Osídlování Země: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Paleoantropologie za použití HotCat
Wikify, úvod a metoda, mapka a "BP" místo "př. n. l."
Řádek 1:
{{neověřeno}}
'''Osídlování Země''' člověkem vyšlo zhruba 1 milion let (Ma) před současností (BP) z jižní a střední Afriky a probíhalo v několika vlnách. Tyto vlny zřejmě souvisely také se změnami klimatu a jedna z posledních přinesla do Evropy zemědělství (asi 8500 BP). Nejstarší nálezy Homo sapiens sapiens mimo Afriku jsou z Izraele, z doby kolem 100 tisíc let BP. Odtud osídlil nejprve jižní a jihovýchodní Asii a někdy kolem 50 000 BP vstoupil do Evropy, kterou ovšem už dříve osídlil neandertálec.
{{upravit}}
[[Soubor:Spreading homo sapiens la.svg |thumb|upright=1.5| Šíření Homo sapiens po světě. Letopočty jsou "před přítomností" (BP).]]
Asi v letech 120 000/90 000 př. n. l. nastalo vlhčí podnebí a bylo tudíž možno překročit Saharu, která byla asi od roku 75 000 př. n. l. už zase uzavřena vysušením v důsledku počínající další ledové doby, [[würm]]u (70 000/10 000 př. n. l.), a opět uvolněna po jejím ukončení.
 
== Metody ==
A tak kolem roku 110 000 př. n. l. začal moderní člověk pronikat nilským údolím přes Egypt a Sinaj do Palestiny. Zde se setkal s [[člověk neandrtálský|neandrtálcem]]. Nejstarší mimoafrický nález pozůstatků moderního člověka pochází z izraelské [[Kafza|Kafzy]] a je datován do roku 90 000 př. n. l. V té době však už se podnebí opět horšilo a moderní člověk ještě nebyl připraven na přežití v Asii a Evropě, proto oblast přenechal neandrtálcům. První vystěhovalecká větev moderních lidí tak vymřela v důsledku krutého klimatu.
Zdrojem poznatků o osídlování Země byly donedávna jen kosterní a archeologické nálezy, pokud se je dařilo datovat. Od 80. let 20. století je stále významnějším pramenem samo složení lidského genomu, které dovoluje zhruba určit i původ určité varianty člověka. Metoda se rychle rozvíjí a tak se i údaje poměrně často mění. Údaje o stáří jsou v každém případě velice přibližné a udávají přibližné stáří, nikoli letopočty. Proto se pro předhistorické období postupně prosazuje označení "před přítomností" (BP), které tuto skutečnost naznačuje.
 
== Postup ==
Úspěšnější byl přechod moderního člověka do Asie kolem roku 80 000 př. n. l. přes mořskou úžinu mezi Eritreou a Jemenem v počtu maximálně 300 osob. Říká se jim lid pobřežní linie. Podobali se pravděpodobně dnešním Khoisanům, jimiž byla tehdy osídlena celá východní Afrika včetně Etiopie.
AsiV vobdobí letechkolem 120 000/ - 90 000 př. n. l.BP nastalo vlhčí podnebí a bylo tudíž možno překročit Saharu, která byla asi od roku 75 000 př. n. l. užBP zase uzavřena vysušením v důsledku počínající další ledové doby, [[würm]]u (70 000/10 000- př.10 n.000 l.BP), a opět uvolněna po jejím ukončení.
 
A tak kolem roku 110 000 př. n. l.BP začal moderní člověk pronikat nilským údolím přes [[Egypt]] a [[Sinaj]] do [[Palestina|Palestiny]]. Zde se setkal s [[člověk neandrtálskýneandertálec|neandrtálcemneandertálcem]], který se snad vyvinul mimo Afriku z předchozích vln osídlování. Nejstarší mimoafrický nález pozůstatků moderního člověka pochází z izraelské [[Kafza|Kafzy]] a je datován do rokukolem 90 000 př. n. lBP. V té době však už se podnebí opět horšilo a moderní člověk ještě nebyl připraven na přežití v Asii a Evropě, proto oblast přenechal neandrtálcům. První vystěhovalecká větev moderních lidí tak vymřela v důsledku krutého klimatu.
Lid pobřežní linie postupoval na východ podél pobřeží. Jeho hlavním zaměstnáním byl sběr a rybolov. Vzhledem k tehdy nižší hladině světového oceánu jsou dnes všechny jeho tábořiště pod hladinou. Suché vnitrozemí bylo liduprázdné.
 
