Fridrich I. Habsburský: Porovnání verzí

| barva =#514671

| barva textu =white

| jméno =Fridrich I. Habsburský

| titul =král římsko-německý

| obrázek =[[Soubor:Friedrich der Schöne.jpg|200px|Fridrich I. Habsburský]]

| popisek =král Fridrich III.<br />obraz z 19. století

| vláda =[[1314]] – [[1330]]

| éra =

| datum korunovace = =[[1314]]

| tituly =král římsko-německý<br />vévoda rakouský a štýrský

| celé jméno =

| chrámové jméno =

| posmrtné jméno =

| regent =

| předchůdce =[[Jindřich VII. Lucemburský]]

| následník =[[Ludvík IV. Bavor]]

| typ dědice =

| dědic =

| královna =[[Isabela Aragonská (1330)|Isabela Aragonská]]

| partner1 =

| partner2 =

| partner3 =

| partner4 =

| partner5 =

| potomstvo =Fridrich (1316–1322)<br />Alžběta (1317–1336)<br />[[Anna Habsburská (1318-1343)|Anna]]

| rod =

| dynastie =[[Habsburkové]]

| hymna =

| motto =

| otec =[[Albrecht I. Habsburský]]

| matka =[[Alžběta Goricko-Tyrolská]]

| narozendatum narození = =[[1289]]

| místo narození =

| datum úmrtí = =[[13. leden|13. ledna]] [[1330]]

| místo úmrtí =[[Gutenstein]]

| místo pochováníodpočinku = =klášter Mauerbach u Vídně

| podpis =

Narodil se jako druhorozený syn [[Albrecht I. Habsburský|Albrechta I. Habsburského]] a [[Alžběta Goricko-Tyrolská|Alžběty]], dcery [[Menhard II. Tyrolský|Menharda II. Goricko-Tyrolského]]. Roku [[1306]] Fridrich získal správu [[Habsburkové|habsburských]] zemí, protože jeho starší bratr [[Rudolf III. Habsburský|Rudolf]] se stal [[Seznam představitelů českého státu|českým králem]]. Po Rudolfově brzké smrti v roce [[1307]] se [[Habsburkové]] znovu snažili o získání českých zemí a toto snažení nečekaně skončilo roku [[1308]] zavražděním Fridrichova otce Albrechta I.

Habsburská moc byla vraždou značně otřesena a vůbec nebylo jisté, zda jim budou v léno svěřeny jejich vlastní země, natož pak země české. Novým [[seznam panovníků Svaté říše římské|římským králem]] se stal [[Jindřich VII. Lucemburský]], který habsburským bratrům jejich země v léno nakonec udělil.

Roku 1312 vyslali [[seznam rakouských vévodů|rakouští vévodové]] posly na aragonský dvůr a po dlouhých jednáních došlo k uzavření dohody o dynastickém sňatku. Vévoda Fridrich přesvědčil své bratry, aby se vzdali všech nároků na vládu v rakouských zemích a podařilo se mu získat i souhlas zemských stavů.<ref name="krieger107">{{Citace monografie | jméno=Karl-Friedrich| příjmení=Krieger | titul=Habsburkové ve středověku. Od Rudolfa I. (1218-1291) do Fridricha III. (1415-1493)|vydavatel= Argo| místo= Praha | rok=2003 | jazyk = |strany=107|isbn = 80-7203-453-7}}</ref> Splnil tak podmínku krále Jakuba, že vláda nebude roztříštěna mezi množství habsburských bratrů a Jakubův zeť bude jediným vládcem. Svatba v zastoupení se konala roku 1313 v Barceloně a poté se mladičká aragonská princezna vydala do alpské země. 31. ledna 1314<ref name="krieger107" /> se na štýrském hradě [[Judenburg]] konala svatba. [[Isabela Aragonská (1330)|Isabela]] při něm přijala německé jméno Alžběta a Fridrich sňatkem získal politickou podporu tchána Jakuba Aragonského.<ref name="spěváček256">{{Citace monografie | jméno=Jiří | příjmení=Spěváček | odkaz na autora = Jiří Spěváček | titul=Jan Lucemburský a jeho doba 1296-1346|vydavatel=Svoboda| místo= Praha | rok=1994 | jazyk = |strany=256|isbn = 80-205-0291-2}}</ref>

