Verze z 16. 10. 2015, 03:30 editovat Rosenfeld~cswiki (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 22 877 editací +Kategorie:Němečtí mikrobiologové; +Kategorie:Němečtí astronomové; +Kategorie:Němečtí muzikologové; +Kategorie:Němečtí vynálezci za použití HotCat ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 21. 4. 2016, 07:48 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Přidán odkaz na Commons dle http://petscan.wmflabs.org; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{infobox - spisovatel \| obrázek = Athanasius Kircher.jpg \| popisek = <br /> }} '''Athanasius Kircher''' (často, ale chybně '''Kirchner''', [[2. květen\|2. května]] [[1601]] nebo [[1602]] – [[27. listopad\|27.]] nebo [[28. listopad]]u [[1680]]) byl [[Německo\|německý]] [[Tovaryšstvo Ježíšovo\|jezuitský]] učenec, zabývající se především [[orientalistika\|orientalistikou]], [[geologie\|geologií]] a [[lékařství]]m. Jako autor jedné z prvních vědeckých prací o [[egypt]]ských [[egyptské hieroglyfy\|hieroglyfech]] bývá pokládán za zakladatele [[egyptologie]]. Byl také jedním z prvních lidí, kteří pozorovali [[mikroorganismus\|mikroorganismy]] pomocí [[mikroskop]]u a předběhl svou dobu v tom, že tvrdil, že způsobují [[mor]] a navrhl proto účinné prostředky proti šíření choroby. Řádek 9 ⟶ 8: == Život == Kircher se narodil ve městě [[Geisa]] poblíž [[Fulda\|Fuldy]]. Tato oblast se německy označuje jako Buchonia, proto byl někdy nazýván '''Bucho''', '''Buchonius''' anebo '''Fuldensis'''. Byl nejmladší z devíti dětí, studoval na místní jezuitské koleji, v roce [[1618]] vstoupil do [[Kněžský seminář\|~~seminář~~semináře]]e. Mimo svá studia ve škole se u místního [[rabín]]a učil [[hebrejština\|hebrejštinu]]. Studoval [[filosofie\|filosofii]] a [[teologie\|teologii]] v [[Paderborn]]u, v roce [[1622]] ale utekl před [[protestantismus\|protestantskými]] vojsky. V [[Heiligenstadt]]u pak vyučoval [[matematika\|matematiku]], [[hebrejština\|hebrejštinu]] a syrštinu, zajímal se i o [[fyzika\|fyziku]], o čemž svědčí série [[ohňostroj]]ů a pohyblivých obrazů, které předvedl při [[arcibiskup]]ově návštěvě. V roce [[1628]] byl vysvěcen na kněze a stal se profesorem [[etika\|etiky]], matematiky, hebrejšiny a [[syrština\|syrštiny]] ve [[Würzburg]]u. Svou první vědeckou práci, nazvanou ''Ars Magnesia'', která byla věnována [[magnetismus\|magnetismu]], publikoval v roce [[1631]], v témže roce v důsledku [[třicetiletá válka\|třicetileté války]] odešel na [[papež]]skou univerzitu v [[Avignon]]u. V roce [[1633]] byl povolán k [[Habsburkové\|habsburském]] dvoru ve [[Vídeň\|Vídni]] jako matematik. Posléze odešel do [[Řím]]a, kde strávil zbytek života. Od roku [[1638]] vyučoval matematiku, fyziku a orientální jazyky, zkoumal [[malárie\|malárii]] a mor a shromáždil sbírku starožitností. == Dílo == Publikoval více než 40 vědeckých spisů z nejrůznějších oblastí. V dnešní době je nejznámější jeho ''Oedipus Aegyptiacus'', monumentální egyptologická práce, kterou vlastně byla započata celá tato vědní disciplína. Přestože se mu nepodařilo hieroglyfy rozluštit (to dokázal až [[Jean-François Champollion]]) a v jejich interpretaci se v mnohém mýlil, jeho význam pro egyptologii je nesporný. Zajímal se i o [[Čína\|Čínu]], jeho snahy, aby tam byl vyslán jako [[misionář]], nebyly úspěšné, nicméně vydal encyklopedii ''China Illustrata'', v níž shromáždil křesťanské informace o této zemi. Věnoval se také [[geologie\|geologii]] (své poznatky o formování země shromáždil ve spise ''Mundus Subterraneus''), [[Lékařství\|medicíně]] (vyznačoval se již zcela moderním přístupem k chorobám, navrhl [[hygiena\|hygienická]] opatření proti šíření chorob, ve spise ''Scrutinium Pestis'' z roku [[1658]] pod vlivem svých pozorování [[mikroskop]]em napsal, že nemoci jsou způsobeny mikroorganismy v krvi), projekci obrazů ([[laterna magica\|laterně magice]])<ref>''Je m'appelle Byblos'', [[Jean-Pierre Thiollet]], H & D, 2005, 254.</ref>, [[akustika\|akustice]] a hudbě, [[astronomie\|astronomii]] a projektu univerzálního jazyka (ve spise ''Polygraphia nova'' z roku [[1663]]). V roce [[1666]] získal Kircher kopii [[Vojničův rukopis\|Voynichova manuskriptu]], kterou dostal od pražského lékaře [[Jan Marcus Marci\|Jana Marca Marciho]], který doufal, že Kircher ji jako odborník na orientální jazyky bude schopen rozluštit. To se ale nestalo. == Reference == Řádek 21 ⟶ 20: == Externí odkazy == * {{Commons}} * {{Commonscat\|Athanasius Kircher\|Athanasius Kircher}} * {{Wikicitáty\|osoba=Athanasius Kircher}}

Athanasius Kircher: Porovnání verzí