1988: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odkaz |
m Přidán odkaz na Commons dle http://petscan.wmflabs.org; kosmetické úpravy |
||
Řádek 10:
* V Československu probíhala celorepubliková kampaň nazvaná Šance pro tři miliony, která byla zaměřená na boj proti [[kouření]]. Tři miliony měly představovat uvažovaný (a značně nadsazený) počet narozených dětí v [[Československá socialistická republika|ČSSR]] od roku 1988 do roku [[2000]]. Z médií byla kampaň nejvíce propagována v [[Československý rozhlas|Československém rozhlase]] na stanici Praha.<ref>Zdroj: http://www.pribehrozhlasu.cz/#!/odhaleni-89+1/rozhlas-pomaha/2788963</ref> Během roku bylo odvysíláno 46 zábavně osvětových pořadů, které moderoval [[Miroslav Horníček]], a v nichž vystupovalo 25 odvážlivců dobrovolníků, kteří se v roce 1988 rozhodli skoncovat s kouřením. Na konci roku zveřejnilo [[Ministerstvo zdravotnictví České republiky|Ministerstvo zdravotnictví]] výsledky průzkumu zjišťujícího dopad kampaně – 6 % dotázaných přestalo zcela kouřit, 19 % omezilo spotřebu cigaret, 28 % přestalo kouřit alespoň před dětmi a 14 % respondentů přestalo kouřit v přítomnosti nekuřáků. Zároveň se však 52 % dotázaných vyjádřilo, že kouření je svobodná volba a soukromá věc každého jednotlivce.
* [[11. leden|11. ledna]] – Vyšlo první číslo samizdatových [[Lidové noviny|Lidových novin]].<ref>První číslo LN 1988 zde: http://www.lidovky.cz/historie-obrazem.asp?datum=1988_01</ref>
* [[10. leden|10. ledna]] – V deníku [[Italská komunistická strana|Italské komunistické strany]] L'Unita vyšel rozhovor s prvním tajemníkem [[Ústřední výbor Komunistické strany Československa|ÚV KSČ]] v období [[Pražské jaro 1968|pražského jara]] [[Alexander Dubček|Alexandrem Dubčekem]]. Dubček v rozhovoru přirovnal probíhající proces [[Perestrojka|Přestavby]] k obrodnému procesu v roce 1968 a podrobil kritice období normalizace. Rozhovorem se zabývalo oddělení propagandy a agitace ÚV KSČ. Interpretovalo ho jako formu otevřeného politického boje s cílem přehodnocení krizových událostí roku 1968 a následného vývoje. Překlad článku byl předložen vedoucím tajemníkům krajských, okresních a městských výborů KSČ jako interní a důvěrná informace.
* [[11. leden|11. ledna]] – Při setkání [[Miloš Jakeš|Milouše Jakeše]] a [[Michail Sergejevič Gorbačov|Michaila Gorbačova]] v [[Moskva|Moskvě]] bylo projednáno i předcházející vystoupení Alexandra Dubčeka v listu italských komunistů. Gorbačov vyjádřil souhlas s postojem KSČ, který se k přehodnocení celého normalizačního vývoje stavěl krajně odmítavě.
* [[11. březen|11. března]] – Ve sportovní hale na [[Výstaviště Praha|pražském výstavišti]] vystoupili členové jedné z toho času nejpopulárnějších hudebních skupin [[Depeche Mode]] z [[Spojené království|Británie]]. Kulturní akce zorganizovaná v té době monopolní hudební agenturou [[Pragokoncert]] se setkala s obrovským zájmem příznivců populární hudby. I přes relativně vysokou cenu vstupného – 150 Kčs projevilo zájem o lístky přes 90 tisíc lidí.
* [[16. březen|16. března]] – Příslušníci [[Sovětská armáda|Sovětské armády]] ukončili stahování [[Jaderná zbraň|jaderných raket]] [[SS-12 Scaleboard|OTR 22]] ze základny v [[Hranice (okres Přerov)|Hranicích na Moravě]]. Na území Československa tak údajně neměly zůstat žádné jaderné zbraně.
