Anna Lucemburská: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Sjednocení infoboxu (zatím bez části obrázků a manželů/partnerů/panovníků); kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=dceři Karla IV|druhý=jeho sestře|stránka=Anna Lucemburská (1323–1338)}}
{{Infobox - panovnice
| jméno =Anna Česká/Lucemburská
| titul =Anglická královna
| obrázek =[[Soubor: Anna.jpg
|200px| popisek = Nákres Annina náhrobku]]
| popisek =Nákres Annina náhrobku
| manželkou panovníka =
| datum korunovace =
| tituly =
| celé jméno =
Řádek 26 ⟶ 27:
| otec =[[Karel IV.]]
| matka =[[Alžběta Pomořanská]]
| datum narození = [[11. květen|11. května]] [[1366]]
| místo narození =[[Praha]]
| datum úmrtí = [[7. červen|7. června]] [[1394]] (28 let)
| místo úmrtí =[[Londýn]]
| datum pochování =
| pochována =
| místo pochováníodpočinku = [[Westminsterské opatství]]
|}}
'''Anna Lucemburská''', známější spíše jako '''Anna Česká''' ([[11. květen|11. května]] [[1366]] – [[7. červen|7. června]] [[1394]]), byla dcerou [[Seznam představitelů českého státu|českého krále]] a [[Seznam panovníků Svaté říše římské|římskoněmeckého císaře]] [[Karel IV.|Karla IV.]] a jeho čtvrté manželky [[Alžběta Pomořanská|Alžběty Pomořanské]], manželkou [[Richard II.|Richarda II. Plantageneta]] a [[Seznam anglických královen|anglickou královnou]]. Byla polorodou sestrou českého a římskoněmeckého krále [[Václav IV.|Václava IV.]] a sestrou císaře [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]].
Řádek 37 ⟶ 38:
== Zásnuby ==
[[Soubor:Richard2 Anna.jpg|thumb|left|upright|Anna a Richard II. ''(Liber Regalis – London, Westminster Abbey, MS 38, f. 20)'']]
Už jako pětiletou zasnoubil Annu její otec s Albrechtem z Wittelsbachu, synem [[Seznam bavorských vládců|bavorského vévody]]. Brzy poté jí ovšem za manžela vybral syna markraběte míšeňského a lantkraběte durynského Fridricha, který byl potenciálním držitelem [[kurfiřt]]ského hlasu při volbě císaře.
I z tohoto plánu však sešlo. Na další vývoj promyšlené sňatkové politiky císaře Karla IV. měl vliv rozkol v [[katolická církev|katolické církvi]], k němuž došlo v roce 1378. Za nového [[Seznam papežů|papeže]] byl zvolen Ital Bartolomeo di Prignano, který přijal jméno [[Urban VI.]] Francouzští [[kardinál]]ové volbu neuznali, za papeže prohlásili Roberta Ženevského, který si vybral jméno [[Klement VII. (vzdoropapež)|Klement VII.]] a usadil se v [[Avignon]]u. Na stranu Urbana VI. se postavili nejen Italové, ale také císař Karel IV., jeho syn Václav a anglický král. Za této situace považoval Karel IV. sblížení s Anglií za velmi důležité a rozhodl se provdat svou dceru Annu za krále této země. Tímto způsobem chtěl oslabit svého dosavadního spojence, Francii, a přimět jejího krále k tomu, aby se zřekl podpory vzdoropapeže Klementa VII. Spojenectvím s Anglií sledoval ještě jeden cíl, posílení postavení rodových [[Lucemburkové|lucemburských]] držav v Nizozemí. Ještě než ke sňatku došlo, císař Karel IV. zemřel. Jeho syn Václav IV. otcův záměr splnil.
 
Řádek 67 ⟶ 68:
| poznámka =
| isbn = 23-121-77
}}</ref>}}
Údajně spokojené manželství trvalo dvanáct let, ale nenarodily se z něj žádné děti. Během této doby zesílily vzájemné kontakty mezi Anglií a Českým královstvím. Spousta osob z doprovodu královny Anny také zůstala v Anglii. [[Zdeněk Brtnický z Valdštejna]] poznamenal, že se anglické dvorní dámy údajně naučily jemným mravům právě od dvorních dam, které přišly s Annou z Čech. Dalším výsledkem vzájemných kontaktů obou zemí bylo zveřejnění učení náboženského reformátora [[John Wycliffe|Johna Wycliffa]] v Českém království.
 
