Jing-cung (Sung): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Sjednocení infoboxu (zatím bez obrázků a manželek/partnerek/královen); kosmetické úpravy |
|||
Řádek 1:
{{Infobox - panovník
| barva
| jméno
| titul
| obrázek
| popisek
| vláda
| éra
| datum korunovace
| tituly =
| celé jméno
| chrámové jméno
| posmrtné jméno
| regent
| předchůdce
| následník
| typ dědice
| dědic
| královna
| partner1 = císařovna Kao
| partner2 =
| partner3 =
| partner4 =
| partner5 =
| potomstvo
| rod
| dynastie
| hymna
| motto
| otec = Čao Jün-žang ({{Cizojazyčně|zh|趙允讓}})
| matka = paní Žen ({{Cizojazyčně|zh|任}})
|
| místo narození
| datum úmrtí =
| místo úmrtí
| datum pochování =
| místo
|}}
Řádek 60:
| isbn = 0521812488, 978-0521812481
| poznámky = [Dále jen McGrath, College]
}}</ref> Čao Jün-žang byl první ředitel Velkého úřadu císařského rodu a tedy mezi členy císařského rodu držitel nejvýznamnější funkce. Navíc byl potenciální dědic císaře [[Čen-cung]]a předtím než se roku 1010 narodil budoucí císař [[Žen-cung]]. Čao Jün-žang byl totiž synem Čen-cungova mladšího bratra.
Císař Žen-cung Čao Cung-š’a povolal do císařského paláce jako možného následníka už roku 1035, ale po narození Žen-cungova druhého syna o čtyři roky později byl Čao Cung-š’ vrácen rodičům. Nicméně všichni tři synové Žen-cunga zemřeli v dětství a tak císař Čao Cung-š’a nakonec roku 1062 adoptoval a jmenoval následníkem trůnu, současně princ dostal nové jméno Čao Šu.<ref name="mcgrath 336"/>
== Vláda ==
Řádek 71:
Spor se později opakoval o století později za vlády císaře [[Siao-cung (Sung)|Siao-cunga]] a v 16. století ve vyostřené formě jako [[Velký spor o obřady]] za císaře [[Ťia-ťing]]a.
Vláda pohlcená debatami o obřadech nevěnovala příliš pozornosti povýšení se [[říše Liao]] na říši Velká Liao (''Ta Liao''). Vážnější byly nájezdy tangutských vojsk ze státu [[Západní Sia]], vláda reagovala posílením místních milic v pohraničí (roku 1064), Tanguti se však stáhli až roku 1067 po pohrůžce, že nedostanou pravidelný [[tribut]] v čaji a hedvábí.<ref>McGrath, College, s. 344.</ref> Náklady na zmobilizování statisícové armády však ještě zhoršily finanční potíže vlády. Císař se je pokoušel zmírnit stanovením limitů počtu úředníků a prodloužením doby mezi [[Úřednické zkoušky v Číně|úřednickými zkouškami]] na tři roky, intervalu který zůstal zachován až do počátku 20. století. Dále než k uvedeným opatřením a k držení pod kontrolou výdajů na pohřeb předešlého císaře však ekonomické uvažování Jing-cunga nesahalo.<ref>McGrath, College, s. 344–345.</ref>
Císař zemřel [[25. leden|25. ledna]] [[1067]] po několikatýdenní nemoci. Nastoupil po něm jeho nejstarší syn jako císař [[Šen-cung (Sung)|Šen-cung]].
Řádek 83:
* Čao Jen (zemřel v dětství), kníže z Žun;
* Čao Jün (1056–1088), kníže Tuan-sien z I
* princezna Te-ning ({{Cizojazyčně|zh|德寧公主}}, † 1085);
* princezna Pao-an ({{Cizojazyčně|zh|寶安公主}}, 1051–1080);
* princezna Šou-kchang ({{Cizojazyčně|zh|壽康公主}}, 1051–1123);
* princezna Šu-kuo ({{Cizojazyčně|zh|舒國公主}}, zemřela v dětství).
|