=== Asie ===
Kolem roku 75.000 se moderní lidé ocitli ve východní Asii. Celkový počet moderních lidí na planetě se v té době dá odhadnout na 100 000 osob a tehdy přišla katastrofa. Kolem roku 74 000 př. n. l. [[tobská katastrofa|vybuchla obří sopka Toba]] na Sumatře. Do ovzduší bylo vrženo 3000 km<sup>3</sup> popela a roztavené horniny. Nastalo deset let tmy a chladu. Většina lidské populace byla vyhubena. V Asii přežilo asi 1000 osob v malých, isolovaných skupinách.
Úspěšnější byl přechod moderního člověka do Asie kolem roku 80 000 př. n. lBP. přes mořskou úžinu mezi Eritreou a Jemenem v počtu maximálně 300 osob. Říká se jim lid pobřežní linie. Podobali se pravděpodobně dnešním Khoisanům, jimiž byla tehdy osídlena celá východní Afrika včetně Etiopie. Lid pobřežní linie postupoval na východ podél pobřeží. Jeho hlavním zaměstnáním byl sběr a rybolov. Vzhledem k tehdy nižší hladině světového oceánu jsou dnes všechny jeho tábořiště pod hladinou. Suché vnitrozemí bylo liduprázdné.
 
Kolem roku 75.000 se moderní lidé ocitli ve východní Asii. Celkový počet moderních lidí na planetě se v té době dá odhadnout na 100 000 osob a tehdy přišla katastrofa. Kolem roku 74 000 př. n. l.BP [[tobská katastrofa|vybuchla obří sopka Toba]] na [[Sumatra|Sumatře]]. Do ovzduší bylo vrženo 3000 km<sup>3</sup> popela a roztavené horniny. Nastalo deset let tmy a chladu. Většinaa většina lidské populace byla vyhubenavyhynula. V Asii přežilo asi 1000 osob v malých, isolovaných skupinách.
Po stabilizaci nastalo ale rychlé šíření moderních lidí. Kolem roku 70 000 př. n. l. byla osídlena opět jihovýchodní Asie, což bylo usnadněno tehdejším spojením Malajska, Sumatry a Jávy. Na ostrovech se moderní lidé setkali s trpasličí formou přežívajícího [[člověk vzpřímený|člověka vzpřímeného]], který na Jávě vymřel teprve před 50 000 a na ostrově Flores dokonce před 12 000 lety.
 
Po stabilizaci nastalo ale rychlé šíření moderních lidí. Kolem roku 70 000 př. n. l.BP byla osídlena opět jihovýchodní Asie, což bylo usnadněnotím tehdejšímsnazší, spojenímže Malajska[[Malajsko]], Sumatry[[Sumatra]] a Jávy[[Jáva]] byly tehdy spojeny pevninou. Na ostrovech se moderní lidé setkali s trpasličí formou přežívajícího [[člověk vzpřímený|člověka vzpřímeného]], který na Jávě vymřel teprve před 50 000 a na ostrově [[Flores]] dokonce před 12 000 lety.
V jihovýchodní Asii si moderní lidé osvojili námořní plavbu a v letech 60 000/40 000 př. n. l. dosáhli Austrálie, spojené s Novou Guineou. V důsledku vázání vody v polárním ledu byla hladina oceánu nižší než dnes, proto rozsah pevniny byl větší. Přesto je přeprava do Austrálie velkým, i když možná náhodným počinem. V Austrálii jsou první skalní malby doloženy k roku 45 000 př. n. l. a k roku 25 000 př. n. l. první pohřeb žehem na planetě. Z Austrálie pokračovala migrace moderních lidí na Šalamounovy ostrovy, kam dorazili kolem roku 28 000 př. n. l.
 
