Wikipedie

Nejvyšší purkrabí: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
úprava dat a jmen podle Charváta, související články, literatura, portál, živ. data
odstranění wikilinku na osobu, která žila o 2 století dříve, úprava dat a jmen podle Charváta, doplění živ. dat., provázání
Řádek 2:
 
Mezi všemi [[Purkrabí|purkrabími]] (správci hradů) získal purkrabí [[Pražský hrad|Pražského hradu]] nejvyšší postavení, což souviselo s významem Pražského hradu jako prvního hradu mezi českými hrady, sídla českého panovníka. Pražský purkrabí velel hradní posádce, ale i [[Zemská hotovost|zemské hotovosti]], dokonce zastupoval krále v otázkách ochrany veřejného pořádku v zemi a převzal výkonnou moc nad [[zemský soud|zemským soudem]]. Od [[14. století]] se pražský purkrabí počítal ke sboru [[zemské úřady|nejvyšších zemských úředníků]], mezi nimiž se postupně dostal na nejvyšší pozici.
[[Soubor:Pražský hrad, Jiřská 01.jpg|thumb|[[Staré purkrabství|Sídlo purkrabství]] na u[[Pražský Pražskéhohrad|Pražském hraduhradě]]]]
Nejvyšší purkrabí byl jako jediný zemský úředník dosazován přímo králem. Nejvyšší purkrabí byl předsedou [[zemský sněm|zemského sněmu]] a [[zemský soud|zemského soudu]]. Úřad nejvyššího purkrabího byl zachován i po vydání [[Obnovené zřízení zemské|Obnoveného zřízení zemského]] roku [[1627]] a stal se ještě předsedou místodržitelské rady. Po reformách [[Marie Terezie]] a [[Josef II.|Josefa II.]] nejvyšší purkrabí postupně ztrácel faktickou moc. Titul nejvyššího purkrabí byl však i nadále udělován a jeho držitel zůstával prvním mužem království. Zrušen byl v roce [[1848]].
 
Tradičním sídlem pražských purkrabí byla už od dob středověku [[Staré purkrabství|budova nejvyššího purkrabství]] mezi [[Zlatá ulička|Zlatou uličkou]] a Jiřskou ulicí v blízkosti [[Černá věž (Pražský hrad)|Černé věž]]e. Této [[Renesance|renesanční]] budově byly v nedávné době obnoveny renesanční [[Štít (architektura)|štít]]y a fasáda se [[Sgrafito|sgrafitovou výzdobou]]. Dnes se v budově nejvyššího purkrabství nachází muzeum hraček.
 
Město [[Hradčany]] bylo od svého založení (kolem roku [[1333]] nejvyšším purkrabím [[Hynek Berka z Dubé (1348)|Hynkem Berkou z Dubé]]) až do svého povýšení na [[královské město]] roku [[1598]] podřízeno nejvyššímu purkrabímu jako své přímé vrchností a jím bylo spravováno.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kolektiv autorů | jméno = | odkaz na autora = | titul = Všeobecná encyklopedie 3 | vydavatel = Diderot | místo = Praha | rok = 1999 | počet stran = 473 | isbn = 80-902555-5-8 | stránky = 230}}</ref>
[[Soubor:Jaroslav Borzita of Martinice.jpg|thumb|Nejvyšší purkrabí [[Jaroslav Bořita z Martinic]]]]
== Seznam nejvyšších purkrabí Českého království ==
 