* [[25. březen|25. března]] – Na Hviezdoslavově náměstí v [[Bratislava|Bratislavě]] se uskutečnila demonstrace za náboženskou svobodu, lidská práva a obsazení prázdných biskupských stolců a Československu. Sešlo se několik tisíc katolíků z celého Československa. Akce byla organizována představiteli slovenských nezávislých katolíků. Orgány [[Sbor národní bezpečnosti|Sboru národní bezpečnosti]] proti pokojně manifestujícím občanům rázně zakročily za použití obušků a vodních děl.
* [[8. duben|8.]]–[[9. duben|9. dubna]] – Na devátém zasedání [[Ústřední výbor Komunistické strany Československa|ÚV KSČ]] došlo k výrazným změnám ve vedení strany. Do ústředního výboru bylo kooptováno deset převážně mladších členů. Z předsednictva byl uvolněn [[Antonín Kapek]], z funkcí vedoucích tajemníků pak [[Josef Haman]], [[Josef Havlín (ministr)|Josef Havlín]] a [[Jindřich Poledník]]. Do předsednictva KSČ byli nově zvoleni [[Jan Fojtík]] a [[Ignác Janák]], který se zároveň stal generálním tajemníkem [[Komunistická strana Slovenska|ÚV KSS]] (nahradil [[Jozef Lenárt|Jozefa Lenárta]]). Do sekretariátu ÚV KSČ byli nově kooptováni předseda [[Socialistický svaz mládeže|ÚV SSM]] [[Vasil Mohorita]] a [[Miroslav Štěpán]], který nahradil Antonína Kapka na pozici vedoucího tajemníka Městského výboru KSČ v Praze.
* [[12. duben|12. dubna]] – Členové mládežnické brigády hlubičů z Výstavby [[OKD|Ostravsko-karvinských dolů]] vytěžili z hloubky 885 m první uhlí z podzemí nového kamenouhelného [[důl Frenštát|dolu Frenštát]] na [[Okres Nový Jičín|Novojičínsku]]. [[Černé uhlí|Uhlí]] dosahovalo vysoké kvality a bylo vhodné ke [[Koksovna|koksování]]. Splnil se tak předpoklad ostravských geologů o velkých zásobách kvalitního černého uhlí také v podhůří Beskyd. Po sametové revoluci byla však těžba na popud místních občanů a ekologů zastavena a důl byl zakonzervován. Jeho další osud je dnes předmětem ostrých sporů mezi oběma stranami.<ref>Zdroj: OKD – http://www.okd.cz/cs/o-nas/kde-pusobi-okd/dul-frenstat; Rudé právo, 13. 4. 1988 – http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1988/4/13/2.png</ref>
* [[19. duben|19. dubna]] – V účinnost vstoupil ústavní zákon 42/1988 Sb. O změnách v soustavě federálních ústředních orgánů. Cílem zákona bylo zefektivnění státní správy a snížení byrokracie. Sloučena byla ministerstva dopravy a spojů do Federálního ministerstva dopravy a spojů a hutnictví a těžkého strojírenství, všeobecného strojírenství a elektrotechnického průmyslu do Federálního ministerstva hutnictví, strojírenství a elektrotechniky. Zároveň byly provedeny změny ve struktuře [[Státní plánovací komise]]. V souladu se zákonem odešlo 7 ministrů, počet členů vlády poklesl z 26 na 20.
