Ladislav Pohrobek: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Sjednocení infoboxu (zatím bez obrázků a manželek/partnerek/královen); kosmetické úpravy |
|||
Řádek 1:
{{Infobox - panovník
| barva
| barva textu
| jméno
| titul
| obrázek
| popisek
| vláda
| éra
| datum korunovace =
| tituly
| celé jméno
| chrámové jméno
| posmrtné jméno
| regent
| předchůdce
| následník
| typ dědice
| dědic
| královna
| partner1
| partner2
| partner3
| partner4
| partner5
| potomstvo =
| ▲| dynastie =[[Habsburkové]]
▲| hymna =
▲| motto =
▲| otec =[[Albrecht II. Habsburský]]
▲| matka =[[Alžběta Lucemburská]]
▲| narozen =[[22. únor]]a [[1440]]
▲| místo narození =[[Komárno]]
▲| úmrtí =[[23. listopad]]u [[1457]]<br /> (ve věku 17 let)
| datum pochování =
▲| místo úmrtí =[[Praha]]
▲| místo pochování =[[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha]]
▲| podpis =
|}}
'''Ladislav Pohrobek''', nebo '''Holec''' ([[Němčina|německy]]/[[Latina|latinsky]] ''Ladislaus Postumus'', [[22. únor]]a [[1440]] [[Komárno]] – [[23. listopad]]u [[1457]] [[Praha]]) z rodu Habsburků byl od [[10. listopad]]u [[1444]] [[Seznam uherksých králů|uherský]] (formální korunovace dokonce již [[15. květen|15. května]] [[1440]]) a od [[28. říjen|28. října]] [[1453]] také český král.<ref>http://www.britannica.com/EBchecked/topic/327531/Ladislas-V</ref>
== Král dítě ==
[[Soubor:Ladislav Pohrobek.jpg|rupight|thumb|Ladislav Pohrobek jako dítě, autor [[Karel Javůrek]] (1815–1909).]]
Byl čtvrtým dítětem českého, uherského a německého krále a rakouského vévody [[Albrecht II. Habsburský|Albrechta II. (V.) Habsburského]] a jeho choti [[Alžběta Lucemburská|Alžběty Lucemburské]], dcery císaře [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]]. Protože se narodil až čtyři měsíce po smrti svého otce, byl nazýván [[Pohrobek|pohrobkem]].
Jeho matka se všemožně snažila prosadit synova dědická práva především na vládu v Uhrách, kde měl jeho nároky hájit [[Jan Jiskra z Brandýsa]], kterého přijala do svých služeb. Také nechala ukrást svatoštěpánskou uherskou korunu, k čemuž využila dvorní dámu Helenu Kottannerovou. Zařídila i Ladislavovu korunovaci ve [[Székesfehérvár|Stoličném Bělehradě]] 15. května 1440, necelé dva měsíce po narození. Uherský sněm však Ladislavovy nároky odmítl a zvolil si za svého panovníka polského krále [[Vladislav III. Varnenčik|Vladislava III.]]. Důvodem bylo stoupající turecké nebezpečí, které vyžadovalo, aby v čele království stál dospělý král, schopný řídit obranu země.
Řádek 49:
V Čechách propukla po Albrechtově smrti anarchie. [[Stavy|Stavové]] začali hledat vhodného kandidáta na český trůn, nemohli však najít žádného vhodného. O českou korunu nebyl zájem. Královský majetek byl většinou rozkraden, to, co zůstalo, bylo ve špatném stavu. Přední šlechtické rody konaly výpady proti sousedícím panstvím. V této situaci byla 20. června 1440 v Praze učiněna královská volba – sbor 46 volitelů, mezi nimi i pozdější král [[Jiří z Poděbrad]], dal své hlasy [[Albrecht III. Bavorský|Albrechtu Bavorskému]], synovci královny [[Žofie Bavorská|Žofie]], manželky zemřelého [[Václav IV.|Václava IV.]] Albrecht mluvil česky a dlouho pobýval na pražském dvoře. Zřejmě právě na základě znalosti neutěšených českých poměrů také Albrecht nabízenou korunu odmítl.
Koncem roku 1442 zemřela dvouletému Ladislavu Pohrobkovi také matka a poručníkem se stal jeho strýc [[Fridrich III. Habsburský]], který byl po Albrechtově smrti zvolen římským králem, tj. císařem.