Annina smrt, způsobená [[mor]]em v roce 1394, byla pro Richarda II. velkou ranou. Královský zámek Sheen, kde Anna zemřela, nechal zbourat a při pohřbu zuřivě napadl [[Richard FitzAlan, 11. hrabě z Arundelu|hraběte z Arundelu]] za to, že se na obřad dostavil pozdě. Richard se po dvou letech, v roce 1396, oženil se sedmiletou [[Izabela Francouzská (1389)|Isabelou z Valois]]. V roce 1399 ho z trůnu sesadil jeho bratranec [[Jindřich IV. Anglický|Jindřich]] a zemřel na začátku následujícího roku ve vězení hradu [[Pontefract]]. Až třináct let po své smrti (na začátku vlády [[Jindřich V. Plantagenet|Jindřicha V.]]) byl pochován po boku své milované manželky Anny ve [[Westminsterské opatství|Westminsterském opatství]], jak sám plánoval.
 
== Odkaz ==
[[FileSoubor:Schatzkammer Residenz München 06 (cropped).JPG|thumb|left|upright|Tzv. Koruna princezny Blanky]]
Anna nebyla původně v Anglii příliš v oblibě. Richard za její ruku jejímu bratrovi zaplatil 20 000 florinů (v přepočtu zhruba dnešní 4 000 000 liber), aniž by obdržela věno, a sňatek přinášel jenom málo diplomatických výhod oproti těm, které obvykle přinášely sňatky s francouzskými princeznami. Westminsterský kronikář ji nazval "lidským odpadem"<ref>''Westminster Chronicle 1381-1394'', edited by L.C. Hector and B.F. Harvey (Oxford: Clarendon Press, 1982), 25.</ref> a [[Thomas Walsingham]] viděl jako neblahé znamení, že lodě, na kterých přijela, byly roztříštěné, jakmile se Anna vylodila.<ref>Thomas Walsingham, ''The St Albans Chronicle: The Chronica Maiora of Thomas Walsingham'', Vol I: 1376-1394, ed. and trans. by John Taylor, Wendy R. Childs, and Leslie Watkiss (Oxford: Clarendon Press, 2003), 572-575.</ref>
 
Existují však důkazy o tom, že se postupně stávala oblíbenější. Byla známá jako velmi laskavá žena, Angličané ji měli rádi. Zajímala se o prominutí trestů poddaných (například účastníků revolty roku 1381). Několikrát se veřejně přimlouvala u krále. Díky ní král v roce 1384 odsoudil John Northhamptona, dřívějšího londýnského starostu, k doživotnímu žaláři místo smrti.<ref>Westminster Chronicle 1381-1394, edited by L.C. Hector and B.F. Harvey (Oxford: Clarendon Press, 1982), 93.</ref> Její nejznámnější přímluva byla ve prospěch Londýňanů během ceremoniálního usmíření Richarda a města Londýna v roce 1392. Královninu roli zaznamenal Richard Maidstone v ''Reconciliation of Richard II with the City of London''.<ref>Richard Maidstone, Concordia (The Reconciliation of Richard II with London), ed. by David R. Carlson and trans. by A.G. Rigg (Kalamazoo: Medieval Institute Publications, 2003). Available online at http://www.lib.rochester.edu/camelot/teams/maidfrm.htm.</ref>
Řádek 118 ⟶ 119:
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Čechura | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = Jaroslav Čechura | příjmení2 = Žůrek | jméno2 = Václav | odkaz na autora2 = Václav Žůrek | titul = Lucemburkové : životopisná encyklopedie | vydavatel = Veduta | místo = České Budějovice | rok = 2012 | počet stran = 260 | isbn = 978-80-86829-69-2}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Hoensch
| jméno = Jörg Konrad
| odkaz na autora = Jörg Konrad Hoensch
| titul = Lucemburkové. Pozdně středověká dynastie celoevropského významu 1308–1437
| vydavatel = Argo
| místo = Praha
| rok = 2003
| počet stran = 304
| isbn = 80-7203-518-5
Řádek 139 ⟶ 140:
| rok = 1986
| počet stran = 773
| isbn =
}}
* {{Citace monografie | příjmení = Vošahlíková | jméno = Pavla| spoluautoři = a kol. | titul = Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2004 | počet stran = 155| isbn = 80-7277-215-5 | strany = 104}}