Verze z 5. 4. 2016, 15:35 editovat Jana Lánová (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 58 848 editací m Editace uživatele 46.135.47.3 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je DvorapaBot ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 23. 4. 2016, 10:41 editovat zrušit editaci Chlebashořčicí (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 1 364 editací Bez shrnutí editace značka: přepnuto z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 1: ~~{{upravit}}~~ {{Různé významy\|tento=fyzikální přírodě}} '''Příroda''' znamená v nejúžším významu slova volně žijící [[ekosystém]] s určitou mírou [[Biologická diverzita\|biodiverzity]], v širším pojetí pak může znamenat celou [[Biosféra\|biosféru]], či dokonce hmotný svět (''fysis)'', tedy předmět zájmu [[Přírodní vědy\|přírodních věd]]. '''Příroda''' (nazývaná také '''hmotný svět''' nebo '''přírodní svět'''), je veškerá [[hmota]] a [[energie]] a to hlavně v základní, člověkem neovlivněné formě.{{Doplňte zdroj}} Příroda je předmětem vědeckých studií. Příroda živá a neživá se od sebe liší, neživá příroda je složena např. z hornin a minerálů, vzduchu, tepla a světla apod. == vPříroda ~~Platónově~~ve ~~Zákonech~~filozofii == Přirozenost a příroda (''fysis'') je jednou z prvních otázek [[Antická filozofie\|antické filozofie]]. <ref>KRATOCHVÍL, Zdeněk, HORÁČEK, Ivan a SÁDLO, Jiří. ''Filosofie živé přírody''. Praha: Herrmann, 1994. 222 s.</ref> Samotné řecké slovo ''fysis'' lze nalézt již v Homérově [[Odysseia\|Odysseie]] a znamená nespoutanou a divokou přírodu, v češtině má slovo ''příroda'' původ ve slově ''přirodit'', tedy všeho živého. Přírodou rozumějí vznikání prvních jsoucen; jestliže však se ukáže prvním jsoucnem duše, a ne oheň ani vzduch, duše, vzniklá mezi prvními jsoucny, jistě by se o ní zcela správně řeklo, že ona jest, více než co jiného, od přírody.▼ Platón ve svém Zákoně o přírodě píše:{{Zdroj?}} ▲{{Citát\|Přírodou rozumějí vznikání prvních jsoucen; jestliže však se ukáže prvním jsoucnem duše, a ne oheň ani vzduch, duše, vzniklá mezi prvními jsoucny, jistě by se o ní zcela správně řeklo, že ona jest, více než co jiného, od přírody.\|Platón, Zákon}} == Rozdělení přírody == === Fyzikální === Podle toho, jaké [[fyzika\|fyzikální]] zákonitosti jsou určující pro popis sledované části přírody se používá označení:{{Zdroj?}} * '''Makrosvět''' – tj. makrokosmos ({{Cizojazyčně\|el\|''μακρός''}} „daleký“ a {{Cizojazyčně\|el\|''κοσμος''}} „svět“) se označuje ta část přírody, v níž platí zákonitosti [[klasická fyzika\|klasické fyziky]]. Jde o svět, který je svými rozměry pochopitelný a pozorovatelný lidskými [[Smysl (biologie)\|smysly]]. Makrosvět lze obvykle zařadit do rozměrů od tisícin milimetru po miliony kilometrů. Kromě běžných [[těleso\|těles]] vyskytujících se v našem okolí lze do makrosvěta zařadit např. [[planeta\|planety]]. * '''Mikrosvět''' – tj. mikrokosmos ({{Cizojazyčně\|el\|''μικρός''}} „malý“ a {{Cizojazyčně\|el\|''κοσμος''}} „svět“) se označuje ta část přírody, která se zabývá složením [[hmota\|hmoty]] v měřítkách menších než (přibližně) 10<sup>−8</sup> cm, tedy na [[atom]]ární a subatomární úrovni. Tento svět není přímo pozorovatelný lidskými smysly, je nutno používat aparát [[kvantová fyzika\|kvantové fyziky]]. Zákonitosti [[klasická fyzika\|klasické fyziky]] zde neplatí. Do mikrosvěta patří např. [[bakterie]], [[viry]], [[Buňka\|buňky]], také [[atom]]y a [[elementární částice]], kterými se zabývá [[fyzika částic]]. * '''Megasvět''' – tj. megakosmos ({{Cizojazyčně\|el\|''μέγας''}} „veliký/četný“ a {{Cizojazyčně\|el\|''κοσμος''}} „svět“) se označuje ta část přírody, která se zabývá strukturou [[vesmír]]u ve velkých rozměrech (řádově v měřítkách 10<sup>6</sup> [[světelný rok\|světelných let]] a větších). Na takových rozměrech je nutno zákonitosti klasické fyziky nahradit [[obecná teorie relativity\|obecnou teorií relativity]]. Můžeme zde pozorovat rozpínání i křivení [[Časoprostor\|časoprostoru]]. Na jeho průzkum se používá [[Dalekohled\|teleskopů]]. Do megasvěta spadá např. studium vývoje vesmíru, kterým se zabývá [[kosmologie]]. === Ekologické === Podle různých aspektů určitého [[Biotop\|biotopu]] můžeme sledovat podmínky, vývoj a interakce: * [[Živá příroda]] – zahrnuje všechny živé organismy ve vesmíru – tj bakterie a jiné mikroorganismy, houby, rostliny a živočichy▼ * [[Edafotop\|edafotopů]] * [[Neživá příroda]] – zahrnuje všechnu neživou materii (tedy vše ostatní co nespadá pod pojem živé přírody), což jsou tedy horniny a nerosty, půda, voda, vzduch, světlo a teplo pocházející ze Slunce.▼ * [[Klimatop\|klimatopů]] * [[Ekotop\|ekotopů]] === Metodologie vědy === ▲* [[Živá příroda]] – zahrnuje všechny živé organismy ~~ve vesmíru~~ – tj bakterie a jiné mikroorganismy, houby, rostliny a živočichy ▲* [[Neživá příroda]] – zahrnuje všechnu neživou materii (tedy vše ostatní co nespadá pod pojem živé přírody), což jsou tedy horniny a nerosty, půda, voda, vzduch, světlo a teplo pocházející ze Slunce. (''přírodní síly'' - meteoriologické jevy) == Odkazy == Řádek 26 ⟶ 34: * {{Wikislovník\|heslo=příroda}} * {{Wikicitáty\|téma=Příroda}} {{Pahýl}}▼ == Reference == [[Kategorie:Příroda\| ]] ▲<references />{{Pahýl}} [[Kategorie:Biologie]] [[Kategorie:Přírodní vědy]] [[Kategorie:Příroda]]

Příroda: Porovnání verzí