Wikipedie

Alexandr Sergejevič Puškin: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
kategotie
styl. úpravy, wikiodkazy: pryč z nadpisů a opakující se
Řádek 11:
Puškin studoval v [[Carské Selo|Carském Selu]] lyceum pro šlechtice. Zde se začal politicky angažovat (sympatizoval s [[děkabristé|děkabristy]]). Byl členem literárního spolku [[Zelená lampa]] a [[Arzamas (spolek)|Arzamas]].
 
Roku [[1820]] odcházíodešel do vyhnanství do jižního Ruska a v r. [[1823]] do [[Oděsa|Oděsy]]. Roku [[1825]] je mu byl povolen volný pohyb.
 
Puškin odešel do [[Moskva|Moskvy]], kde založil časopis ''Moskovskij Věstnik''.
 
Roku [[1831]] se odstěhoval do [[Petrohrad]]u, kde se oženil s '''[[Natalia Nikolajevna Puškina|Natalií Nikolajevnou Gončarovovou''']]. Téhož roku se stal úředníkem ministerstva zahraničí.
 
Dne [[8. únor]]a [[1837]] se Puškin utkal v souboji s [[pistole]]mi s milencem své ženy a pozdějším [[Francie|francouzským]] [[diplomat]]em [[Georges d'Anthès|Georgesem d'Anthèsem]]. Ten byl přesnějším střelcem a střelil Puškina do břicha. Puškin byl v hrozných bolestech odvezen domů, kde prohlásil [[car]]ův osobní lékař jeho stav za beznadějný. Zemřel o dva dny později.
Řádek 22:
 
== Dílo ==
=== [[Lyrická poezie|Lyrika]] ===
Zde je uvedena výběrová bibliografie nejznámějších Puškinových [[Lyrická poezie|lyrických básní]]:
* '''''Mnich''''' ([[1813]], Монах)
* '''''Vzpomínky v Carském''' '''Selu''''' ([[1814]], Воспоминания в Царском Селе),
Řádek 29:
* '''''Volnost''''' ([[1817]], Вольность), óda,
 