* [[26. duben|26. dubna]] – Po dlouhotrvajících výsleších, fyzickém týrání a záměrném zanedbávání lékařské péče zemřel ve věznici v [[Hradec Králové|Hradci Králové]] pětatřicetiletý politický vězeň [[Pavel Wonka]], který se ve [[Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění 1986|volbách 1986]] snažil kandidovat jako nezávislý kandidát. [[6. květen|6. května]] se ve [[Vrchlabí]] na [[Okres Trutnov|Trutnovsku]] konal pohřeb, který se stal manifestací odporu proti režimu – za dozoru orgánů [[Státní bezpečnost]]i se ho zúčastnilo na 2000 osob včetně představitelů [[Charta 77|Charty 77]], [[Jazzová sekce|Jazzové sekce]], [[Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných|Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných]], zástupců velvyslanectví několika západních zemí a štábu západoněmecké televize ARD.
* [[1. červen|1. června]] – V [[Rudé právo|Rudém právu]] vyšel článek "Zapomenutá vesnice", který na příkladu vesnice [[Moravská Huzová]] na [[Okres Olomouc|Olomoucku]], která byla v roce [[1974]] připojena pod [[středisková obec|střediskovou obec]] [[Štěpánov (okres Olomouc)|Štěpánov]], poukazuje na úpadek a zanedbávání problému venkovských sídel, které při budování [[středisková soustava osídlení|střediskové soustavy osídlení]] přišly o postavení obce, byl v nich zrušen [[Místní národní výbor|národní výbor]], a byly přičleněny pod spádovou "střediskovou" obec.<ref>Zdroj: Rudé právo, 1. 6. 1988 -http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1988/6/1/6.png</ref> Autor článku poukazuje na odliv obyvatel, zhoršování úrovně důležitých služeb (obchod, restaurace) a zanedbávání infrastruktury v osadě.
* [[11. červen|11. června]] – Na základě dohody mezi ČSSR a [[Vatikán]]em bylo při slavnostní bohoslužbě v pražské [[katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrále sv. Víta]] vysvěceno pět nových katolických biskupů.
* [[14. červen|14. června]] – S účinností od 1. července vstoupil v platnost dlouho očekávaný [[Zákon o státním podniku|zákon č. 88/1988 Sb. O státním podniku]], který znamenal významný krok k přestavbě hospodářského mechanismu. Opuštěno bylo třístupňové řízení národního hospodářství (postupně rušen měl být prostřední stupeň řízení – [[Výrobně hospodářská jednotka|Výrobně hospodářské jednotky]]), podnikům byla poskytnuta větší nezávislost, nicméně hlavní prvek – úplné podřízení výroby plánu nadále přetrval. Bouřlivou diskusi vyvolal zejména návrh volby podnikového ředitele shromážděním pracovníků na pětileté volební období, který byl i přes odpor mnohých dosavadních podnikových ředitelů nakonec schválen a do zákona zahrnut.
* [[14. červen|14. června]] – V Praze byl na pankráckém předmostí [[Nuselský most|Nuselského mostu]] uveden do provozu nový čtyřhvězdičkový [[Hotel Corinthia Towers|hotel Forum]]. Šestadvacetipodlažní moderní budovu s 531 pokoji vystavěli během dvou let pracovníci [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|jugoslávské]] firmy Union Engineering Beograd a [[Rakousko|rakouské]] firmy VARIMPEX Wien. Výstavba si vyžádala investici ve výši 1 400 mil. Kčs. Základní myšlenkou projektu byl vznik moderního hotelu pro mladé lidi s mladým personálem.<ref>Zdroj: Mladá fronta, 21. 5. 1988, Spřízněni věkem</ref>
* [[17. červen|17. června]] – Vleklé problémy se zásobováním [[toaletní papír|toaletním papírem]] vystupňované požárem v papírnách [[Harmanec]] v [[Okres Banská Bystrica|okr. Banská Bystrica]], které byly největším výrobcem toaletního papíru v ČSSR, dosáhly takové závažnosti, že je muselo projednávat předsednictvo ÚV KSČ. Rozhodnuto bylo o výstavbě nových výrobních kapacit tak, aby bylo možné dosáhnout produkce 2,5 kg toaletního papíru na osobu a přiblížit se evropskému průměru spotřeby. Dočasný výpadek v zásobování bylo nutné vyřešit dovozem z [[Rakousko|Rakouska]] a [[Čínská lidová republika|Číny]] za devizy.
