Bitva u Verdunu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Verdun; přidána Kategorie:Dějiny Verdunu za použití HotCat |
m standardizace; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - válka
|
| konflikt = [[Západní fronta (první světová válka)|Západní fronta]], [[První světová válka]]
| obrázek = Mapa-Verdun.png
| popisek = Mapa bitvy
|
| trvání= [[21. únor]] [[1916]] – [[18. prosinec]] [[1916]]
| místo = [[Verdun]], [[Francie]]
Řádek 23:
== Situace před bitvou ==
[[Soubor:Verdun and Vincinity - Map.jpg|thumb|left|Mapa bitvy]]
Koncem roku [[1915]] připravovaly generální štáby znepřátelených stran nové strategické plány, které měly nějakým způsobem řešit stávající stav. Německá [[Vojenská taktika|strategie]] bleskové války selhala a boje se přeměnily v zákopovou válku, při níž se za obrovských lidských a materiální ztrát fronta měnila jen velice nepatrně. Prostý voják se stával „potravou“ pro [[dělo|děla]] a [[kulomet]]y a lidské oběti neúměrně narůstaly. Na západní frontě stály proti sobě dvě mocné armády, avšak naděje, že dojde stejným stylem válčení k nějaké podstatné změně, nebyla. Náčelník německého generálního štábu [[Erich von Falkenhayn]] však přišel se zcela neočekávaným řešením, kterým bylo dobytí strategického obranného pásma u [[Verdun]]u. Předpokládal, že v důsledku získání tohoto území dojde k podstatnému zkrácení fronty a tím i k úspoře vojenských sil. Vycházel z informací špionáže, podle kterých byla z této oblasti stažena a odeslána na jiné části fronty velká část francouzských vojsk, a dokonce i dělostřelecká výzbroj řady pevností.
Informace německé zpravodajské služby byly správné. Vrchní velitel francouzské armády [[Joseph Joffre]] nějaké komplikace v oblasti [[Verdun]]u vůbec nepředpokládal. Domníval se, že [[Němci]] se neodváží na toto pevnostní pásmo zaútočit, proto odtud opravdu stáhl část pěchoty i výzbroje pevností. Verdunské pásmo začalo postupně chátrat; stalo se z něj opevnění druhořadého významu. V prosinci [[1915]] se o tom rozpoutala i vášnivá debata ve francouzském poslaneckém branném výboru, ovšem bez odezvy. Na slabost systému začal upozorňovat i tisk, což usnadnilo nepříteli práci. Generál Joffre vše bagatelizoval, zapomněl však na jednu podstatnou věc – sledovat pohyb nepřítele. A ten se činil a začal dělat mohutné přípravy k útoku. Na frontu u Verdunu byla přepravována vojska z [[Balkán]]u. Teprve na přelomu ledna a února začali [[Francouzi]] něco tušit, a začali proto opět posilovat svoji obranu. Kopaly se zákopy, palebná postavení, připravovaly se překážky. Do oblasti byly přepravovány po železnici zásoby, avšak kapacitně to bylo nedostačující. Od 20. února začala fungovat cesta do Verdunu, která připomínala transmisní řemen. Žádné auto nesmělo zastavit a pokud mělo poruchu, bylo svrženo do příkopu. Touto silnicí, která byla později nazvána jako „svatá cesta“, projížděly denně 3 tisíce, později až 3,5 tisíce automobilů.
Řádek 42:
== Výsledky bitvy ==
[[Soubor:Cemetery Douaumont Verdun 1.jpg|thumb|Vojenský hřbitov u Verdunu]]
V bitvě u Verdunu padlo na obou stranách 700 000 [[voják]]ů. Krvavá bitva trvala od [[21. únor]]a [[1916]] do [[18. prosinec|18. prosince]] [[1916]], což je přibližně 10 měsíců. Krajina u [[Verdun]]u byla totálně zničena a stopy války nese dodnes. Všude jsou i dnes vidět [[kráter]]y po vybuchlých granátech zarostlé trávou, hlavně v okolí [[Pevnost (stavba)|pevnosti]] [[Fort de Vaux]]. V blízkosti Verdunu se nachází několik obrovských [[hřbitov]]ů. Na jednom z nich stojí vysoká socha ženy s tragickou tváří, která si klade prst na němá ústa. Na úpatí sochy je nápis: ''„Buďte tiše, hrdinové odpočívají“''.
Řádek 49:
== Dohra bitvy ==
Pro Ústřední velmoci, které neoplývaly tak velkým lidským potenciálem jako země Dohody, by znamenala útočná operace, při které by přišly o více vojáků než jejich nepřítel prohru. V bojích v okolí [[Verdun
Úspěch statických opevnění v bitvě vedl francouzských vojenských teoretiků k vytvoření [[Maginotova linie|Maginotově linie]], která v pozdějším období chránila francouzsko-německé hranice.
| |||