Roku 1444 padl Vladislav III. Jagellonský na křížové výpravě proti Turkům [[bitva u Varny|u Varny]] (proto dostal přízvisko Varnenčík). Poté uherský sněm uznal dědické nároky Ladislava Pohrobka a přijal ho za svého krále. Správcem království po dobu Ladislavovy nezletilosti se stal slavný vojevůdce, sedmihradský vojvoda [[Jan Hunyadi]]. V českých zemích byl přijat nejdříve na Moravě v srpnu 1453, což vyvolalo negativní reakci ze strany českých stavů, podle kterých to měli být čeští stavové, kdo přijme nového panovníka jako první a ne moravští. Do Čech vstoupil až v listopadu 1453 u Jihlavy. Roku [[1453]] byl Ladislav jako třináctiletý zvolen a korunován také českým králem. Zde vykonával správcovskou funkci Jiří z Poděbrad.
Řádek 56:
Ladislavovi nebylo dopřáno dlouhé panování. Roku 1457 přijel do Čech, aby se ujal vlády a seznámil se s českou společností a prostředím, neboť si Prahu zvolil za své rezidenční město. Stalo se tak i kvůli neutěšené situaci Ladislava v Uhersku. V březnu 1457 nechal popravit syna Jana Hunyadiho [[Ladislav Hunyadi|Ladislava Hunyadiho]], který byl obviněn z vraždy Ulricha Celjského – Pohrobkova příbuzného a dlouholetého ochránce. Tato [[poprava]] vyvolala v Uhrách takový odpor, že Pohrobek se rozhodl odjet do Prahy, kde také strávil poslední měsíce života.
V Praze se též měla uskutečnit jeho svatba s francouzskou princeznou [[Magdaléna Francouzská|Magdalenou]], dcerou krále [[Karel VII. Vítězný|Karla VII.]] Do [[Francie]] bylo vysláno poselstvo v čele s českým šlechticem [[Zdeněk Konopišťský ze Šternberka|Zdeňkem ze Šternberka]], které mělo požádat o princezninu ruku a doprovodit nevěstu do Čech. Během příprav na svatbu však sedmnáctiletý král náhle onemocněl a po třech dnech zemřel.
Vzhledem k tomu, že se dosud těšil plnému zdraví, vznikla v té době i později celá řada dohadů o možné příčině královy smrti. Na králově těle byly patrné výrazné [[hematom]]y. Jedni usuzovali na otravu a podezřívali z královraždy [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]], který poté získal český trůn. Další domněnkou bylo, že šlo o morovou nákazu. Teprve v roce 1985 dospěl antropolog MUDr. [[Emanuel Vlček]] po vyšetření králových kosterních pozůstatků k názoru, že Ladislav trpěl vzácnou formou [[Leukemie|leukémie]].
Řádek 62:
== Dědictví ==
[[Soubor:VLaszlo.gif|thumb|left|upright|Ladislav Pohrobek]]
Ladislavovou smrtí skončil první pokus v dějinách střední Evropy vytvořit mohutné podunajské soustátí, jejž inicioval Ladislavův děd [[Zikmund Lucemburský]]. Toto soustátí, které mohlo nastavit hráz pronikání Osmanů do nitra Evropy, bylo odsouzeno k zániku právě v okamžiku, kdy bylo obrany nejvíce zapotřebí, krátce po dobytí [[Konstantinopol]]e Turky.
Spor o dědictví po Ladislavu Pohrobkovi postavil na řadu desetiletí proti sobě dvě v té době nejmocnější dynastie ve střední Evropě: [[Habsburkové|Habsburky]], kteří se snažili uhájit to, co získal Albrecht II. sňatkem s dědičkou [[Lucemburkové|Lucemburků]] Alžbětou, a [[Jagellonci|Jagellonce]], opírající své nároky na českou a uherskou korunu o dědická práva Ladislavovy sestry [[Alžběta Habsburská (1436 – 1505)|Alžběty Habsburské]], s níž se roku [[1454]] oženil polský král a litevský velkokníže [[Kazimír IV. Jagellonský|Kazimír IV.]]
Ovládnout české a uherské království a připojit je k dosavadním državám by pro oba rody znamenalo získat převahu ve východní části střední Evropy. Naděje císaře Fridricha III. ani Kazimíra Jagellonského se však nesplnily, neboť v Uhrách i v zemích Koruny české byli zvoleni králové z domácích šlechtických rodů, Hunyadiho syn [[Matyáš Korvín|Matyáš zvaný Korvín]] a Jiří z Poděbrad.
| |||