* [[1. červenec|1. července]] – V kinech měl premiéru film režiséra [[Vít Olmer|Víta Olmera]] ''[[Bony a klid]]'' natočený podle scénáře [[Radek John|Radka Johna]]. Film vypráví příběh mladého muže, který se při cestě do Prahy zaplete s bandou [[vekslák]]ů. Přes mnohé peripetie hlavní hrdina postupně zapadne do prostředí velkých peněz, podvodů, kšeftování s cizinci a prostituce. Příběh končí u soudu. V hlavních rolích se představili [[Jan Potměšil]], [[Roman Skamene]], [[Veronika Jeníková]], [[Tomáš Hanák]], a další. Film relativně syrově zachycuje poměry v pražském „podsvětí“ 80. let. Mohl vzniknout díky postupnému uvolňování cenzury normalizačního režimu v období Perestrojky.<ref>Zdroj: http://kultura.sme.sk/c/6701314/ak-nejaky-film-pomohol-k-padu-komunizmu-v-ceskoslovensku-bol-to-bony-a-klid.html</ref>
* [[1. červenec|1. července]] – V [[Severočeský kraj|severočeské]] metropoli – [[Ústí nad Labem]] byl slavnostně zahájen [[Trolejbusová doprava v Ústí nad Labem|provoz trolejbusů]]. První vozy se rozjely na lince 51 spojující sídliště [[Stříbrníky]], střed města a sídliště [[Holoměř|Pod Holoměří]]. První trolejbusová linka se budovala čtyři roky, náklady na její výstavbu dosáhly 68 milionů Kčs. Zavedení trolejbusové dopravy mělo znečištěnému Ústí nad Labem přinést zejména pozitivní ekologický efekt a také úsporu 780 tis. l nafty ročně.<ref>Zdroj: Rudé právo, 2. 7. 1988 – http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1988/7/2/1.png</ref>
* [[21. srpen|21. srpna]] – Při příležitosti 20. výročí [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa]] se v Praze na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]] uskutečnila demonstrace několika tisíc lidí svolaná nezávislými opozičními iniciativami [[Hnutí České děti|České děti]] a Nezávislé mírové sdružení. Demonstranti požadovali zrušení cenzury, odchod sovětských vojsk z území ČSSR, svobodné volby, pluralismus a dodržování lidských práv. Demonstrace byla rozehnána jednotkami bezpečnosti. Více než 100 účastníků bylo zadrženo, s 13 bylo zahájeno trestní řízení.
* [[25. srpen|25. srpna]] – Předsednictvo ÚV KSČ vydalo prohlášení k politické situaci v období od 15. do 22. srpna. Hovoří se v něm o aktivizaci vnitřních nepřátel socialismu, kteří za podpory zahraničních konfidentů organizují provokační akce a nepřátelská vystoupení. Zároveň se zabývalo připravovaným návrhem nové ústavy ČSSR a činností [[Lidové milice|Lidových milicí]].
