Bitva před Moskvou: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
přeformulace - původně to bylo z hlediska mluvnice špatně |
m standardizace; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - válka
|
| konflikt = [[Východní fronta (druhá světová válka)|Velká vlastenecká válka]]
| obrázek = RIAN archive 429 Fresh forces going to the front.jpg
| popisek = right|300px|Sovětské jednotky
|
| trvání = [[2. říjen|2. října]], [[1941]] - [[7. leden|7. ledna]], [[1942]]
| místo = Severní a západní okraje [[Moskva|Moskvy]], [[Sovětský svaz|SSSR]]
Řádek 28:
* 1. Průlom obrany sovětského západního frontu severně a jižně od dálnice [[Smolensk]]-[[Moskva]]. Vysunutí dvou tankových skupin vpřed ([[3. tanková skupina]] jako severní a 4. jako jižní). Tím se měla vytvořit ramena kleští. Spojením čelistí u [[Vjazma|Vjazmy]] uzavřít v kotli nepřátelské síly stojící před frontou. Současně zaútočit Guderianovým tankovým sborem z jihozápadu, tedy z prostoru u severoukrajinského [[Hluchiv|Hluchova]] na [[Orjol]] a proniknout do Jeremenkova týlu. Pak změnit směr postupu na [[Brjansk]] a obklíčit tak tři sovětské armády.
* 2. Pronásledování unikajících nepřátelských sil na široké frontě všemi třemi tankovými skupinami. Úder až k Moskvě a její dobytí nebo obklíčení.
[[Soubor:Eastern Front 1941-06 to 1941-12.png|thumb|upright=1.35|Válka na východní frontě od 22. června<br />do 5. prosince [[1941]]:
{{legend|#fff8d5|fronta do 9. července}}
{{legend|#ffd2b9|fronta do 1. září}}
Řádek 40:
[[Soubor:Protivotankovy yozh 02 1941.jpg|thumb|right|Protitankové zátarasy v Moskvě]]
[[14. říjen|14. října]] stála také pěší divize [[Schutzstaffel|SS]] „Das Reich“ u [[Borodino|Borodina]], 100 kilometrů před Moskvou. Sovětská obrana byla posílena vojenskou jednotkou ze [[Sibiř]]e, která disponovala novými [[tank]]y [[T-34]] a [[KV-1]]. Pluky divize SS „Das Reich“, brigáda Hauenfeld z 10. tankové divize se 7. tankovým plukem, jeden oddíl 90. dělostřeleckého pluku a 10. motocyklový prapor zahájily akce proti Sibiřanům, kteří byli ostřílení váleční veteráni. Sověti nasadili do boje i své reaktivní raketomety „[[Raketomet BM 13-16 Kaťuša|Kaťuše]]“. Ztráty divize „Das Reich“ byly tak vysoké, že její třetí pěší pluk byl rozpuštěn. 18. října prorazili Němci obranu a 20. října byl v Moskvě vyhlášen stav obležení. Německá [[10. tanková divize]] pak zlomila poslední odpor sovětských jednotek [[19. říjen|19. října]], kdy padl [[Možajsk]]. Podzimní [[počasí]] se neustále zhoršovalo a pohyb vojsk komplikovalo všudepřítomné bahno. Německým vojskům se komplikovala situace se zásobováním, protože z jedné poloviny dopravních kapacit byli odkázáni na [[Kůň|koňské]] potahy. Navíc se začaly projevovat údery [[partyzán]]ů na komunikace a dopravní uzly, což mělo další následky.
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-B15500, Russland, Dorf vor Moskau.jpg|left|thumb|Bláto u Moskvy, listopad 1941]]
Počátkem listopadu začalo [[Mráz|mrznout]] a boje byly znovu obnoveny v plné síle. [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] však byl v té době již přesvědčen, že od [[Japonsko|Japonska]] mu na východních hranicích nehrozí žádné nebezpečí, a tak byly k Moskvě ze [[Sibiř]]e posílány vlakové transporty, které přivážely vycvičené, vyzbrojené a válkou s Japonskem ostřílené elitní jednotky, celkem 40 divizí o 700 tisících mužích. Část těchto vojsk provedla [[7. listopad]]u (výročí [[Říjnová revoluce|VŘSR]]) vojenskou přehlídku na [[Rudé náměstí|Rudém náměstí]] v Moskvě, odkud šla přímo na frontu. Dne [[15. listopad]]u byl zahájen [[klešťový útok]], při kterém stála německá vojska na severu 45 km a na jihu 90 km od [[Moskva|Moskvy]]. Vleklé boje před Moskvou trvaly do konce listopadu a [[Němci]] utrpěli četné ztráty. Dne 24. listopadu byla obsazena [[Jasná Poljana]], kam byla umístěna baterie těžkých [[Dělo|děl]], které měly ostřelovat Moskvu. Dne 25. listopadu však podnikli Sověti protiútok a Krásnou Poljanu dobyli zpět. Žukov byl přesvědčen, že útok německých vojsk ztrácí dynamiku, která byla způsobena jejich vyčerpáním, stavem techniky i nevyhovujícím logistickým zabezpečením. Proto požádal Stalina o přidělení dalších sibiřských vojsk pod jeho velení. [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] jeho žádosti 29. listopadu vyhověl. Dne 1. prosince zasedal štáb [[Západní front|Západního frontu]], přičemž bylo stanoveno, že protiútok sovětských vojsk začne 6. prosince. Téhož dne provedla německá vojska čelní útok a 4. prosince 1941 se za velkých ztrát dostala již 30 km před Moskvu a [[Kreml]] byl prý vidět vojenskými [[dalekohled]]y. 5. prosince začalo výrazně [[Mráz|mrznout]], [[teplota]] klesla až na - 30 [[Stupeň Celsia|stupňů Celsia]]. [[Nacistické Německo|Němci]] nebyli na tuto situaci připraveni - nešly jim nastartovat motory u tanků, aut a letadel, vojáci neměli odpovídající zimní oblečení, navíc se jim nedostávalo potřebné množství zásob. A právě 5. prosince zahájila sovětská vojska Kalininského frontu severně od [[Moskva|Moskvy]] protiútok, který byl předzvěstí rozsáhlejší ofenzívy.
| |||