Říšská rada (Rakousko): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Erb větší, aby na něm bylo něco vidět
ibox, rozšířeno 1848-1867, doplním ještě dál
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=parlamentu Rakouska-UherskaRakouského odcísařství rokua 1861Předlitavska v letech 1861–1918|druhý=císařském kabinetu od roku 1848/49|stránka=Státní rada (Rakousko)}}
{{Infobox Zákonodárství
'''Říšská rada''' vznikla jako Říšský sněm na základě ústavních návrhů z roku 1848, ale začala fungovat až po roce 1861. V letech [[1861]]–[[1865]] byla poradním orgánem rakouského [[panovník]]a a vlády. Od [[rakousko-uherské vyrovnání|rakousko-uherského vyrovnání]] v roce [[1867]] se stala [[parlament]]em [[Předlitavsko|Předlitavska]].
| background_color = #002277
[[Soubor:Austria-Hungaria transparency.png|upright=1.3 |thumb|C. a k. Rakousko-Uherský erb (1915)]]
| text_color = white
| name = Říšská rada
| native_name = Reichsrat
| coa_pic = Wappen Österreichische Länder 1915 (Mittel).png
| coa_res = 150px
| session_room = Austria Parlament Front-Ausschnitt.jpg
| session_res =
| foundation = [[29. duben|29. dubna]] [[1861]]
| house_type = dvoukomorový parlament
| body =
| houses = Poslanecká sněmovna<br>[[Panská sněmovna]]
| leader1_type =
| leader1 =
| party1 =
| election1 =
| leader2_type =
| leader2 =
| leader3_type =
| leader3 =
| party2 =
| election2 =
| members = Poslanecká sněmovna:<br>'''343''' (od r. 1861)<br>'''203''' (od r. 1867)<br>'''353''' (od r. 1873)<br>'''425''' (od r. 1897)<br>'''516''' (od r. 1907)
| house1 =
| house2 =
| voting_system1 = <br>[[Většinový volební systém]]<br>([[Dvoukolový volební systém|dvoukolový]])
| voting_system2 =
| last_election1 = <br>[[Volby do Říšské rady 1911|volby r. 1911]]<br>
| structure1 =
| structure1_res =
| structure2 =
| structure2_res =
| political_groups1 =
| political_groups2 =
| meeting_place = [[Budova parlamentu (Vídeň)|Budova parlamentu]], [[Ringstraße]] Vídeň
| website =
}}
'''Říšská rada''' ([[němčina|německy]] '''Reichsrat''') byl nejvyšší [[Parlament|zákonodárný sbor]] [[Rakouské císařství|Rakouského císařství]], fungující od roku 1861 do roku 1918 (po přijetí [[rakousko-uherské vyrovnání|rakousko-uherského vyrovnání]] roku [[1867]] šlo o zákonodárný sbor [[Předlitavsko|předlitavské části]] monarchie). Sídlila ve Vídni.
 
Její vznik stanovila [[únorová ústava]] roku 1861. Do přijetí [[Dubnová ústava (1873)|dubnové ústavy]] byla volena nepřímo, [[Zemský sněm (Rakouské císařství)|zemskými sněmy]], následně došlo k zavedení přímých voleb. Šlo o [[Bikameralismus|dvoukomorový]] parlament, sestávající z volené Poslanecké sněmovny a nevolené [[Panská sněmovna|Panské sněmovny]]. Volební systém do Poslanecké sněmovny byl zpočátku [[kurie (volby)|kuriový]], s [[Volební cenzus|volebním cenzem]], později bylo sérií reforem volební právo rozšiřováno a roku 1907 došlo k zavedení všeobecného a rovného volebního práva pro muže. V 60. a 70. letech 19. století v Říšské radě dominovala německá liberální centralistická [[Deutsche Verfassungspartei|Ústavní strana]], později složení Poslanecké sněmovny Říšské rady rostoucí měrou odráželo fragmentovaný národnostní, třídní a ideologický charakter obyvatelstva.
== Říšský sněm ==
[[File:Provisorisches Abgeordnetenhaus Währingerstraße Luft.jpg|thumb|Provizorní budova Poslanecké sněmovny roku 1861]]
Vznik Říšského sněmu (''Reichstag'') stanovila tzv. [[Dubnová ústava]] (také Pillersdorfova ústava) z 25. dubna 1848, která jej chápala jako celostátní zákonodárný orgán s císařským právem [[Veto|veta]]. Delegáti byli tehdy zvoleni zemskými sněmy a 22. června 1848 zahájili zasedání ve Vídni, které pak pokračovalo jako [[Kroměřížský sněm]]. Ten ovšem císař 7. března 1849 rozpustil s odůvodněním, že na něm chybějí uherští delegáti, a vydal tzv. [[Březnová ústava|Březnovou]] či oktrojovanou ústavu. Ta předpokládala dvoukomorový Říšský sněm, byla však roku 1851 tzv. [[Silvestrovské patenty|Silvestrovskými patenty]] zrušena. Do roku 1859 pak císař vládl jako absolutní monarcha bez parlamentní kontroly.
 