* [[2. říjen|2. října]] – V [[Československá televize|Československé televizi]] byl odvysílán první díl seriálu ''[[Chlapci a chlapi]]'', který podle scénáře [[Karel Štorkán|Karla Štorkána]] natočil režisér [[Evžen Sokolovský]]. Seriál z vojenského prostředí vypráví příběhy několika branců ze všech koutů republiky, kteří prožívají svůj první rok na vojně v městečku v jihočeském pohraničí. Řeší se v něm problémy mladých lásek, vztahů mezi rodiči a dětmi, vztahů mezi nadřízenými a podřízenými v rámci vojenského útvaru, včetně problému šikany na vojně. Děj se odehrává v letech 1984–1985, tj. v době, kdy se vojáci připravovali na šestou celostátní [[Spartakiáda|spartakiádu]]. Scénář seriálu bývá kritizován za idealizování života na vojně, kladně hodnocen byl však přirozeně představiteli [[Československá lidová armáda|Československé lidové armády]]. V hlavních rolích se představili [[Martin Zounar]], [[Vladimír Javorský]], [[Mário Kubec]], [[Eva Vejmělková]], [[František Kreuzmann mladší|František Kreuzmann]] a další. Během roku 1988 měly premiéru také historické seriály ''[[Rodáci]]'' a ''[[Cirkus Humberto (seriál)|Cirkus Humberto]]''. Děj seriálu ''Rodáci'' se odehrává na moravském maloměstě v době [[Druhá světová válka|druhé světové války]] a těsně po ní. Je značně ideologicky zabarven, některé historické skutečnosti jsou v něm tendenčně překrucovány. V hlavní roli se představil [[Jan Šťastný]]. Seriál Cirkus Humberto natočený podle [[Cirkus Humberto (román)|literární předlohy]] [[Eduard Bass|Eduarda Basse]] byl naopak velmi pozitivně přijat kritikou. Vystoupila v něm plejáda vynikajících českých herců, např. [[Jaromír Hanzlík]], [[Radoslav Brzobohatý]] nebo [[Josef Kemr]].<ref>Zdroj: Seriál Vyprávěj – http://www.ceskatelevize.cz/porady/10266819072-vypravej/ve-stopach-doby/1988/409-premieru-v-ceskoslovenske-televizi-mely-televizni-serialy-rodaci-cirkus-humberto-a-chlapci-a-chlapi/</ref>
* [[10. říjen|10. října]] – [[Šestá vláda Lubomíra Štrougala|Federální vláda]] pod vedením [[Lubomír Štrougal|Lubomíra Štrougala]] podala demisi. O dva dni později byla jmenována [[Vláda Ladislava Adamce|vláda nová]] pod vedením dosavadního předsedy české vlády [[Ladislav Adamec|Ladislava Adamce]], který patřil ke kritikům některých praktik normalizační politiky, a který považoval za nutný předpoklad úspěchu hospodářských reforem provedení reformy politické. Novým předsedou české vlády byl zvolen [[František Pitra]].
* [[15. říjen|15. října]] – V Praze se sešli představitelé disentu [[Jiří Dienstbier starší|Jiří Dienstbier]], [[Václav Havel]], [[Václav Malý]], a další s prvním náměstkem [[Ministr zahraničních věcí Spojených států amerických|amerického ministra zahraničí]] Johnem Whiteheadem.
* [[28. říjen|28. října]] – U příležitosti 70. výročí [[Vznik Československa|vzniku Československa]] byl 28. říjen po dlouhé době opět vyhlášen [[Český státní svátek|státním svátkem]]. Během oslav konaných již v předchozích dnech vyhlásil prezident [[Gustáv Husák]] [[Amnestie|amnestii]] týkající se téměř 5 tis. uvězněných osob. Zároveň bylo zastaveno stíhání dalších 15 tisíc lidí, amnestováni byli rovněž českoslovenští občané zdržující se v zahraničí, kteří byli odsouzeni za nedovolené opuštění republiky, v případě, že neprojevují negativní vztah ke státnímu zřízení. Součástí oslav bylo také uvedení do provozu nového úseku pražské [[B (linka metra v Praze)|trasy metra B]] mezi stanicemi [[Smíchovské nádraží (stanice metra)|Smíchovské nádraží]] a [[Nové Butovice (stanice metra)|Dukelská (dnes Nové Butovice)]] v [[Praha 5|Praze 5]] a [[Tramvajová doprava v Praze|tramvajové tratě]] z [[Motol]]a na [[Sídliště Řepy]] na [[Praha 6|Praze 6]]. V odpoledních hodinách 28. října se na Václavském náměstí shromáždilo několik tisíc osob k poklidné demonstraci. S akcí již delší dobu dopředu počítaly orgány [[Státní bezpečnost]]i, proto bylo asi 140 „rizikových“ osob zadrženo ještě před konáním demonstrace. Proti demonstrujícím na Václavském náměstí tvrdě zakročily bezpečnostní orgány a demonstrace byla za použití pendreků, vodních děl, obrněných transportérů a psů rozehnána. 133 účastníků bylo zadrženo, s 29 účastníky bylo zahájeno trestní řízení.
