Judita Marie Švábská: Porovnání verzí

Odebráno 250 bajtů ,  před 4 lety
m
Sjednocení infoboxu (zatím bez části obrázků a manželů/partnerů/panovníků); kosmetické úpravy
(drobné úpravy)
m (Sjednocení infoboxu (zatím bez části obrázků a manželů/partnerů/panovníků); kosmetické úpravy)
{{Infobox - panovnice
| jméno =Judita Marie Švábská
| titul =Uherská královna (1063–1074) a polská kněžna (1089–1102)
| obrázek =
| popisek =
| manželkou panovníka =
| datum korunovace =
| tituly =
| celé jméno =
| předchůdce =
| následník =
| typ dědice =
| dědic =
| král =
| partner1 =[[Šalamoun I. Uherský]]
| partner2 =[[Vladislav I. Herman]]
| partner3 =
| partner4 =
| partner5 =
| potomstvo =
| rod =
| dynastie =[[Sálská dynastie]]
| hymna =
| motto =
| otec =[[Jindřich III. Černý]]
| matka =[[Anežka z Poitou]]
| datum narození = =[[9. duben]] [[1054]]
| místo narození =[[Goslar]]
| datum úmrtí = =[[14. březen]] [[1105]]?
| místo úmrtí =
| datum pochování =
| pochována =
| místo pochování odpočinku =
|}}
'''Judita Marie Švábská''' ([[9. duben]] [[1054]], [[Goslar]] – [[14. březen]] [[1105]]){{nejisté datum|úmrtí}} byla německá princezna, dcera císaře [[Jindřich III. Černý|Jindřicha III.]] a jeho druhé manželky [[Anežka z Poitou|Anežky z Poitou]]. Díky svým sňatkům s [[Šalamoun I. Uherský|Šalamounem I. Uherským]] a poté s [[Vladislav I. Herman|Vladislavem I. Hermanem]] se stala uherskou královnou a poté polskou kněžnou.
 
== Uherská královna ==
Brzy po svém narození byla Judita zasnoubená s [[Filip I. Francouzský|Filipem]], nejstarším synem a dědicem francouzského krále [[Jindřich I. Francouzský|Jindřicha I.]] Toto zasnoubení však bylo zrušeno v září roku 1058, když Juditin bratr [[Jindřich IV.]] uzavřel mírovou smlouvu s [[Ondřej I. Uherský|Ondřejem I. Uherským]]; součástí této dohody bylo i to, že se Judita zasnoubila s Ondřejovým synem a dědicem Šalamounem. Když Ondřej I. v roce 1060 zemřel, jeho vdova a synové našli útočiště u německého dvora. S podporou mocného budoucího švagra se Šalamounovi po smrti strýce [[Béla I. Uherský|Bély I.]] v roce 1063 podařilo získat uherský trůn. Brzy poté se s Juditou v [[Székesfehérvár]]u oženil.
 
Manželství nebylo vydařené a král i královna měli milostné poměry. Ačkoliv je tento svazek obecně pokládán za bezdětný, některé zdroje<ref>[http://fmg.ac/Projects/MedLands/HUNGARY.htm#SophiaMPoppoBergSchelklingen HUNGARY]</ref><ref>[http://genealogy.euweb.cz/arpad/arpad1.html#SK Complete Genealogy of the Arpad dynasty]</ref> uvádějí, že Šalamoun a Judita měli dceru jménem Sofie, která se později vdala za hraběte z Berg-Schelklingenu. Během sedmdesátých let jedenáctého století Šalamoun bojoval o moc se syny Bély I. a 14 března 1074 byl u Mogyoródu poražen. Judita utekla do Německa, zatímco Šalamoun dál bojoval o uherský trůn. V roce 1077 nakonec přijal vládu [[Ladislav I. Uherský|Ladislava I.]], za což získal po své formální abdikaci (1081) četné pozemky. Nadále proti Ladislavovi intrikoval, načež ho nový král nechal uvěznit. Propustil ho 15. srpna 1083, u příležitosti kanonizace [[Štěpán I. Svatý|Štěpána I.]], prvního uherského krále.
 
Judita mezitím žila v německém [[Řezno|Řezně]]. Šalamoun se po svém propuštění pokoušel chtěl k manželce vrátit, ale ta jej odmítla. Nakonec uzavřel spojenectví s Kuteškem, vůdcem kmene [[Pečeněhové|Pečeněhů]] usazeným v [[Moldávie|Moldávii]]. Zřejmě v letech 1084-1085 se oženil s Kuteškovou dcerou, čímž se dopustil [[bigamie]]. S pomocí nového tchána se pokoušel dobýt si zpět uherskou korunu, ale Ladislav I. ho porazil. V roce 1087 se Šalamoun účastnil výpravy Pečeněhů proti Byzanci a byl zabit v bitvě poblíž [[Edirne]].
 
== Polská kněžna ==
V roce 1089 se Judita vdala za rovněž ovdovělého polského knížete [[Vladislav I. Herman|Vladislava]]. Po svatbě přijala jméno ''Sofie'', snad kvůli tomu, aby se odlišila od Vladislavovy první manželky [[Judita Přemyslovna|Judity Přemyslovny]]. Druhému manželovi porodila několik dcer a zřejmě měla velký vliv na politický život v Polsku. Je možné, že byla milenkou [[Sieciech]]a, který byl skutečným vládcem země. Aktivně mu dokonce pomáhala ve snaze ovládnout Polsko. Judita a Sieciech zřejmě nechali otrávit Měška Bolesławowice, dřívějšího dědice Polska, a přesvědčili Vladislava, aby podnikl kroky k vydědění svého nejstaršího syna [[Zbyhněv]]a ve prospěch mladšího [[Boleslav III. Křivoústý|Boleslava]], kterého zřejmě považovali za ovladatelnějšího. Vladislavovi synové si však vynutili podíl na vládě už za života svého otce.
 
Vladislav I. zemřel v roce 1102, kdy zemřela jeho manželka není jisté. V téměř všech známých zdrojích se jako den jejího úmrtí uvádí 14. březen. Stalo se tak roku 1105 nebo později, protože toho roku s ní Boleslav III. uzavřel dohodu, podle které jí bude věnována štědrá částka, pokud zachová politickou neutralitu. Gerard Labuda tvrdí, že Judita strávila poslední roky života v Řezně se svou dcerou Adelaidou, manželkou Děpolda III. z Vohburgu a Chamu; vzhledem k tomu ke sňatku Adelaidy a Děpolda došlo mezi lety 1110–1118, Judita zemřela možná až po tomto datu.<ref>[http://www.genealogie-mittelalter.de/salier_2/judith_tochter_von_heinrich_3_1096_salier_arpaden_piasten/judith_koenigin_von_ungarn_+_1096.html Biography in Genealogie-mittelalter.de]</ref> Pohřbená je v [[klášter Admont|Admontském klášteře]] v Rakousku.
 
== Reference ==
<references/>
{{Překlad|en|Judith of Swabia|493171311}}
1 118 086

editací