== Říšská radaHistorie ==
=== Říšský sněm 1848–1849 ===
Roku 1859 musel ministerský předseda [[Alexander Bach]] pro neúspěchy abdikovat a roku 1861 vydal císař tzv. [[Únorová ústava|Únorovou ústavu]]. Ta zřídila dvoukomorovou Říšskou radu s Panskou sněmovnou, jejíž členy jmenoval doživotně císař, a Poslaneckou sněmovnou, jejíž členy volily zemské sněmy. Tak se Rakousko stalo konstituční monarchií. Roku 1865 byla ústava pozastavena a po porážce v [[Prusko-rakouská válka|Prusko-rakouské válce]] 1866 a [[Rakousko-uherské vyrovnání|Rakousko-uherském vyrovnání]] 1867 nahrazena tzv. [[Prosincová ústava|Prosincovou ústavou]].
První celostátní zákonodárný sbor Rakouského císařství vznikl během [[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství|revolučního roku 1848]], kdy tzv. [[dubnová ústava]] (také Pillersdorfova ústava) z 25. dubna 1848 stanovila vznik [[Kroměřížský sněm|ústavodárného Říšského sněmu]] jehož poslanci byli zvoleni ve [[Volby do rakouského Říšského sněmu 1848|volbách v červnu 1848]]
 
Mělo jít o celostátní jednokomorový zákonodárný orgán s císařským právem [[Veto|veta]]. 22. června 1848 zahájili zasedání ve Vídni, které pak od listopadu 1848 pokračovalo po přesunu z hlavního města jako tzv. Kroměřížský sněm. Ten ovšem císař 7. března 1849 rozpustil s odůvodněním, že na něm chybějí uherští delegáti, a vydal tzv. [[Březnová ústava|březnovou]] či oktrojovanou ústavu. Ta předpokládala dvoukomorový Říšský sněm, byla však roku 1851 tzv. [[Silvestrovské patenty|silvestrovskými patenty]] zrušena. Do roku 1859 pak císař vládl jako absolutní monarcha bez parlamentní kontroly.
'''Říšská rada''' (''Reichsrat'') se tak stala skutečným parlamentem, i když pouze pro rakouskou (severozápadní) část Rakousko-uherské říše čili [[Předlitavsko]]. Skládala se ze dvou komor:
*'''[[Panská sněmovna|Panské sněmovny]]''', kam jmenoval doživotně členy panovník.
*'''Poslanecké sněmovny''', do které volili zástupce [[Zemský sněm (Rakouské císařství)|zemské sněmy]] ve třech [[kurie (volby)|kuriích]] (tedy oddělených sborech oprávněných voličů). Konkrétně šlo o kurii velkostatkářskou, kurii měst a kurii venkovských obcí.
 
=== Rozmnožená Říšská rada ===
== Obstrukce ==
Roku 1859 musel ministerský předseda [[Alexander Bach]] pro neúspěchy abdikovat a [[Neoabsolutismus|neoabsolutistický]] systém začal procházet reformami. 5. března 1860 byla svolána [[Rozmnožená Říšská rada]] coby poradní (nikoliv zákonodárný) orgán panovníka. Zasedala od května do září 1860. Měla 60 členů. 17. července získala i jisté rozhodovací kompetence. Koncem září navrhla změny v politickém systému spočívající k návratu k historickým individualitám, zejména autonomie jednotlivých [[Korunní země (habsburská monarchie)|korunních zemí]].<ref>{{Citace monografie
Problémy s ustavením parlamentarismu v Rakousku plynuly ze střetu dvojí neslučitelné koncepce státu.
| titul = kol. aut.: Československé dějiny v datech
* Zejména německá část obyvatelstva chtěla silný, liberální a centralistický stát s demokratickým režimem a širokými občanskými svobodami.
| vydavatel = Svoboda
* V ostatních částech převládaly snahy o decentralizaci a historicky založenou zemskou a národní autonomii. Jejich zástupci proto sledovali centralistickou demokratizaci s podezřením až nepřátelstvím a často se uchylovali k obstrukci. To byla také "státoprávní" strategie českých zástupců, [[Národní strana (1848)|Národní čili Staročeské strany]].<ref>''Ottův slovník naučný'', sv. 21, str. 150nn.</ref>
| místo = Praha
| rok = 1987
| isbn = 80-7239-178-X
| strany = 300-301
| jazyk = česky
}}</ref>
 