* [[5. listopad]]u – V Praze byl ustanoven [[Československý helsinský výbor]] – organizace kladoucí si za cíl podporu zásad [[Závěrečný akt Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě|Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě]] z [[Helsinky|Helsinek]] ze srpna [[1975]]. Do čela organizace se postavil Chartista [[Jiří Hájek]].
* [[9. listopad|9.]] – [[20. listopad]]u – Na pozvání [[Italská komunistická strana|Italské komunistické strany]] a [[Italská socialistická strana|Italské socialistické strany]] vycestoval do [[Itálie]] na soukromou návštěvu [[Alexander Dubček]]. V [[Řím]]ě se setkal s vedoucími představiteli obou stran, na audienci byl ve [[Vatikán]]u přijat papežem [[Jan Pavel II.|Janem Pavlem II.]] [[13. listopad]]u převzal na [[Boloňská univerzita|univerzitě v Bologni]] [[čestný doktorát]] politických věd.
* [[23. listopad|23.]]–[[24. listopad]]u – Tajemník ÚV KSČ [[Vasil Biľak]] navštívil [[Německá demokratická republika|NDR]]. V [[Východní Berlín|Berlíně]] se sešel s vedoucím tajemníkem [[Sjednocená socialistická strana Německa|Jednotné socialistické strany Německa]] a předsedou státní rady NDR [[Erich Honecker|Erichem Honeckerem]]. Podrobili kritice vybrané aspekty Gorbačovovy „Přestavby“. Dospěli k závěru, že politika perestrojky a glasnosti není potřebná pro celý svět, a že její fungování v Sovětském svazu nemusí nutně znamenat pozitivní vliv na ostatní socialistické země, které by si měly zachovat vlastní, nezávislé řízení.
* [[8. prosinec|8.]] – [[9. prosinec|9. prosince]] – Na oficiální návštěvu Československa přiletěl do Prahy [[Prezident Francie|francouzský prezident]] [[François Mitterrand]]. Nejprve se setkal s představiteli státu [[Gustáv Husák|Gustávem Husákem]], [[Ladislav Adamec|Ladislavem Adamcem]] a [[Miloš Jakeš|Miloušem Jakešem]]. Opatrně jim naznačil, že v Československu je ještě velký prostor ke zlepšování lidských práv. Oficiální představitelé museli vzít na vědomí, že se Mitterand hodlá sejít i s představiteli neoficiální opozice. 9. prosince přijal poté na francouzském velvyslanectví zástupce Charty 77 a dalších opozičních seskupení v čele s [[Václav Havel|Václavem Havlem]]. Projednával s nimi zejména otázku dalších možností rozvoje lidských práv a hrozby vzniku konzervativního uskupení NDR, ČSSR a [[Rumunská socialistická republika|Rumunska]] vystupujícím proti politice [[Glasnosť|přestavby v SSSR]].
* [[10. prosinec|10. prosince]] – Na [[Škroupovo náměstí|Škroupově náměstí]] v [[Praha 3|Praze 3]] se za účasti asi 3000 osob uskutečnila první povolená opoziční demonstrace uspořádaná v rámci oslav [[Den lidských práv|Dne lidských práv]]. Na demonstraci vystoupil Václav Havel a další představitelé Charty 77 i jiných opozičních iniciativ. Hymnu na shromáždění zazpívala [[Marta Kubišová]]. Minutou ticha vzpomněli účastníci demonstrace obětí [[Zemětřesení v Arménii 1988|zemětřesení v Arménii]] a odhlasovali rezoluci za propuštění politických vězňů.<ref>Zdroj: Seriál Vyprávěj – http://www.ceskatelevize.cz/porady/10266819072-vypravej/ve-stopach-doby/1988/405-na-den-lidskych-prav-probehla-v-praze-na-skroupove-namesti-povolena-opozicni-demonstrace/</ref>
* [[16. prosinec|16. prosince]] v 16:00 hod. – Po 36 letech utichají československé rušičky zahraničního rozhlasového vysílání pro Československo ([[Svobodná Evropa]], [[Hlas Ameriky]], [[BBC]], [[Deutsche Welle]], [[Deutschlandfunk]], apod.).
