Nejvyšší purkrabí: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
živ. data, doplnění úvodu |
zdroje; související články; doplnění jeho povinností. |
||
Řádek 4:
Mezi všemi [[Purkrabí|purkrabími]] (správci hradů) získal purkrabí [[Pražský hrad|Pražského hradu]] nejvyšší postavení, což souviselo s významem Pražského hradu jako prvního hradu mezi českými hrady, sídla českého panovníka. Pražský purkrabí velel hradní posádce, ale i [[Zemská hotovost|zemské hotovosti]], dokonce zastupoval krále v otázkách ochrany veřejného pořádku v zemi a převzal výkonnou moc nad [[zemský soud|zemským soudem]]. Od [[14. století]] se pražský purkrabí počítal ke sboru [[zemské úřady|nejvyšších zemských úředníků]], mezi nimiž se postupně dostal na nejvyšší pozici.
[[Soubor:Pražský hrad, Jiřská 01.jpg|thumb|[[Staré purkrabství|Sídlo purkrabství]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]]]]
Nejvyšší purkrabí byl jako jediný zemský úředník dosazován přímo králem, byl jmenován doživotně a mohl být sesazen jen za zcela mimořádných okolností. Byl zodpovědný nejen panovníkovi, ale i stavovské obci. Nejvyšší purkrabí byl předsedou [[zemský sněm|zemského sněmu]] a [[zemský soud|zemského soudu]]. Byl také velitelem [[Zemská hotovost|zemské hotovosti]] a nadřízeným krajských hejtmanů. Reprezentoval českou státnost při korunovaci a pohřbu krále, kdy mu byla svěřena [[svatováclavská koruna]]. Úřad nejvyššího purkrabího byl zachován i po vydání [[Obnovené zřízení zemské|Obnoveného zřízení zemského]] roku [[1627]] a stal se ještě předsedou místodržitelské rady. Po reformách [[Marie Terezie]] (královnou 1740-1780) a jejího syna [[Josef II.|Josefa II.]] (králem 1780-1790) nejvyšší purkrabí postupně ztrácel faktickou moc. Titul nejvyššího purkrabí byl však i nadále udělován a jeho držitel zůstával prvním mužem království. Zrušen byl v roce [[1848]].
Tradičním sídlem pražských purkrabí byla už od dob středověku [[Staré purkrabství|budova nejvyššího purkrabství]] mezi [[Zlatá ulička|Zlatou uličkou]] a Jiřskou ulicí v blízkosti [[Černá věž (Pražský hrad)|Černé věž]]e. Této [[Renesance|renesanční]] budově byly v nedávné době obnoveny renesanční [[Štít (architektura)|štít]]y a fasáda se [[Sgrafito|sgrafitovou výzdobou]]. Dnes se v budově nejvyššího purkrabství nachází muzeum hraček.
Řádek 67:
* 1530–1541 Jan z Vartemberka na [[Zvířetice (hrad)|Zvířeticích]] († 2. 10.1543) - podruhé
* 1542 (18. 1.) – 1554 [[Volf starší Krajíř z Krajku]] († 1554)
* 1554–1570 (12. 4.) [[Jan mladší Popel z Lobkovic|Jan IV. (mladší) Popel z Lobkowicz]] na [[Horšovský Týn (zámek)|Horšovském Týně]] a [[Tachov (zámek)|Tachově]] (8. 11. 1510 – 12. 4. 1570)<ref name="Lobkowiczové"/>
*
* 1593 (9. 6.) – 1596 (24. 11.) [[Adam II. z Hradce]] (1549 – 24. 11. 1596 Praha)
* 1608 (29. 5.) – 1619 [[Adam ze Šternberka|Adam II. ze Šternberka ]] na [[Bechyně (zámek)|Bechyni]] († 10. 4. 1623) - poprvé
Řádek 95:
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references
<ref name="Pánek">{{Citace monografie | příjmení = Pánek | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = Jaroslav Pánek | titul = Vilém z Rožmberka | url = | vydavatel = Brána | místo = Praha | rok = 1998 | vydání = | počet stran = | kapitola = | strany = 152
| isbn =80-85946-86-6}}</ref>
<ref name="Lobkowiczové">{{Citace monografie | příjmení = Kasík | jméno = Stanislav | odkaz na autora = | příjmení2 = Mašek | jméno2 =Petr | autor2 = | odkaz na autora2 = Petr Mašek | příjmení3 = Mžyková | jméno3 = Marie | autor3 = | odkaz na autora3 = Marie Mžyková | titul = Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu | url = | vydavatel = Bohumír Němec - Veduta | místo = České Budějovice | rok = 2002| vydání = | počet stran = | kapitola = | strany = 81, 217 | isbn = 80-903040-3-6}}</ref>
</references>
=== Literatura ===
Řádek 146 ⟶ 150:
* [[Zemské úřady]]
* [[Purkrabí Pražského hradu]]
* [[Hejtman Pražského hradu]]
{{Portály|Středověk|Novověk}}
| |||