Ču Čchen-chao: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Sjednocení infoboxu (zatím bez obrázků a manželek/partnerek/královen); kosmetické úpravy |
|||
Řádek 1:
{{Infobox - panovník
| barva
| barva textu
| jméno
| titul
| obrázek
| popisek
| vláda
| tituly
| celé jméno
| regent
| předchůdce
| následník
| typ dědice
| dědic
| královna
| partner1
| potomstvo
| rod
| dynastie
| otec
| matka
| datum narození =
| místo narození
| datum úmrtí =
| místo úmrtí
| datum pochování =
| místo
|}}
{{Čínské jméno|Ču|Čchen-chao|osobní jméno}}
Řádek 36:
|První [[kníže z Ning]], [[Ču Čchüan]], byl sedmnáctým synem [[Chung-wu]]a, zakladatele a prvního císaře říše Ming. Byl schopným generálem, sídlil v pohraničním [[Ta-ming (Vnitřní Mongolsko)|Ta-ningu]] severně od [[Velká čínská zeď|Velké čínské zdi]], ale [[Jung-le]] ho během [[Kampaň ťing-nan|občanské války]] přestěhoval k sobě do [[Peking]]u, kvůli pochybnostem o jeho spolehlivosti. Později ho přeložil do [[Nan-čchang]]u v jihočínské provincii [[Ťiang-si]]. Zde knížata z Ning sídlila po zbytek 15. století. V éře [[Jing-cung|Tchien-šun]] (1457–1464) tehdejší kníže ztratil právo na svou gardu.<ref name="geiss88 423"/>
|}
Ču Čchen-chao byl v páté generaci potomkem [[Ču Čchüan]]a, prvního knížete z Ning a sedmnáctého syna císaře [[Chung-wu]]a.<ref name="dardess 48"/> Otcem Ču Čchen-chaoa byl [[Ču Ťin-ťün]]a ({{Cizojazyčně|zh|朱覲鈞}}, 1449–1497), [[kníže ze Šang-kao]] ({{Cizojazyčně|zh|上高}}) a později [[Kníže z Ning|z Ning]] ({{Cizojazyčně|zh|寧王}}). Ču Čchen-chao se po něm roku 1494 stal knížetem ze Šang-kao, roku 1499 knížetem z Ning.
Nebyl vojákem, naopak miloval život v pohodlí a luxusu; měl i jisté literární schopnosti.<ref name="geiss88 423"/> Především však byl ambiciózní a pomýšlel na společenský vzestup.<ref name="goodrich 312"/>
Řádek 46:
Mezitím si místní úřady stěžovaly na chování knížete – zabírání půdy, vymáhání daní, zastrašování úředníků; v lednu 1514 si do Pekingu oficiálně stěžovali i [[nanking]]ští cenzoři.<ref name="geiss88 424"/> Bezvýsledně. V dubnu 1514 pověřenec mající za úkol boj proti banditům v Ťiang-si hlásil, že za problémy stojí kníže, který jednak bandity zaměstnává a za druhé je vyháněním lidí z půdy vytváří. Ministr vojenství zprávu označil za pomluvu, a tak zapadla.<ref name="geiss88 425">Geiss, s. 425.</ref>
Ministr podpořil i žádosti knížete o pravomoci nad místními posádkami a členy císařského rodu. Císař [[Čeng-te]] byl potěšen jeho iniciativností a žádosti schválil, přitom kritiku úředníků považoval za pomluvy.<ref name="geiss88 425"/> Kníže pak začal najímat vojáky a bandity a začal se chovat a označovat za císaře.<ref name="dardess 48"/> Přestože jinak byla knížata přísně trestána i za malicherné přestupky, jeho chování bylo přehlíženo.<ref name="geiss88 425"/>
Ve snaze o získání moci zkoušel i nenásilnou cestu: chtěl využít císařovu bezdětnost a prosadit svého syna jako následníka trůnu.<ref name="dardess 48"/> Na jaře 1516 uplatil Čchien Ninga a další vlivné osobnosti z císařova okolí, aby povolali jeho nejstaršího syna do Pekingu jako kandidáta na korunního prince, avšak jeho snaha neměla úspěch.<ref name="geiss88 426">Geiss, s. 426.</ref>
| |||