Řádek 43:
* [[14. duben|14. dubna]] – Americká fregata [[USS Samuel B. Roberts (FFG 58)|USS Samuel B. Roberts]] najela v [[Perský záliv|Perském zálivu]] na minu. 69 zraněných.
* [[18. duben|18. dubna]] – [[Operace Praying Mantis]] – Zásah US Navy proti [[Írán|íránským]] ropným plošinám v [[Perský záliv|Perském zálivu]].
* [[27. červen|27. června]] – [[Železniční nehoda na Lyonském nádraží v Paříži]].
* [[3. červenec|3. července]] – Íránský [[Airbus A300]]B2 sestřelen nad [[Perský záliv|Perským zálivem]] raketou odpálenou americkým křižníkem [[USS Vincennes (CG 49)|USS Vincennes]], 290 mrtvých.
* [[15. listopad]]u – První start [[Sovětský svaz|sovětského]] [[Kosmický raketoplán|raketoplánu]] [[Buran]].
* [[19. listopad]]u demonstrovalo okolo milionu lidí podporu Slobodanovi Miloševićovi během tzv. [[Mítink bratrství a jednoty|mítinku bratrství a jednoty]] na soutoku Dunaje a Sávy v [[Bělehrad]]ě.
Řádek 66:
== Narození ==
{{Infobox - demografie
| '''Demografický vývoj na území ČR
| rok = 1988
| střední stav obyvatel = 10 356 359
Řádek 172:
* [[9. prosinec|9. prosince]] – [[Ludmila Polesná]], československá vodní slalomářka (* [[31. srpen|31. srpna]] [[1934]])
* [[14. prosinec|14. prosince]] – [[Evald Schorm]], český filmový a divadelní režisér (* [[15. prosinec|15. prosince]] [[1931]])
* [[25. prosinec|25. prosince]] – [[Karel Havlíček (malíř)|Karel Havlíček]], český výtvarník
* ? – [[Ladislav Kobsinek]], československý fašista (* [[25. září]] [[1903]])
* ? – [[Ján Feješ]], generální prokurátor (* [[1909]])
Řádek 270:
* [[23. září]] – [[Arwel Hughes]], velšský hudební skladatel, dirigent a varhaník (* [[25. srpen|25. srpna]] [[1909]])
* [[29. září]]
** [[Andrej Sirácky]], slovenský sociolog, filozof, politolog (* [[
** [[Charles Addams]], americký autor [[komiks]]ů (* [[7. leden|7. ledna]] [[1912]])
* [[30. září]] – [[Truong Chinh]], vietnamský prezident (* [[2. únor]]a [[1907]])
Řádek 322:
* [[Rakousko]] – [[Kurt Waldheim]]
* [[Řecko]] – [[Christos Sartzetakis]]
* [[Sovětský svaz|SSSR]] – [[Andrej Andrejevič Gromyko]] je nahrazen ve funkci předsedy prezidia Nejvyššího sovětu SSSR [[Michail Sergejevič Gorbačov|Michailem Gorbačovem]], vedle toho nadále zůstává generálním tajemníkem ÚV [[Komunistická strana Sovětského svazu|KSSS]].
* [[Švédsko]] – král [[Karel XVI. Gustav]]
* [[Turecko]] – [[Kenan Evren]]
Řádek 332:
== Externí odkazy ==
* {{Commons}}
{{Commonscat}}
| |||