* '''''K''' '''ČaadejoviČaadajevu''''' ([[1818]], К Чаадаеву),
* '''''Rusalka''''' ([[1819]], Русалка),
* '''''Vesnice''''' ([[1819]], Деревня),
Řádek 43:
* '''''Památník''''' ([[1836]], Я памятник себе воздвиг).
[[Soubor:AleksandrPushkin.jpg|thumb|180px|Portrét od Vasilije Tropinina, 1827]]
=== [[Poema|Poemy]] ===
* ''[[Ruslan a Ludmila|'''Ruslan a Ludmila''']]'' ([[1817]]—[[1820]], Руслан и Людмила), [[poema]] s [[Pohádka|pohádkovým]] námětem z bájného ruského [[středověk]]u, líčící příběh lásky [[bohatýr]]a Ruslana a dcery [[kníže]]te [[Vladimír I.|Vladimíra]], krásné Ludmily. Podle poemy složil roku [[1842]] ruský skladatel [[Michail Ivanovič Glinka]] [[Ruslan a Ludmila (opera)|stejnojmennou]] [[Opera|operu]].
* '''''Kavkazský zajatec''''' ([[1821]], Кавказский пленник), poema, jejímž hlavním hrdinou je mladý [[Kozáci|kozácký]] důstojník, který je na [[Kavkaz]]e zraněn a přivlečen do [[Čerkesové|čerkeské]] vesnice. Zde se do něj zamiluje jedna z dívek, on však její lásku odmítá. Dívka ho přesto vysvobodí a pak spáchá sebevraždu. Mladík se dostane šťastně do ruského tábora, ale v jeho srdci zůstává trpká bolest ze ztracené lásky. Podle poemy složil [[Rusko|ruský]] skladatel [[César Antonovič KjujKjui]] ([[1835]] - [[1918]]) roku [[1883]] [[Kavkazský zajatec (opera)|stejnojmennou]] [[Opera|operu]].
* '''''Gabrieliáda''''' ([[1821]], Гавриилиада), politická poema s jasným proticírkevním zaměřením, parodující [[Evangelium|evangelický]] text o zvěstování [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]] a [[Bible|biblickou]] [[Legenda|legendu]] o prvním hříchu [[Adam a Eva|Adama a Evy]].
* '''''Vadim''''' ([[1821]]—[[1822]], Вадим), nedokončená poema, oslavující svobodymilovnost ruského národa,
* '''''Bratři loupežníci''''' ([[1822]], Братья разбойники), poema o lidovém buřičství a o protestu nevolnických rolníků proti sociální nespravedlnosti.
* ''[[Bachčisarajská fontána (Puškin)|'''Bachčisarajská fontána''']]'' ([[1823]], Бахчисарайский фонтан), poema vyprávějící příběh nenaplněné lásky [[krym]]ského [[chán]]a Gireje, který nechal na počest své mrtvé milenky postavit ve městě [[Bachčisaraj]] tzv. [[Fontána slz|Fontánu slz]]. Podle poemy složil roku [[1934]] ruský skladatel [[Boris Asafjev]] [[Bachčisarajská fontána (Asafjev)|stejnojmenný]] [[balet]].[[Soubor:The Soviet Union 1937 CPA 536 stamp (Pushkin, Portrait 10k).jpg|thumb|180px|Puškin na poštovní známce z roku [[1937]]]]
* '''''Cikáni''''' ([[1824]], Цыганы), poema jejíž hlavní hrdina Aleko chce žít svobodně a bez společenských předpisů. Zakotví proto u [[Besarábie|besarabských]] Cikánů, kde se zamiluje do místní cikánky. Ona ale slíbí lásku jinému muži. Aleko, který pro sebe chtěl neomezenou svobodu, nedokáže stejnou svobodu poskytnout ženě, kterou miluje, rozzuří se a zabije ji i jejího milence. Cikáni ho za tento čin zavrhnou a ze svého společenství vyhostí. Podle poemy složil roku [[1893]] ruský skladatel [[Sergej Vasiljevič Rachmaninov]] [[Opera|operu]] [[Aleko]].
*'''''Hrabě Nulin''''' ([[1825]], Граф Нулин), [[Satira|satirická]] poema z ruského venkova,
* ''[[Poltava (Puškin)|'''Poltava (Puškin)''']]'' ([[1829]], Полтава), historická poema, která je oslavou velikého ruského panovníka [[car]]acara [[Petr I. Veliký|Petra Velikého]], který svými činy, vítězstvím nad [[Švédové|Švédy]] i nad povstalcem [[Ivan Mazepa|Mazepou]] uvedl Rusko na cestu slávy. Podle poemy složil roku [[1884]] ruský skladatel [[Petr Iljič Čajkovskij]] [[Opera|operu]] ''[[Mazepa (Čajkovskij)|Mazepa]]''.
* '''''Tazit''''' ([[1830]], Тазит), poema řešící otázky spravedlnosti a křivdy i konflikt lidské bytosti s prostředím, jež není schopno pochopit velikost jejího charakteru.
* '''''Domek v Kolomně''''' ([[1830]], Домик в Коломне), poema s [[humor]]ným námětem o muži, který sloužil u jedné stařeny a její dcery v převleku jako kuchařka.
* '''''Jezerskij''''' ([[1832]], Езерский), poema z doby [[car]]a [[Petr I. Veliký|Petra Velikého]].
* '''''Angelo''''' ([[1833]], Анджело), poema odehrávající se v Itálii, ve které autor vyjádřil názor nutného vítězství spravedlnosti nad křivdou. Podle poemy složil [[Rusko|ruský]] skladatel [[César Antonovič Kjuj]] ([[1835]] - [[1918]])Kjui roku [[1876]] [[Angelo (opera)|stejnojmennou]] [[Opera|operu]].
* '''''Měděný jezdec''''' ([[1833]], Медный всадник), poema odehrávající se v [[Petrohrad]]u v době velké záplavy, která toto město postihla. Mladý Jevgenij s hrůzou zjistí, že velká voda odnesla dům jeho milenky, která zmizela společně s ním. Nešťastný a pološílený se toulá ulicemi a prokleje měděného jezdce – pomník velkého reformátora [[car]]a [[Petr I. Veliký|Petra Velikého]]. Jezdec začne Jevgenije pronásledovat a ten je nakonec nalezen mrtvý na jednom ostrůvku, kam voda odnesla dům jeho milenky.
 