=== Vznik Říšské rady a její fungování do roku 1865 ===
Počátkem 60. let 19. století se na Říšské radě odmítli podílet poslanci z [[Uhersko|Uherska]] a zasedali zde pouze někteří poslanci ze [[Sedmihradsko|Sedmihradska]]. Státoprávně a autonomisticky orientovaní poslanci z řad Čechů, Poláků, Jihoslovanů i některých alpských německých oblastí (Tyrolsko) se na činnosti Říšské rady odmítali podílet a koncem 60. letech po vlně několika rezignací byla rada složena jen z části politických elit Předlitavska, dominovala německo-rakouská liberálně a centralisticky orientovaná skupina (takzvaná [[Deutsche Verfassungspartei|Německá ústavní strana]]).
[[File:Provisorisches Abgeordnetenhaus Währingerstraße Luft.jpg|thumb|left|Provizorní budova Poslanecké sněmovny roku 1861]]
[[Říjnový diplom]] z roku 1860 vydaný císařem předpokládal obnovení ústavního systému vlády, zřízení celostátního parlamentu a rozsáhlou zemskou autonomii. Roku 1861 pak vydal císař tzv. [[Únorová ústava|únorovou ústavu]]. Ta zřídila dvoukomorovou Říšskou radu s [[Panská sněmovna|Panskou sněmovnou]], jejíž členy jmenoval doživotně císař, a Poslaneckou sněmovnou, jejíž členy volily zemské sněmy. Tak se Rakousko stalo konstituční monarchií.<ref>{{Citace monografie
| titul = kol. aut.: Československé dějiny v datech
| vydavatel = Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1987
| isbn = 80-7239-178-X
| strany = 300-301
| jazyk = česky
}}</ref> Ústava předpokládala existenci širší a užší Říšské rady. Širší Říšská rada měla reprezentovat všechny korunní země monarchie, užší Říšská rada neměla zahrnovat poslance za [[Království lombardsko-benátské]] a za [[Země Koruny svatoštěpánské]].<ref>{{Citace monografie
| titul = kol. aut.: Československé dějiny v datech
| vydavatel = Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1987
| isbn = 80-7239-178-X
| strany = 301-302
| jazyk = česky
}}</ref> Z 343 poslanců se jich dostavilo jen 200. Benátsko ani Uherské země do Říšské rady své zástupce nevyslaly (s výjimkou několika poslanců za [[Sedmihradsko]]). Fakticky se tak sešla jen užší Říšská rada.<ref>{{Citace monografie
| titul = Česká společnost 1848-1918
|příjmení = Urban
|jméno = Otto
|odkaz na autora = Otto Urban
| vydavatel = Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1982
| isbn =
| strany = 168-170
| jazyk = česky
}}</ref>
 
Období od roku 1861 do roku 1865 bylo provázeno trvajícími spory o státoprávní uspořádání monarchie, zejména postavení [[Uhersko|Uherska]]. Roku 1865 vydal císař [[zářijový manifest]], kterým pozastavil platnost ústavy a rozpustil Říšskou radu. Status Uherska měl projednat [[Uherský sněm]]. Po následující dva roky nemělo Rakouské císařství celostátní zákonodárný sbor.<ref>{{Citace monografie
| titul = kol. aut.: Československé dějiny v datech
| vydavatel = Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1987
| isbn = 80-7239-178-X
| strany = 304
| jazyk = česky
}}</ref>
 
Po porážce v [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouské válce]] roku 1866 a [[Rakousko-uherské vyrovnání|rakousko-uherském vyrovnání]] roku 1867 byla přijata tzv. [[prosincová ústava]], která obnovovala v základních obrysech Říšskou radu dle únorové ústavy z roku 1861, ovšem nyní již jen jako parlament [[Předlitavsko|Předlitavska]] (Království a země na říšské radě zastoupené), tedy bez Uherska. Počet poslanců delegovaných jednotlivými předlitavskými zemskými sněmy byl zachován a celkový počet poslanců tak činil 203. Prosincovou ústavu, tedy soubor významných zákonů, projednala Říšská rada během roku 1867. Poprvé se sešla 20. května 1867. Prosincová ústava výslovně Říšské radě přiznávala zákonodárnou moc, zatímco v letech 1861–1865 šlo stále formálně o pouhý poradní sbor panovníka.<ref>{{Citace monografie
| titul = Česká společnost 1848-1918
|příjmení = Urban
|jméno = Otto
|odkaz na autora = Otto Urban
| vydavatel = Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1982
| isbn =
| strany = 221-224
| jazyk = česky
}}</ref>
 
