Pernštejnové: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Externí odkazy: Přidán odkaz na Commons. |
m fixlink po přesunu za použití AWB |
||
Řádek 18:
| motto = Kdo vytrvá, vítězí
|}}
'''Páni z Pernštejna''' ({{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''von Pernstein''}}) či '''Pernštejnové''' byli výrazný [[šlechta|šlechtický]] rod původně z jihozápadní [[Morava|Moravy]].
Největšího rozmachu dosáhli v [[16. století]], kdy patřili spolu s [[Rožmberkové|Rožmberky]] k nejmocnějším rodům [[Země Koruny české|České koruny]]. Jen Rožmberkové a právě Pernštejnové mohli mít v areálu [[Pražský hrad|Pražského hradu]], v sousedství krále, své paláce (ten pernštejnský se dnes nazývá [[Lobkovický palác (Pražský hrad)|Lobkovický palác]]). Rozšiřováním pozemkového vlastnictví a rozumným hospodařením, včetně využití tzv. režijního hospodářství, se rod nakonec stal jedním ze tří nejbohatších v českých zemích.
Řádek 34:
[[Soubor:Pernstejn1 (js).jpg|thumb|upright|Hrad [[Pernštejn (hrad)|Pernštejn]], hlavní rodové sídlo od přelomu 13. a 14. století do r. [[1596]], představuje vynikající ukázku pozdně gotické a renesanční architektury]]
=== První zmínky (13. století) ===
Přestože byli Pernštejnové v době [[renesance]] takřka nejbohatší [[rod (genealogie)|rod]] v českých zemích, o jejich počátcích mnoho informací chybí. Původně se nazývali '''[[páni z Medlova]]'''. Prapředkem pernštejnského rodu byl syn Gotharda z Medlova [[Štěpán I. z Medlova|Štěpán]] (†1235), [[purkrabí]] hradu [[Děvičky]] na jižní Moravě a správce [[hrad Veveří|hradu Veveří]], poprvé se píšící i po hradě [[Pernštejn (hrad)|Pernštejně]]. Za počátek písemné [[historie]] rodu je považován rok [[1208]], ze kterého pochází listina, jejím předmětem byla výměna pozemků mezi Štěpánem a olomouckým [[biskup]]em [[Robert (biskup olomoucký)|Robertem Angličanem]]. Štěpán nechal za svého působení vystavět [[Klášter v Doubravníku|rodinný klášter]] při [[kostel]]e Povýšení sv. Kříže v [[Doubravník]]u jako místo rodových pohřbů, či jako útočiště pro neprovdané Pernštejnky. Jeho prapotomek [[Štěpán z Pernštejna a Medlova]] je prvním doloženým vlastníkem hradu [[Pernštejn (hrad)|Pernštejna]]. Štěpánův bratranec [[Filip z Pernštejna]], další spoluzakladatel rozrodu, je v letech 1292–93 a [[1308]] uváděn ve funkci nejvyššího zemského komorníka a také purkrabího městského hradu v [[Hodonín]]ě.
O Štěpánových či Filipových potomcích není, vzhledem k tříšti a neúplnosti dochovaných dokumentů, mnoho známo. Nejasné se zdají být i kořeny rodu, spekuluje se o možném [[Uhersko|uherském]] či [[Německo|německém]] původu, ačkoli sami Pernštejnové se vždy hrdě hlásili k moravským předkům.
=== Na vzestupu ===
Ze [[14. století]] není o Pernštejnech mnoho pramenů. Rod se však v této době rozrůstal a kromě Pernštejna vlastnil v povodí [[Svratka
Za vlády [[Karel IV.|Karla IV.]] se Pernštejnové stahují do ústraní, ztrácí části majetku a stává se z nich chudnoucí šlechta. Ovšem ne nadlouho, na pozadí sporů [[Václav IV.|Václava IV]]. a [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]] Lucemburského (přelom 14. a 15. stol.) nastává doba pro obratné, až bezpáteřní politiky. A takovým zřejmě byl [[Vilém I. z Pernštejna|Vilém I.]] (†1427), jenž si střídavou podporou [[Prokop Lucemburský|Prokopa]] a jeho bratra, markraběte [[Jošt Lucemburský|Jošta]], postupně budoval politickou kariéru. Stal se dokonce členem užší markraběcí rady, měl tedy přístup k důvěrným jednáním. Jošt se v době zajetí Václava IV. stal správcem [[České království|Českého království]]. Na Moravě potřeboval pevné zázemí, Vilém byl tedy v letech [[1398]]/[[1399|99]] pověřen úřadem [[purkrabí]]ho ve [[Znojmo|Znojmě]], posléze i [[moravský zemský hejtman|moravského zemského hejtmana]] (nejvyšší šlechtický post na Moravě). Mezi lety [[1408]]/[[1409|09]] zastává funkci nejvyššího [[komorník (královský úředník)|komorníka]] soudu zemského v [[Brno|Brně]]. Léta 1417–1420 jsou spojena s působením v [[Olomouc]]i, z Viléma se stal komorník zemského soudu.
| |||