Po nečekané smrti [[Jindřich VII. Lucemburský|Jindřicha Lucemburského]] se uvolnil trůn [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] a započal zápas o jeho obsazení. Jedním z mnoha nápadníků o tento post byl i Fridrich. Isabela v dopise otci z června 1314 sděluje, že manžel má mezi říšskými kurfiřty čtyři hlasy a ''pevně doufá'' v příznivý průběh volby.<ref name="spěváček202">Spěváček, str. 202</ref> Zúčastnila se také Fridrichova červencového jednání s [[seznam uherských králů|uherským králem]] [[Karel Robert z Anjou|Karlem Robertem]], který slíbil Habsburkům všestrannou podporu proti komukoli a také, že bez jejich účasti neuzavře s nikým mír.<ref name="spěváček203"> Spěváček, str. 203</ref> V září téhož roku byl Fridrich zvolen v Sachsenhausenu [[seznam panovníků Svaté říše římské|římským králem]]. O den později druhá část kurfiřtů v čele s [[Jan Lucemburský|Janem Lucemburským]] zvolila Fridrichova bratrance [[Ludvík IV. Bavor|Ludvíka Bavora]].

Isabela se o letnicích roku 1315 v [[Basilej]]i dočkala korunovace a v krátkém sledu porodila Fridrichovi tři děti. Manželství bylo zřejmě harmonické, ale královský pár i přes bohaté Isabelino věno díky válčení s Ludvíkem Bavorem bojoval s nedostatkem finančních prostředků. Finanční nouzi byla Isabela často nucena řešit prodejem svých šperků.

[[Soubor:Schlacht bei Mühldorf 2.jpg|thumb|upright=1.0|Bitva u Mühldorfu]]

Dvojvládí v říši trvalo až do roku 1322, kdy v [[Bitva u Mühldorfu|bitvě u Mühldorfu]] Fridrich upadl do Bavorova zajetí a byl internován na hradě [[Trausnitz]]. V březnu 1325 uvězněný vévoda uzavřel s Ludvíkem tzv. ''Trausnitzký mír'', kdy přislíbil svému soupeři za svou svobodu, že se vzdá královského titulu, své državy přijme jako říšská léna a podpoří Ludvíka v boji proti jeho nepřátelům. Dohoda selhala na nesouhlasu Fridrichových bratrů a Fridrich se tak rytířsky vrátil zpět ke svému vězniteli.<ref name="krieger116"> Krieger, str. 116</ref> V září 1325 bratranci uzavřeli smlouvu novou. Ludvík uznal Fridricha za spolukrále, vládu nad říší měli vykonávat společně. [[Leopold I. Habsburský|Leopold Habsburský]] se smlouvou po přislíbení říšského vikariátu souhlasil, ne však papež.

Ludvík Bavor se nadále aktivně projevoval na politickém kolbišti. Fridrich byl pravděpodobně v důsledku věznění nemocný a poslední tři roky svého života o sobě téměř nedával vědět.

{{Citát|Zemřel utrápen tíhou rozličných nemocí a zvláště hrozným množstvím vší na svém hradě, zvaném Gutestein, v Rakousku a byl pochován v Mauerbachu, klášteře řádu kartuziánského, který sám založil. Tento Fridrich...svedl mnoho bitev, ale postrádal takřka obyčejně vítězství a působil v říši nebezpečné rozkoly...|''[[Petr Žitavský]]''<ref>{{Citace monografie | titul = Zbraslavská kronika | odkaz na titul = Zbraslavská kronika | editoři = Zdeněk Fiala | redaktoři = | překladatelé = František Heřmanský, Rudolf Mertlík | vydavatel = Svoboda | místo = Praha | rok = 1976 | počet stran = 597 | isbn = | strany = 377 | poznámka = Dále jen ''Zbraslavská kronika''}}</ref>}}