=== [[Román]] ve verších ===
* [[Evžen Oněgin|'''Evžen Oněgin''']] ([[1823]]—[[1833]], Евгений Онегин), vrcholné dílo ruského [[Romantismus (literatura)|romantismu]], jehož tragikomický hrdina je prvním typem tzv. [[Zbytečný člověk|zbytečného člověka]] v ruské literatuře. Podle [[román]]u složil roku [[1879]] ruský skladatel [[Petr Iljič Čajkovskij]] [[Evžen Oněgin (opera)|stejnojmennou]] [[Opera|operu]].
 
=== [[Próza|Prózy]] ===
* '''''Mouřenín Petra Velikého''''' ([[1827]], Арап Петра Великого), [[povídka]] o autorově pradědovi z matčiny strany, synovi jednoho [[Etiopie|etiopského]] vladaře, Ibrahimovi Hannibalovi, kterého jako chlapce přivezli do Ruska a který se stal pomocníkem [[car]]a [[Petr I. Veliký|Petra Velikého]].
* '''''Román v dopisech''''' ([[1829]], Роман в письмах), nedokončený [[román]] psaný formou dopisů mezi dvěma přítelkyněmi, z nichž jedna žije na vesnici a druhá v [[Petrohrad]]ě.
* ''[[Povídky nebožtíka Ivana Petroviče Bělkina|'''Povídky nebožtíka Ivana Petroviče Bělkina''']]'' ([[1830]], Повести покойного Ивана Петровича Белкина), soubor pěti nevelkých [[Povídka|povídek]], kterým předchází vydavatelská poznámka s portrétem Bělkina, jejich údajného autora.
* '''''Historie''' '''vesnice''' '''Gorjuchina''''' ([[1830]], История села Горюхина), [[povídka]] popisující [[Ironie|ironickým]] a [[Sarkasmus|sarkastickým]] tónem život v ruské [[Nevolnictví|nevolnické]] vesnici, kde páni, kterým jde jen o peníze, dřou ze sedláků kůži.
* '''''Roslavlev''''' ([[1831]] Рославлев), [[povídka]], jejímž vypravěčem je dívka, líčící příběh své přítelkyně a náramné vlastenky Poliny na pozadí [[Napoleonské války|napoleonských válek]].
* '''''Dubrovskij''''' ([[1833]], Дубровский), nedokončený [[román]], zajímavá psychologická sonda do vztahu dvou starých přátel, důstojníků a šlechticů, kteří se znesváří a kvůli uštěpačné poznámce nevolníka spustící ničivou lavinu nenávisti doslova jdoucí přes mrtvoly. Podle [[román]]urománu složil roku [[1895]] [[Česko|český]] skladatel [[Eduard Nápravník]] [[Dubrovskij (opera)|stejnojmennou]] [[Opera|operu]].
* '''''Historie Pugačova''''' ([[1833]], Istorija Pugačova), historická práce,
* '''''Cesta z Moskvy do Petrohradu''''' ([[1834]], Путешествие из Москвы в Петербург), [[parodie]] na knihu [[Alexandr Nikolajevič Radiščev|Alexandra Nikolajeviče Radiščeva]] ''[[Cesta z Petrohradu do Moskvy]]'', ve které Puškin porovnal životní podmínky ruských nevolníků s životními podmínkami [[Anglie|anglických]] továrních dělníků a život ruského nevolníka mu připadal šťastnější. Také poukázal na to, že již [[Denis Ivanovič Fonvizin|Fonvizinovi]], který koncem [[18. století]] cestoval po [[Francie|Francii]], připadalo postavení ruského rolníka lepší než situace francouzského sedláka.
* ''[[Piková dáma (novela)|'''Piková dáma''']]'' ([[1834]], Пиковая дама), [[Novela (literatura)|novela]] o důstojníkovi a hráči Heřmanovi, který je posedlý touhou zmocnit se tajemství tří vyhrávajících karet a který skončí jako šílenec. Podle novely složil roku [[1890]] ruský skladatel [[Petr Iljič Čajkovskij]] [[Piková dáma (opera)|stejnojmennou]] [[Opera|operu]].
* '''''Egyptské noci''''' ([[1835]], Египетские ночи), nedokončená [[povídka]],
* '''''Putování do Arzrumu''''' ([[1835]], Путешествие в Арзрум), [[cestopis]]ná próza, ve které Puškin popisuje své putování do [[Turecko|tureckého]] [[Erzurum|Arzrumu]], na kterém se připojil k ruské armádě, aby mohl bezpečně projít [[Zakavkazsko|Zakavkazskem]]. Líčí nejen krásy přírody a pohostinnost místních obyvatel, ale také napjatou atmosféru Ruskem okupovaných oblastí i nebezpečné situace, do kterých se on i armáda dostávají díky divoké přírodě nebo útokům tureckých kmenů.
* ''[[Kapitánská dcerka|'''Kapitánská dcerka''']]'' ([[1836]], Капитанская дочка) historická [[Novela (literatura)|novela]] odehrávající se na pozadí rolnického povstání z let [[1773]]- [[1775]], vedeného [[Jemeljan Pugačov|Jemeljanem Pugačovem]]. Podle novely složil [[Rusko|ruský]] skladatel [[César Antonovič KjujKjui]] ([[1835]] - [[1918]]) roku [[1911]] [[Kapitánská dcerka (opera)|stejnojmennou]] [[Opera|operu]].
 
