Nový Žeberk: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Historie: Odkazy
Řádek 23:
Hrad (na historických mapách uváděný také jako ''Kleiner Seeberg'') byl v&nbsp;písemných pramenech často zaměňován s&nbsp;nedalekým Borkem (dnes zámek [[Červený Hrádek (zámek, Jirkov)|Červený Hrádek]]), a&nbsp;přestože byl spolehlivě lokalizován J.&nbsp;Čermákem už v&nbsp;roce [[1962]], uvádí ho Anděl a&nbsp;kol. jako neznámou tvrz.<ref name="Hefner-PPŽ"/>
 
První písemná zmínka pochází z&nbsp;roku [[1327]], ve které je Nový Žeberk uveden v&nbsp;majetku bratří z&nbsp;Bergova a&nbsp;odlišen od [[Starý Žeberk|Starého Žeberka]]. Roku [[1382]] Ota z&nbsp;Bergova panství s&nbsp;hradem prodal za 3140 kop [[Pražský groš|pražských grošů]] Těmovi z&nbsp;Koldic spolu se Starým Žeberkem, třetinou města [[Jirkov]]a a třetinou kostelních platů z&nbsp;[[Boleboř]]e, [[Orasín]]a a dalších vesnic. Podle stejné listiny k&nbsp;hradu patřila [[Manská soustava|manství]] v&nbsp;[[Kundratice (okres Chomutovtvrz)|Kundraticích]], [[Kyjice (tvrz)|Kyjicích]], [[Újezd (Vrskmaň)|Újezdě]], Boleboři a [[Zákoutí (Blatno)|Bernově]].<ref name="Žemlička"/> Po tomto roce Starý Žeberk pravděpodobně zanikl a oba hrady přestaly být rozlišovány.
 
Koldicové hrad vlastnili minimálně do roku [[1402]], ale z&nbsp;dochovaných listin vyplývá, že ho několikrát zastavili. Nejprve ho držel Albrecht ze Schauenforstu, od roku [[1395]] Albrecht, purkrabí z&nbsp;Leisneku, spolu se synem Vyrtem a od roku [[1399]] Jindřich z&nbsp;Ervěnic. Majitelů se na hradě po roce [[1402]] vystřídalo více. Jedním z&nbsp;nich byl zemský [[komtur]] [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]] Albrecht z&nbsp;Dubé, později ho získal do zástavy Albrecht z&nbsp;Ervěnic ([[1407]]) a snad také Dětřich Kraa z&nbsp;Borku. V&nbsp;roce [[1418]] je jako majitel panství uváděn Vít ze Šumburka, později snad jeho syn Fejt a jako poslední použil predikát ''ze Žeberka'' Albert z&nbsp;Konipas roku [[1453]]. Ten však později vystupuje pouze jako pán z&nbsp;Borku, takže je pravděpodobné, že Nový Žeberk byl někdy po polovině 15. století opuštěn.<ref name="Žemlička"/>