Václav Křížek: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
{{DEFAULTSORT:}} |
deklarace, + typos a fix linx |
||
Řádek 9:
| citát =
}}
'''Václav Křížek''' ([[25. listopad]]u [[1833]]
== Studium a pedagogická praxe ==
▲Václav Křížek vystudoval na [[Pražská univerzita|Pražské univerzitě]] dějepis a klasickou i slovanskou [[filologie|filologii]]. Pracoval jako asistent Archivu Muzea Království českého, a od mládí vynikal ve vědeckém životě – jako autor historických a jazykovědných spisů. Pět let byl profesorem na gymnáziu ve [[Varaždín]]u v Chorvatsku. Odtud odešel do [[Litoměřice|Litoměřic]] a v létě 1862 byl ze 37 uchazečů z Čech i zahraničí o místa ředitele a pěti profesorů zastupitelstvem města zvolen ve svých 29 letech ředitelem na právě otevřeném reálném gymnáziu v Táboře (prvním s výlučně českým vyučovacím jazykem v tehdejší rakouské monarchii).
== Léta ředitelská ==
Brzy se o táborském reálném gymnáziu a především jeho řediteli mluvilo pochvalně v celých Čechách a přijížděli studenti i z Chorvatska, Srbska a Bulharska. Zájem vyvolávalo i používání různých učebních pomůcek (map, závěsných tabulí a statistik)
Václav Křížek výrazně zasáhl také do života města. Sestavil první obecní rozpočet Tábora; založil spolek pro podporu chudých žáků; byl spoluzakladatelem (1870) ženského spolku „Zora“; inicioval úspěšnou žádost o zřízení místní Vyšší zemské hospodářské školy.
V letech 1867-1869 byl za Tábor poslancem [[Český zemský sněm|Českého zemského sněmu]]. V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů [[státoprávní deklarace českých poslanců]], v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila [[české státní právo]].<ref name="NNDeklar">{{Citace periodika
▲Brzy se o táborském reálném gymnáziu a především jeho řediteli mluvilo pochvalně v celých Čechách a přijížděli studenti i z Chorvatska, Srbska a Bulharska. Zájem vyvolávalo i používání různých učebních pomůcek (map, závěsných tabulí a statistik), za Křížkova předsednictví se konala v Táboře (1870) první učitelská konference o učebních pomůckách a názorném vyučování.Jeho tabule graficky znázorňující vývoj lidstva od pračlověka po současnost byla roku 1879 vystavována na etnografické výstavě v Moskvě. Mimořádná byla knihovna (vedená prof. [[Martin Kolář|M. Kolářem]]), v roce 1870 měla 5000 knih. Prof. Křížek jako autor mluvnice jihoslovanských jazyků, učebnic dějepisu a čítanek povzbuzoval i své profesory k samostatné vědecké a badatelské práci. Vyučoval zde a objevitelsky pracoval (1863–1873) např. profesor kreslení [[Jakub Husník]]. Ředitel Křížek vlastenecky ovlivnil mnoho svých studentů – např. spisovatele [[Josef Holeček|Josefa Holečka]], historika a literáta [[Jan Hanuš Máchal|Jana H. Máchala]], básníka a novináře [[Ladislav Quis|Ladislava Quise]].
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Osvědčení poslancův českých
| periodikum = Národní noviny
| odkaz na periodikum = Národní noviny
| rok = 1868
| měsíc = srpen
| ročník =
| číslo = 37
| strany = 1
| url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5852350&picp=&it=0&s=djvu
| issn =
}}</ref>
Byl prvním předsedou místního Klubu přátel věd a umění (1875), navrhl zřízení městského muzea (otevřeno bylo 1884). V září roku 1882 byla v budově gymnázia zasazena pamětní deska na památku čestného občana Tábora.
▲== Veřejná práce ==
== Odkazy ==
|