V jihovýchodní Asii si moderní lidé osvojili námořní plavbu a v letechdobě 60 000/ - 40 000 př. n. l.BP dosáhli [[Austrálie]], spojené s Novou Guineou. V důsledku vázání vody v polárním ledu byla hladina oceánu nižší než dnes, protoa rozsah pevniny byl větší. Přesto je přeprava do Austrálie velkým, i když možná náhodným počinem. V Austrálii jsou první skalní malby doloženy k rokukolem 45 000 př. n. l.BP a k rokukolem 25 000 př. n. l.BP první pohřeb žehem na planetě. Z Austrálie pokračovala migrace moderních lidí na [[Šalamounovy ostrovy]], kam dorazili kolem roku 28 000 př. n. lBP.
Mezitím pronikli moderní lidé kolem roku 63 000 př. n. l. do jižní Číny. V této době a v tomto prostoru se předpokládá vznik [[mongoloidní rasa|mongoloidní rasy]] z místních skupin lidu pobřežní linie.
 
Mezitím pronikli moderní lidé kolem roku 63 000 př. n. l.BP do jižní Číny. V této době a v tomto prostoru se předpokládá vznik [[mongoloidní rasa|mongoloidní rasy]] z místních skupin lidu pobřežní linie.
Kolem roku 50 000 př.n.l. se změnilo klima, které se stalo teplejším a vlhčím. Údolí Perského zálivu, tehdy ještě bez vody, a Mesopotamie se zazelenaly a umožnily pronikání moderních lidí do severního Iráku, střední Asie a Evropy. Možná právě tehdy v Mesopotamii a Anatolii došlo k formování [[europoidní rasa|europoidní rasy]], která se pak postupně šířila Předním východem, severní Afrikou, Evropou, Sibiří a severní Čínou.
 
=== Blízký východ a Evropa ===
V Anatolii jsou moderní lidé doloženi k roku 45 000 př. n. l. Malá Asie byla spojena s Evropou pevninským mostem, takže Černé moře bylo jezerem. Moderní lidé se dostali do severního Řecka a postupovali přes Balkán do střední a západní Evropy. S nimi pronikala i kultura [[aurignacien]]. Ale tato větev byla celkem neúspěšná.
Kolem roku 50 000 př.n.l.BP se změnilo klima, které se stalo teplejším a vlhčím. Údolí pozdějšího [[Perský záliv|Perského zálivu]], tehdy ještě bez vodypevnina, a Mesopotamie[[Mezopotámie]] se zazelenaly a umožnily pronikání moderních lidí do severního Iráku, střední Asie a Evropy. Možná právě tehdy v MesopotamiiMezopotámii a [[Anatolie|Anatolii]] došlo k formování [[europoidní rasa|europoidní rasy]], která se pak postupně šířila Předním východem, severní Afrikou, Evropou, Sibiří a severní Čínou. V [[Anatolie|Anatolii]] jsou moderní lidé doloženi kolem 45 000 BP. [[Malá Asie]] byla spojena s Evropou pevninským mostem, takže [[Černé moře]] bylo jezerem. Moderní lidé se dostali do severního Řecka a postupovali přes Balkán do střední a západní Evropy. S nimi pronikala i kultura [[aurignacien]]u. Ale tato větev byla celkem neúspěšná.
 
Jiná vlna moderních lidí postupovala z Mezopotámie podél jižního [[Kaspické moře|Kaspického moře]] do střední Asie. Kolem 43 000 BP dorazila na [[Altaj]], kde došlo k velkému dělení. První skupina postupovala na východ a osídlila [[Mongolsko]], severní Čínu a [[Sibiř]]. V povodí Jany vznikla kultura [[Djuchtaj]] (20 000 - 14 000 BP). Druhá skupina postupovala na jih do [[Indie]], kde vyhubila místní zbytek lidu pobřežní linie. Třetí skupina postupovala na západ přes [[Ural]] a Povolží do Evropy. Tato skupina pravděpodobně užívala prajazyk europoidní jazykové nadrodiny, k níž dnes spatří [[Indoevropané]], [[Uralci]], [[Altajci]], [[Paleoasiaté]], [[Eskauletové]] a vzdáleně [[Korejci]], [[Japonci]], [[Ainové]] a [[Amerindové]].
Jiná vlna moderních lidí postupovala z Mesopotamie podél jižního Kaspiku do střední Asie. Kolem roku 43 000 př. n. l. dorazila na Altaj. A zde došlo k velkému dělení.
 
