Exaptace: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
'''Exaptace''' je v evoluční biologii termín popisující změnu ve funkci znaku v průběhu působení evoluce. Exaptace nastala například, pokud znak původně sloužil k jedné funkci, ale časem se využil na jinou - to může být případ nejen [[Fenotyp|fenotypických]] znaků, ale i genů ovlivňujících chování. Termín nahradil dříve používané spojení ''pre-adaptace'', který evokoval, že znaky vyvíjejí cíleně<ref name="Gould1982">{{Šablona:Cite journal|doi=|last1=Gould|first1=S. J.|last2=Vrba|first2=E. S.|year=1982|title=Exaptation - a missing term in the science of form|journal=Paleobiology|volume=8|issue=1|pages=4–15|publisher=|jstor=2400563|url=|format=|accessdate=}}</ref>.
 
Klasickým příkladem je [[peří]] u ptáků, jehož původním účelem byla [[Termoregulace živočichů|termoregulace]], ale později bylo využito pro plachtění. Exaptace často poskytuje vysvětlení zbytečně složitého nebo naopak nedokonale vyvinutého orgánu. <ref><cite class="citation journal" id="CITEREFBock.2C_W.J.1959">Bock, W.J. (1959). </cite></ref><ref>{{Šablona:Cite journal|last1=Hayden|first1=Eric J.|last2=Ferrada|first2=Evandro|last3=Wagner|first3=Andreas|title=Cryptic genetic variation promotes rapid evolutionary adaptation in an RNA enzyme|journal=Nature|date=2 June 2011|volume=474|issue=7349|pages=92–95|doi=10.1038/nature10083|pmid=21637259|ref=harv}}</ref>
 
== Historie a definice ==
Myšlenku, že funkce jednotlivých znaků se mohou v průběhu evoluce posouvat vyjádřil už [[Charles Darwin]] ({{Šablona:Harvnb|Darwin|1859}}). Koncept byl také studován<ref>See Jacob (1977) and Mayr (1982) for references.</ref> roku 1982 [[Stephen Jay Gould|Gouldem]] a [[:en:Elisabeth_VrbaElisabeth Vrba|Vrbou]]. Právě oni poprvé představili pojem "exaptace" s mírně širším významem a to sice:
 
(1) Prvek dříve vyvinutý odlišným selekčním tlakem - [[kooptace]] (2) Prvek, jehož původ nemůže být popsaný jako přímý důsledek přirozeného výběru, již (například v důsledku změny podmínek) neplní dříve plněnou funkci. (Gould and Vrba 1982, Table 1)
Řádek 13:
 
=== Evoluce komplexních znaků ===
Jedna z největších výzev, které musela Darwinova raná teorie přirozeného výběru čelit, byla otázka, proč probíhá evoluce komplexních struktur tak graduálně (po malých krocích).<ref>The development of complex structures (i.e., evolution of novelties) occur either by intensification of an existing function or by a switch in functions.</ref> Podle Gould-Vrbovy studie jsou zkrátka prvotně vyvinuté orgány nepříliš vhodné pro svou funkci, protože jednou mutací je obtížné "uspokojit" všechny selekční tlaky na jeden znak. Toto je klíčová znalost v diskusi o pravdivosti evoluční teorie, protože někteří Darwinovi kritici jako [[:en:George_Jackson_MivartGeorge Jackson Mivart|Mivart]] poukazovali na to, že pokud by si například plaz měl vyvinout křídla pro lepší stíhání kořisti, musel by začít přeměnou předních končetin v něco mezi křídlem a nohou, což se nehodí ani pro létání, ani pro chození.
 
Jak si již Darwin v ''[[O původu druhů]] ''všiml,<ref>{{Šablona:Harvnb|Darwin|1872}}</ref> mnoho komplexních znaků se vyvinulo ze svých primitivnějších forem. Mezikrokem mezi křídly a nohami by proto mohl být orgán podobný vaku u vakoveverkovitých. Nicméně evoluční kritici mají pravdu v tom, že aby se znak mohl vyvinout, musí projít postupným vývojem (vznik dokonale účelné mutace je totiž extrémně nepravděpodobný).