=== [[Drama]]taDramata ===
* '''''Scéna z Fausta''''' (([[1825]], Сцена из Фауста), dramatický úryvek na motivy [[Johann Wolfgang von Goethe|Goethovy]] [[Tragédie|tragedie]].
* ''[[Boris Godunov (Puškin)|'''Boris Godunov''']]'' ([[1825]], Борис Годунов), historická [[Tragédie|tragedie]] líčící ve sledu chronologických obrazů z let [[1598]]-[[1605]] období vlády [[car]]acara [[Boris Fjodorovič Godunov|Borise Godunova]] a zabývající se společenskou i individuální problematikou moci. Podle dramatu složil roku [[1873]] ruský skladatel [[Modest Petrovič Musorgskij]] [[Boris Godunov (opera)|stejnojmennou]] [[Opera|operu]].
* tzv. ''Malé tragédie'' ([[1830]], Маленькие трагедии), což je soubor čtyř [[Jednoaktovka|jednoaktových]] her, jež rozvíjejí náměty evropské literatury a působí jako klasická [[Exemplum|exempla]] o záporných lidských vlastnostech:
** '''''Skoupý rytíř''''' (Скупой рыцарь), drama o lakomství. Podle hry složil [[Rusko|ruský]] skladatel [[Sergej Rachmaninov|Sergej Vasiljevič Rachmaninov]] ([[1873]] - [[1943]]) roku [[1906]] [[Skoupý rytíř (opera)|stejnojmennou]] [[Opera|operu]].
** '''''Mozart a Salieri''''' (Моцарт и Сальери), drama, ve kterém skladatel [[Antonio Salieri|Salieri]] zavraždí ze závisti svého přítele [[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozarta]]. Podle hry složil [[Rusko|ruský]] skladatel [[Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov]] ([[1844]] - [[1908]]) roku [[1898]] [[Mozart a Salieri (opera)|stejnojmennou]] [[Opera|operu]].
** '''''Kamenný host''''' (Каменный гость), drama rozvíjejí klasický příběh dona Juana. Podle hry složil [[Rusko|ruský]] skladatel [[Alexandr Sergejevič Dargomyžskij]] ([[1813]] - [[1869]]) [[Kamenný host (opera)|stejnojmennou]] [[Opera|operu]] (nedokončena, uvedena až roku [[1872]]).
** '''''Hodokvas v době moru''''' (Пир во время чумы), drama o obžerství. Podle hry složil [[Rusko|ruský]] skladatel [[César Antonovič Kjui]] ([[1835]] - [[1918]]) roku [[1901]] [[Hodokvas v době moru (opera)|stejnojmennou]] [[Opera|operu]].
* '''''Rusalka''''' ([[1829]]- [[1832]], Русалка), nedokončená lidová hra. Podle hry složil [[Rusko|ruský]] skladatel [[Alexandr Sergejevič Dargomyžskij]] ([[1813]] - [[1869]]) roku [[1856]] [[Rusalka (Dargomyžskij)|stejnojmennou]] [[Opera|operu]].
* '''''Scény z dob rytířských''''' (Сцены из рыцарских времен), nedokončený fragment.
 
