Judita Marie Švábská: Porovnání verzí

{{Infobox - panovnice

| jméno =Judita Marie Švábská

| titul =Uherská královna (1063–1074) a polská kněžna (1089–1102)

| obrázek =

| popisek =

| datum korunovace =

| tituly =

| celé jméno =

| předchůdce =

| následník =

| typ dědice =

| dědic =

| král =

| partner1 =[[Šalamoun I. Uherský]]

| partner2 =[[Vladislav I. Herman]]

| partner3 =

| partner4 =

| partner5 =

| potomstvo =
| rod =

| otec matka =[[JindřichAnežka III.z ČernýPoitou]]

| místo narození =[[9. dubenGoslar]] [[1054]]

| místodatum narozeníúmrtí = [[14. březen]] =[[Goslar1105]]?

== Uherská královna ==

Brzy po svém narození byla Judita zasnoubená s [[Filip I. Francouzský|Filipem]], nejstarším synem a dědicem francouzského krále [[Jindřich I. Francouzský|Jindřicha I.]] Toto zasnoubení však bylo zrušeno v září roku 1058, když Juditin bratr [[Jindřich IV.]] uzavřel mírovou smlouvu s [[Ondřej I. Uherský|Ondřejem I. Uherským]]; součástí této dohody bylo i to, že se Judita zasnoubila s Ondřejovým synem a dědicem Šalamounem. Když Ondřej I. v roce 1060 zemřel, jeho vdova a synové našli útočiště u německého dvora. S podporou mocného budoucího švagra se Šalamounovi po smrti strýce [[Béla I. Uherský|Bély I.]] v roce 1063 podařilo získat uherský trůn. Brzy poté se s Juditou v [[Székesfehérvár]]u oženil.

Manželství nebylo vydařené a král i královna měli milostné poměry. Ačkoliv je tento svazek obecně pokládán za bezdětný, některé zdroje<ref>[http://fmg.ac/Projects/MedLands/HUNGARY.htm#SophiaMPoppoBergSchelklingen HUNGARY]</ref><ref>[http://genealogy.euweb.cz/arpad/arpad1.html#SK Complete Genealogy of the Arpad dynasty]</ref> uvádějí, že Šalamoun a Judita měli dceru jménem Sofie, která se později vdala za hraběte z Berg-Schelklingenu. Během sedmdesátých let jedenáctého století Šalamoun bojoval o moc se syny Bély I. a 14 března 1074 byl u Mogyoródu poražen. Judita utekla do Německa, zatímco Šalamoun dál bojoval o uherský trůn. V roce 1077 nakonec přijal vládu [[Ladislav I. Uherský|Ladislava I.]], za což získal po své formální abdikaci (1081) četné pozemky. Nadále proti Ladislavovi intrikoval, načež ho nový král nechal uvěznit. Propustil ho 15. srpna 1083, u příležitosti kanonizace [[Štěpán I. Svatý|Štěpána I.]], prvního uherského krále.

== Polská kněžna ==

V roce 1089 se Judita vdala za rovněž ovdovělého polského knížete [[Vladislav I. Herman|Vladislava]]. Po svatbě přijala jméno ''Sofie'', snad kvůli tomu, aby se odlišila od Vladislavovy první manželky [[Judita Přemyslovna|Judity Přemyslovny]]. Druhému manželovi porodila několik dcer a zřejmě měla velký vliv na politický život v Polsku. Je možné, že byla milenkou [[Sieciech]]a, který byl skutečným vládcem země. Aktivně mu dokonce pomáhala ve snaze ovládnout Polsko. Judita a Sieciech zřejmě nechali otrávit Měška Bolesławowice, dřívějšího dědice Polska, a přesvědčili Vladislava, aby podnikl kroky k vydědění svého nejstaršího syna [[Zbyhněv]]a ve prospěch mladšího [[Boleslav III. Křivoústý|Boleslava]], kterého zřejmě považovali za ovladatelnějšího. Vladislavovi synové si však vynutili podíl na vládě už za života svého otce.

== Reference ==