* 1175–1177 Mutina z Bukovce
Řádek 40:
* 1318 Oldřich ze Žebráka
* 1321 (?) Heřman Berka z Dubé
* 1321–1346 [[Hynek Berka z Dubé (1348)|Hynek Berka z Dubé]] († 1348)
* 1346–1351 [[Hynek z Dubé|Hynek mladší Berka z Dubé]] († 1361)
* 1351–1356 [[Vilém z Landštejna]] († 1356)
* 1356–1378 Ješek z Vartemberka a z Veselé
* 1381–1386 Petr z Vartemberka na [[Kost (hrad)|Kosti]]
* 1388–1394 [[Ota III. z Bergova]]
* 1394–1396 Burchard Strnad z Janovic a na Vožici<ref name= spev>{{Citace monografie | příjmení = Spěváček | jméno = Jiří| odkaz na autora = Jiří Spěváček | titul = Václav IV. (1361–1419): K předpokladům husitské revoluce | vydavatel = Nakladatelství Svoboda | místo = Praha | rok = 1986 | počet stran = 773| isbn = | stránky = 256, 288 a 352}}</ref> († 11. 6. 1397)
* 1396–1397 [[Jindřich III. z Rožmberka]] († 28. 7. 1412)
* 1398 Jindřich z Hradce<ref name= spev/>
* 1400–1403 [[Jindřich III. z Rožmberka]] († 28. 7. 1412)
* 1403–1407 Jan Krušina z Lichtenburka<ref name= spev/>
* 1408–1411 [[Lacek z Kravař a Helfštejna]] (asi 1348 - koncem roku 1416 [[Fulnek]] ?).
* 1411–1413 [[Jan z Hradce]]
* 1414–1420 [[Čeněk z Vartemberka]] na Veselí († 17. 9. 1425 [[Veliš (hrad)|Veliš]] u [[Jičín]]a)
* 1420 Václav z Dubé
* 1437–1448 [[Menhart z Hradce]]
* 1570–15921431 [[VilémOldřich z Rožmberka]]▼
* 1448–1467 [[Zdeněk Konopišťský ze Šternberka]]
* 1436 (5. 10.) – 1448 [[Menhart z Hradce|Menhart II. z Hradce]] ([[1398]] - 3. 2. 1449 [[Říčany]])
* 1467–1468 [[Zdeněk Kostka z Postupic]]▼
* 1448–1467 [[Zdeněk Konopišťský ze Šternberka|Zdeněk ze Šternberka]] na [[Konopiště (zámek)|Konopišti]] (asi 1420 - 4. 12. 1476 [[Vídeňské Nové Město]])
* 1470–1502 [[Jan Jenečský z Janovic]]
▲* 1467–1468 [[Zdeněk Kostka z Postupic]] na [[Litomyšl (zámek)|Litomyšl]] († 1468)
* 1502–1507 [[Jindřich IV. z Hradce]]
* 1470–1503 (20. 4.) Jan Jenec z Janovic a z Petršpurka († 20. 4. 1503)
* 1507–1523 [[Zdeněk Lev z Rožmitálu]]
* 1503–1507 (17. 1.) [[Jindřich IV. z Hradce]] (13. 4. 1442 – 17. 1. 1507)
* 1523–1525 [[Jan z Vartemberka]]
* 1525–15301508 (5. 3.) – 1523 (13. 2.) [[Zdeněk Lev z Rožmitálu]] na [[Blatná (zámek)|Blatné]] (před 1470 – 14. 7. 1535 [[Blatná]]) - poprvé
* 1530–15421523 (5. 3.) – 1525 [[Jan z Vartemberka]] na Dubu († 2. 10.1543) - poprvé
* 1525 (únor) – 1530 [[Zdeněk Lev z Rožmitálu]] na [[Blatná (zámek)|Blatné]] (před 1470 – 14. 7. 1535 [[Blatná]]) - podruhé
* 1542–1554 [[Volf starší Krajíř z Krajku]]▼
* 1530–1541 Jan z Vartemberka na [[Zvířetice (hrad)|Zvířeticích]] († 2. 10.1543) - podruhé
* 1554–1570 [[Jan mladší Popel z Lobkovic]]
▲* 1542–15541542 (18. 1.) – 1554 [[Volf starší Krajíř z Krajku]] († 1554)
▲* 1570–1592 [[Vilém z Rožmberka]]
* 1554–1570 (12. 4.) [[Jan mladší Popel z Lobkovic|Jan mladší Popel z Lobkowicz]] na [[Horšovský Týn (zámek)|Horšovském Týně]] a [[Tachov (zámek)|Tachově]] (8. 11. 1510 – 12. 4. 1570)
* 1592–1596 [[Adam II. z Hradce]]
* 1570–1592 (31. 8.) [[Vilém z Rožmberka]] (10. 3. 1535 zámek Schützendorf, Horní Rakousy – 31. 8. 1592 Praha)
* 1608–1619 [[Adam ze Šternberka]]
* 1593 (9. 6.) – 1596 (24. 11.) [[Adam II. z Hradce]] (1549 – 24. 11. 1596 Praha)
* 1619–1620 [[Bohuchval Berka z Dubé]]
* 1608 (29. 5.) – 1619 [[Adam ze Šternberka|Adam II. ze Šternberka ]] na [[Bechyně (zámek)|Bechyni]] († 10. 4. 1623) - poprvé
* 1620–1623 [[Adam ze Šternberka]]