V období 40 000 - 35 000 BP se tito moderní lidé dostali do Evropy. Dnešní Evropané jsou z 80 % jejich potomky, zbytek jsou potomci [[Neolit|neolitiků]] z Turecka, kteří přišli do Evropy kolem 8500 BP. Výkonné technologie jim už umožnily přežít v drsnějším klimatu. Položili základy kultury [[gravettien]]. V Evropě se setkali s neandrtálci. Eurasijské [[Tundra|tundry]] umožňovaly lov stádní zvěře: sobů, koní, turů a mamutů.
První skupina postupovala na východ a osídlila Mongolsko, severní Čínu a Sibiř. V povodí Jany vznikla kultura [[Djuchtaj]] (20 000/14 000 př. n. l.). Druhá skupina postupovala na jih do Indie, kde vyhubila místní zbytek lidu pobřežní linie.
 
Moderní lidé a [[Neandertálec|neandertálci]] se mohli křížit. Nasvědčuje tomu nález dětské kostry v [[Lagar Velho]] a další nálezy. S výjimkou Afričanů mají současní lidé asi 2-5% neandertálského genomu. Evropu moderní lidé nakonec ovládli. Kolem 30.000 BP vyvinuli lepší způsoby oblékání a lepší lovecké náčiní a zbraně: sítě, pasti a luk. Mezitím postupovala východoasijská skupina lidu pobřežní linie k severu. Kolem roku 40 000 př. n. l.BP se moderní člověk dostal do [[Japonsko|Japonska]], spojenémspojeného pevninským mostem s [[Korea|Koreou]]. Ze severu postupovali europoidi z Altaje, kteří kolem roku 25 000 př.BP n.pronikli l.na pronikli jižnějih od Hoanghe[[Žlutá řeka|Žluté řeky]]. Europoidní rysy jsou zde doloženy ještě k rokukolem 13.000 př.n.l.BP a kolem roku 12 000 př. n. l.BP pronikli europoidi do Japonska, kam přinesli kulturu [[djomon]] a stali se předky Ainů a Rjukjanů. Vlastní Japonci přišli až kolem roku 500 př. n. l. z Koreje s kulturou [[yayoi]]. Po téPoté byli výchoasijštívýchodoasijští europoidi pravděpodobně asimilováni mongoloidy.
Třetí skupina postupovala na západ přes Ural a Povolží do Evropy. Tato skupina pravděpodobně užívala prajazyk europoidní jazykové nadrodiny, k níž dnes spatří [[Indoevropané]], [[Uralci]], [[Altajci]], [[Paleoasiaté]], [[Eskauletové]] a vzdáleně [[Korejci]], [[Japonci]], [[Ainové]] a [[Amerindové]].
 
=== Amerika ===
V letech 40 000/35 000 př. n. l. se tito moderní lidé dostali do Evropy. dnešní Evropané jsou z 80 % jejich potomky, zbytek Evropanů jsou potomci neolitiků z Turecka, kteří přišli do Evropy kolem roku 8500.
Na místě Beringovy úžiny se rozkládala souš zvaná Beringie. Stala se mostem k osídlení Ameriky v několika vlnách.
První vlnu tvořily skupiny severoasijských europoidů, míšenýchsmíšených s mongoloidy. Do Ameriky se dostaly kolem roku 15 000 př. n. lBP. Jejich potomci jsou příslušníky [[Amerindská jazyková rodina|amerindské jazykové rodiny]]. Nejstarší osídlení je doloženo v jeskyni Bluefish na [[Aljaška|Aljašce]]. Další šíření znemožnila ledová pole. V letechdobě kolem 14 000/ - 12 000 př. n. l.BP začaly ledovce ustupovat a moderní lidé pronikli do centra Ameriky. Dokladem jejich šíření jsou typické rýhované hroty na velkou zvěř (kultury [[clovisKultura Clovis|kultury Clovis]] z rokudoby 11 5600000 př.- n.5600 l.BP a Folsom v [[folsomNové Mexiko|Novém Mexiku]] z letobdobí 11 000/ - 9000 BP). n.Moderní l.)lidé této vlny rychle postupovali Amerikou a kolem 11 000 BP dorazili do [[Patagonie]].
 
