212 editací m celé jméno syna značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 25. 4. 2016, 13:12 editovat zrušit editaci 147.231.118.42 (diskuse) →‎Život: Ne kurz. u osob. jmen značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 39: Anna byla nejstarší, nemanželská dcera cara Petra Velikého a jeho druhé ženy [[Kateřina I. Ruská\|Kateřiny I.]] (narodila se v roce 1708, její rodiče se vzali až v roce [[1712]]); v důsledku čehož postupně sešlo z řady pro ni plánovaných sňatků. Ke konci Petrovy vlády, v roce [[1724]], se zasnoubila a několik měsíců po smrti Petra Velikého (zemřel v lednu [[1725]]) se [[21. květen\|21. května]] [[1725]] v kostele sv. Trojice v Petrohradě provdala za knížete [[Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský\|Karla Fridricha, vévodu Holštýnsko-Gottorpského]] ([[1700]]-[[1739]]), synovce [[Švédsko\|švédského]] krále [[Karel XII.\|Karla XII.]], který neměl děti. Karel Bedřich hodlal sňatku využít k zabezpečení [[Šlesvicko\|Šlesvicka]] před [[Dánsko\|Dánskem]] a očekával také podporu Ruska ve svých nárocích na švédský trůn. Podle podmínek [[Nystadská smlouva\|Nystadské smlouvy]] se však Rusko zavázalo nevměšovat se do vnitřních záležitostí Švédska, takže jeho naděje zůstaly nenaplněny. Karel Bedřich přijal účast v nové ''Nejvyšší tajné radě'' a do jisté míry ovlivňoval ruskou politiku v chaotickém období po smrti Petra Velikého, zvaném ''údobí palácových revolucí''. Po smrti Kateřiny I. se jeho pozice stala vratkou a střetl se s [[Alexandr Danilovič Menšikov\|Alexandrem Menšikovem]], poručníkem Annina synovce [[Petr II. Ruský\|Petra II.]], Kateřinina následníka na trůnu; Menšikov doufal, že mladý panovník se ožení s jeho dcerou. Po střetu s Menšikovem se Karel Bedřich [[2. červen\|2. června]] [[1727]] musel vrátit do [[Holštýnsko\|Holštýnska]]. Zde také, v městě [[Kiel]]u, porodila Anna [[21. únor]]a [[1728]] syna ''Karla Petra Ulricha von Holstein-Gottorp'', který v roce [[1762]] usedl na ruský trůn jako car [[Petr III. Ruský\|Petr III.]]; jako taková je předkem všech [[Romanovci\|Romanovců]] od [[18. století\|18.]] do [[20. století]]. Tři týdny po narození syna, ve věku pouhých dvaceti let, zemřela. Jejím posledním přáním bylo spočinout v petropavlovské katedrále v [[Petrohrad]]ě. [[12. listopad]]u zde byla pochována do hrobky blízko svých rodičů. Současníci na ni vzpomínali jako na krásnou ženu a vzdělanou [[polyglot]]ku. Byla podobná svému slavnému otci, inteligentní, mluvila plynně francouzsky, německy, italsky a švédsky. Měla vřelý vztah k dětem a věnovala se svému synovci [[Petr II. Ruský\|Petru Alexejeviči]]. Na její památku ustavil její manžel [[14. únor]]a [[1735]] [[Řád sv. Anny (Rusko)\|Řád sv. Anny]], který se v roce [[1795]] za cara [[Pavel I. Ruský\|Pavla I.]] stal státním vyznamenáním [[Ruské impérium\|Ruského impéria.]]

Anna Petrovna: Porovnání verzí