* 1619–1620 [[Bohuchval Berka z Dubé]] a z Lipé na [[Bělá pod Bezdězem (zámek)|Bělé]] a [[Kuřívody (zámek)|Kuřívodách]] (před rokem 1590 - po roce 1621)
* 1627–1638 [[Adam z Valdštejna]]
* 1620–1623 [[Adam ze Šternberka|Adam II. ze Šternberka ]] na [[Bechyně (zámek)|Bechyni]] († 10. 4. 1623) - podruhé
* 1638–1649 [[Jaroslav Bořita z Martinic]]
* 1627 (22. 2.) – 1638 (24. 8.) [[Adam z Valdštejna]] na Hrádku nad Sázavou (1569/1570 – 24. 8. 1638)
* 1649–1650 František Oldřich Libštejnský z Kolovrat▼
* 1651–16851638–1649 [[BernardJaroslav Ignác JanBořita z Martinic]] (6. 1. 1582 – 21. 11. 1649 Praha)
▲* 1649–16501649 (?) – 1650 (3. 1.) František Oldřich Libštejnský z KolovratKolowrat († 3. 1. 1650)
* 1685–1703 [[Oldřich Adolf Vratislav ze Šternberka]]
* 1651 (7. 1.) – 1685 (7. 1.) [[Bernard Ignác Jan z Martinic]] (20. 8. 1614 – 7. 7. 1685 Praha)
* 1704–1710 [[Heřman Jakub Černín z Chudenic]]
* 1685 (27. 1.) – 1703 (4. 9.) Adolf Vratislav ze Šternberka († 4. 9. 1703)
* 1712–1734 [[Jan Josef z Vrtby]]
* 1704 (3. 5.) – 1710 (8. 8.) [[Heřman Jakub Černín z Chudenic]] (25. 7. 1659 Vídeň – 8. 8. 1710 Praha)
* 1734–1747 Jan Arnošt Schaffgotsch
* 1712 (23. 4.) – 1734 (14. 8.) [[Jan Josef z Vrtby]] (1669 – 14. 8. 1734)
* 1748–1771 Filip Nerius Krakovský z Kolovrat
* 1734 (27. 11.) – 1747 (11. 7.) Jan Arnošt Schaffgotsch († 11. 7. 1747)
* 1771–1782 Karel Borromeus Egon z Fürstenbergu▼
* 1748 (17. 10.) – 1771 Filip Nerius Krakovský z Kolowrat († 28. 3. 1773)
* 1782–1787 [[František Antonín Nostic-Rieneck]]
▲* 1771–17821771 (20. 7.) – 1781 (18. 8.) Karel (Borromeus) Egon I. z Fürstenbergu († 11. 7. 1788)
* 1787–1791 [[Ludvík Cavriani]]
* 1782 (18. 11.) – 1785 [[František Antonín Nostic-Rieneck|František Antonín Nostitz-Rieneck]] (17. 5. 1725 [[Pakoměřice]] - 29. 9. 1794 Praha)
* 1791–1792 Jindřich František z Rottenhanu▼
* 1787 (13. 8.) – 1791{{zdroj?}} [[Ludvík Cavriani]] (20. 8. 1739 Vídeň – 24. 12. 1799 Vídeň)
* 1792–1794 Prokop Lažanský z Bukové▼
▲* 1791–17921791 (27. 1.) – 1792{{zdroj?}} Jindřich František z Rottenhanu († 14. 2. 1809)
* 1794–1802 František Václav Kager ze Štampachu▼
▲* 1792–17941792 (23. 11.) – 1794 Prokop Lažanský z Bukové
* 1802–1808 [[Jan Rudolf Chotek z Chotkova|Jan Rudolf Chotek z Chotkova a Vojnína]]▼
▲* 1794–18021794 (22. 1.) – 1802 František Václav Kager ze Štampachu († 22. 4. 1804)
* 1808–1810 [[Josef Wallis|Josef František Wallis]]
▲* 1802–18081802 (31. 8.) – 1808{{zdroj?}} [[Jan Rudolf Chotek z Chotkova|Jan Rudolf Chotek z Chotkova a Vojnína]] (17. 5. 1748 Vídeň – 26. 8. 1824 Vídeň)
* 1811–1826 [[František Antonín Kolovrat|František Antonín Libštejnský z Kolovrat]]▼
* 1805 (17. 6.) – 1810 [[Josef Wallis|Josef František Wallis]] (31. 8. 1767 Praha - 18. 11. 1818 Vídeň)
* 1826–1843 [[Karel Chotek|Karel Chotek z Chotkova a Vojnína]]▼
▲* 1811–18261811 (13. 4.) – 1826 [[František Antonín Kolovrat|František Antonín Libštejnský z KolovratKolowrat]] (31. 1. 1778 Praha – 4. 4. 1861 Vídeň)
▲* 1826–18431826 (3. 10.) – 1843 [[Karel Chotek|Karel Chotek z Chotkova a Vojnína]] (23. 7. 1783 Vídeň – 28. 12. 1868 Vídeň)
 
== ReferenceOdkazy ==
=== Reference ===
<references />
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Hledíková
Řádek 139 ⟶ 142:
| strany = 509}}
 
=== Související články ===
* [[Zemské úřady]]
* [[Purkrabí Pražského hradu]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Nejvyšší_purkrabí“