=== [[Pohádka|Pohádky]] ve verších ===
* '''''Pohádka o popovi a jeho dělníku Baldovi''''' ([[1830]], Сказка о попе и о работнике его Балде), [[pohádka]] o tom, jak si pop najme siláka Baldu. Ten se chce za svou práci jen pořádně se najíst a v případě nespravedlivého propuštění dát popovi tři pohlavky.
* '''''Pohádka o medvědici''''' ([[1830]]-[[1831]], Сказка о медведихе), nedokončeno,
* ''[[Pohádka o caru Saltánovi|'''Pohádka o caru Saltánovi, o jeho synu, slavném a mohutném bohatýru Vítu Saltánoviči a o čarokrásné carevně Labuti''']]'' ([[1831]], Сказка о царе Салтане, о сыне его славном и могучем богатыре князе Гвидоне Салтановиче и о прекрасной царевне Лебеди), podle pohádky složil roku [[1900]] ruský skladatel [[Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov]] [[Pohádka o caru Saltánovi (opera)|stejnojmennou]] [[Opera|operu]].
* '''''Pohádka o rybáři a rybce''''' ([[1833]], Сказка о рыбаке и рыбке), pohádka podává obraz toho, jak se lidé mění, když nabývají ve společnosti moci a chtějí stále víc a víc. Dílo, napsané nerýmovaným veršem starých lidových ruských zpěvů, vypráví o svárlivé stařeně, kterou neuspokojí žádný z ohromných darů zlaté rybky-královny moří. Ve své touze po stále větším bohatství a moci je nakonec potrestána a stane se zas tím, čím byla: chudou ženou rybáře v rozbité hliněné chatrči.
* '''''Pohádka o mrtvé princezně a sedmi bohatýrech''''' ([[1833]], Сказка о мёртвой царевне и семи богатырях), do této pohádky vložil autor své vroucí přesvědčení, že žádná křivda se neudrží navždy.
* '''''Pohádka o zlatém kohoutkovi''''' ([[1834]], Сказка о золотом петушке), v pohádce, podle které složil roku [[1907]] ruský skladatel [[Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov]] [[Zlatý kohoutek|stejnojmennou]] [[Opera|operu]], vypráví autor o věrolomnosti cara Dadona.
 
== Zajímavost ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Alexandr_Sergejevič_Puškin“