=== Zavedení přímých voleb ===
[[File:Wien Parlament um 1900.jpg|thumb|Parlament ve Vídni okolo roku 1900]]
V roce [[1873]] došlo ke změně a oslabení zemských sněmů. Byl vyhlášen ústavní ''Zákon o přímých volbách'', někdy nazývaný [[Dubnová ústava (1873)|Dubnovoudubnovou ústavou]]. Volby do zemských sněmů a do Říšské rady poté již probíhaly odděleně a podle odlišných pravidel. Počet poslanců se v rámci reformy zvýšil na 353. Kromě velkostatkářské kurie, městské kurie a kurie venkovských obcí přibyla i nová samostatná kurie obchodních a živnostenských komor. Poprvé byl tento nový systém uplatněn při [[Volby do Říšské rady 1873|volbách do Říšské rady roku 1873]]. Čeští státoprávní politici se nadále na činnosti poslanecké sněmovny odmítali podílet, protože je chápali jako centralistické oslabení tradiční zemské autonomie. Nicméně čeští poslanci z Moravy tuto pasivní rezistenci krátce po volbách ukončili.<ref>{{Citace monografie
| titul = Česká společnost 1848-1918
|příjmení = Urban
Řádek 90 ⟶ 182:
}}</ref> Jednání parlamentu opakovaně paralyzovaly obstrukce a jednotlivé předlitavské kabinety se často uchylovaly k vládnutí bez trvalé parlamentní opory.
 
=== Všeobecné a rovné volební právo ===
[[File:Reichsrat 1907.jpg|thumb|Ustavující schůze Poslanecké sněmovny po volbách roku 1907]]
V roce 1906 Říšská rada odsouhlasila návrh na komplexní změnu volebního systému, na jehož základě bylo v Předlitavsku zavedeno všeobecné a rovné volební právo pro muže, čímž zanikl systém kurií a omezení daná volebním cenzem. Počet poslanců byl nově stanoven na 516. Přesto distribuce mandátů byla asymetrická ve prospěch regionů s vyšším zastoupením německého obyvatelstva a venkovských oblastí před městy. Na volby do zemských sněmů neměla reforma vliv (například [[Český zemský sněm]] nebo [[Slezský zemský sněm]] až do zániku monarchie fungovaly podle kuriového zastoupení). Reformu stvrdily [[Volby do Říšské rady 1907|volby do Říšské rady v roce 1907]].<ref>{{Citace monografie
Řádek 148 ⟶ 240:
| strany = 4
}}</ref>
 
== Složení a pravomoci Říšské rady ==
Říšská rada se skládala ze dvou komor:
*'''[[Panská sněmovna|Panské sněmovny]]''', kam jmenoval doživotně členy panovník.
*'''Poslanecké sněmovny''', do které volili zástupce [[Zemský sněm (Rakouské císařství)|zemské sněmy]] ve třech [[kurie (volby)|kuriích]] (tedy oddělených sborech oprávněných voličů). Konkrétně šlo o kurii velkostatkářskou, kurii měst a kurii venkovských obcí.
 
== Obstrukce ==
Problémy s ustavením parlamentarismu v Rakousku plynuly ze střetu dvojí neslučitelné koncepce státu.
* Zejména německá část obyvatelstva chtěla silný, liberální a centralistický stát s demokratickým režimem a širokými občanskými svobodami.
* V ostatních částech převládaly snahy o decentralizaci a historicky založenou zemskou a národní autonomii. Jejich zástupci proto sledovali centralistickou demokratizaci s podezřením až nepřátelstvím a často se uchylovali k obstrukci. To byla také státoprávní strategie českých zástupců, [[Národní strana (1848)|Národní čili Staročeské strany]].<ref>''Ottův slovník naučný'', sv. 21, str. 150nn.</ref>
 
Počátkem 60. let 19. století se na Říšské radě odmítli podílet poslanci z [[Uhersko|Uherska]] a zasedali zde pouze někteří poslanci ze [[Sedmihradsko|Sedmihradska]]. Státoprávně a autonomisticky orientovaní poslanci z řad Čechů, Poláků, Jihoslovanů i některých alpských německých oblastí (Tyrolsko) se na činnosti Říšské rady odmítali podílet a koncem 60. letech po vlně několika rezignací byla rada složena jen z části politických elit Předlitavska, dominovala německo-rakouská liberálně a centralisticky orientovaná skupina (takzvaná [[Deutsche Verfassungspartei|Německá ústavní strana]]).
 
== Volby do Říšské rady ==
Řádek 202 ⟶ 306:
[[Kategorie:Rakouská říšská rada]]
[[Kategorie:Zákonodárné sbory]]
[[Kategorie:Dvoukomorové parlamenty]]
[[Kategorie:Vzniklo 1861]]
[[Kategorie:Zaniklo 1918]]