Druhou vlnu tvořili mongoloidi z lidu pobřežní kolonie ze severní Číny. Jejich potomci jsou příslušníky rodiny [[jazyková rodina na-dené|na-dené]]. Pozdější vlnu tvořítvořili [[Eskauletové]] ze 2. tisíciletí př. n. l. Podle nedávných nálezů žilo v Kalifornii a Brasilii australoidní obyvatelstvo., Jehojehož cesta do Ameriky je záhadou. A nakonec v Severní Americe byli doloženi typičtí europoidé, kteří sem přišli buď po okraji ledových polí z Evropy nebo přes Sibiř asi kolem roku 20 000 př. n. lBP.
Výkonné technologie jim už umožnily přežít v drsnějším klimatu. Položili základy kultury [[gravettien]]. V Evropě se setkali s neandrtálci. Eurasijské tundry umožňovaly lov stádní zvěře: sobů, koní, turů a mamutů.
 
Koncem poslední doby ledové kolem roku 10.000 př.n.l.BP zůstaly neosídleny pouze [[Antarktida]], některé ostrovy (Karibik, [[Madagaskar]], [[Oceánie]]) a [[Arktida]].
Moderní lidé a neandrtálci se mohli křížit. Nasvědčuje tomu nález dětské kostry v [[Lagar Velho]]. Kříženci však byli v tom případě nejspíš neplodní, protože moderní člověk dneška nemá žádné neandrtálské geny.
 
Evropu moderní lidé nakonec ovládli. Kolem roku 30.000 vyvinuli lepší způsoby oblékání a lepší lovecké náčiní a zbraně: sítě, pasti a luk.
 
Mezitím postupovala východoasijská skupina lidu pobřežní linie k severu. Kolem roku 40 000 př. n. l. se moderní člověk dostal do Japonska, spojeném pevninským mostem s Koreou. Ze severu postupovali europoidi z Altaje, kteří kolem roku 25 000 př. n. l. pronikli jižně od Hoanghe. Europoidní rysy jsou zde doloženy ještě k roku 13.000 př.n.l. a kolem roku 12 000 př. n. l. pronikli europoidi do Japonska, kam přinesli kulturu [[djomon]] a stali se předky Ainů a Rjukjanů. Vlastní Japonci přišli až kolem roku 500 př. n. l. z Koreje s kulturou [[yayoi]]. Po té byli výchoasijští europoidi pravděpodobně asimilováni mongoloidy.
 
Na místě Beringovy úžiny se rozkládala souš zvaná Beringie. Stala se mostem k osídlení Ameriky v několika vlnách.
 
První vlnu tvořily skupiny severoasijských europoidů, míšených s mongoloidy. Do Ameriky se dostaly kolem roku 15 000 př. n. l. Jejich potomci jsou příslušníky [[Amerindská jazyková rodina|amerindské jazykové rodiny]]. Nejstarší osídlení je doloženo v jeskyni Bluefish na Aljašce. Další šíření znemožnila ledová pole. V letech 14 000/12 000 př. n. l. začaly ledovce ustupovat a moderní lidé pronikli do centra Ameriky. Dokladem jejich šíření jsou typické rýhované hroty na velkou zvěř (kultury [[clovis]] z roku 11 5600 př. n. l. a [[folsom]] z let 11 000/9000 př. n. l.).
Moderní lidé této vlny rychle postupovali Amerikou a k roku 11 000 př. n. l. dorazili do Patagonie.
 
Druhou vlnu tvoří mongoloidi z lidu pobřežní kolonie ze severní Číny. Jejich potomci jsou příslušníky rodiny [[jazyková rodina na-dené|na-dené]].
 
Pozdější vlnu tvoří [[Eskauletové]] ze 2. tisíciletí př. n. l. Podle nedávných nálezů žilo v Kalifornii a Brasilii australoidní obyvatelstvo. Jeho cesta do Ameriky je záhadou. A nakonec v Severní Americe byli doloženi typičtí europoidé, kteří sem přišli buď po okraji ledových polí z Evropy nebo přes Sibiř asi kolem roku 20 000 př. n. l.
 
Koncem poslední doby ledové kolem roku 10.000 př.n.l. zůstaly neosídleny pouze Antarktida, některé ostrovy (Karibik, Madagaskar, Oceánie) a Arktida.
 
{{Pahýl}}