Vojenský újezd Březina: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
aktualizace |
m Sjednocení posledních parametrů infoboxu; kosmetické úpravy |
||
Řádek 2:
| název = Vojenský újezd Březina
| obrázek = Vojensky_ujezd_Brezina_-_les_a_vojenska_silnice_v_k.u._Doubrava_u_Breziny.jpg
| popisek
| znak = Vojenský újezd Březina, znak.svg
| vlajka = Flag of Brezina (Vyskov).svg
Řádek 33:
| loc-map = {{LocMap |Česko |position=bottom |lat_deg=49 |lat_min=25 |lat_sec=0 |lon_deg=16 |lon_min=57 |lon_sec=0 |float=center |caption= |label=Vojenský újezd Březina}}
}}
'''Vojenský újezd Březina''' (německy ''Birkicht''), dříve též '''vojenský výcvikový prostor Dědice''', je [[vojenský újezd]] na severu [[okres]]u [[okres Vyškov|Vyškov]] v lesnatém území [[Drahanská vrchovina|Drahanské vrchoviny]]. Území újezdu zahrnující 158,206 [[Kilometr čtvereční|km²]] [[les]]ů, újezd byl vytvořen vládou ČSR dne 17. dubna 1951 s platností od 1. května 1951 na základě zákona č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, na území dosavadního [[vojenský tábor|vojenského tábora]] Dědice zřízeného vládou ČSR v roce 1936. Na rozdíl od případů jiných vojenských újezdů nebyla při jeho zřízení vysídlena žádná obec. [[Újezdní úřad]] vojenského újezdu sídlí ve [[Vyškov]]ě a vykonává mimo jiné také funkci stavebního dozoru a [[matrika|matriky]]. Uvnitř území újezdu se nachází jako enkláva obec [[Podivice]]. Téměř celé území vojenského újezdu je zalesněno. Nezalesněné a odlesněné plochy tvoří především různé vojenské areály. Na území vojenského újezdu se nachází i [[Myslejovická nádrž]].
== Památky na území VÚ ==
Řádek 48:
== Historie ==
Počátkem 30. let došlo v [[Německo|Německu]] nástupem [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]] k moci ke změně bezpečnostní situace [[Československo|Československa]]. Byla přijata řada opatření, mezi nimiž bylo i rozhodnutí [[Vláda České republiky|vlády ČSR]] ze dne 7.2.1936 o vybudování [[vojenský tábor|vojenského tábora]] v jižní části lesního komplexu [[Drahanská vrchovina|Drahanské vrchoviny]], které byly majetkem olomouckého arcibiskupství. Lesy byly postupně státem vyvlastněny a již k 1. listopadu [[1935]] bylo zřízeno Velitelství výcvikového tábora v [[Dědice (Vyškov)|Dědicích]] u Vyškova, o rok později zde přišla osádka. Byly prováděny intenzívní práce, postupně došlo k vybudování dělostřelecké, pěchotní a letecké střelnice. V kasárnách byl umístěn pluk útočné vozby, vyzbrojený tanky [[LT vz. 35|LT-35]] a obrněnými vozidly; ve [[Vyškov]]ě bylo zřízeno Učiliště útočné vozby. V prostoru byly od roku [[1937]] stavěny cvičné železobetonové objekty pro výcvik osádek československého pohraničního opevnění, v tomtéž roce bylo zřízeno vyškovské vojenské letiště.
Po vzniku [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] a obsazení státu nacistickým Německem byl 26. března [[1939]] vojenský prostor převzat Němci a přejmenován na Truppenübungsplatz Wischau. V kasárnách na Kozí Horce byla umístěna Německá praporčická škola tankových vojsk. V roce [[1940]] vydal říšský protektor [[Konstantin von Neurath]] výnos o [[Přehled stěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny (1940 - 1945)|vystěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny]]. Účelem toho bylo jednak dočasně rozšířit vojenskou střelnici, ale hlavně vytvořit německý koridor, který měl propojit německé ostrůvky na Litovelsku a Olomoucku přes německý ostrůvek u Vyškova s německými obcemi na Brněnsku. V takto rozšířeném vojenském prostoru bylo vybudováno [[Betonové bunkry na Vyškovsku|množství pevnůstek]], které sloužily k tahání cvičných cílů či jako pozorovatelny. Vystěhované vesnice byly poškozeny, nejvíce utrpěly ty, které sloužily jako cvičné cíle. Po ukončení bojů [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se lidé, kteří byli násilně vystěhováni, začali vracet zpět do svých domovů, přičemž nebylo zcela jasné, zda střelnice ve stávajícím rozsahu bude zachována. 29. května [[1945]] bylo rozhodnuto, že Vyškovská vojenská střelnice zůstane v rozsahu, v jakém byla před okupací v roce 1939.
Řádek 87:
| datum přístupu = 2015-09-26
| vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální
}}</ref> k vyčlenění těchto nových katastrálních území: [[Cihelny u Podivic]] ''(vyčleněno k [[31. říjen|31. říjnu]] 2013 z dosavadního k. ú. Kotáry)'', [[Chaloupky u Otaslavic]] ''(vyčleněno k [[3. březen|3. březnu]] 2014 z dosavadního k. ú. Pulkava)'', [[Občiny u Drahan]] ''(vyčleněno k [[29. říjen|29. říjnu]] 2013 z dosavadního k. ú. Osina)'', [[Osinky u Krumsína]] ''(vyčleněno
Podle téhož zákona se Cihelny u Podivic připojily k obci [[Podivice]], Chaloupky u Otaslavic k obci [[Otaslavice]], Občiny u Drahan k obci [[Drahany]], Osinky u Krumsína k obci [[Krumsín]], Ostatky u Křenůvek k obci [[Myslejovice]] a Žleb u Prostějoviček k obci [[Prostějovičky]] (kromě Cihelen u Podivic tedy všechny zároveň přešly do [[Olomoucký kraj|Olomouckého kraje]]). Zbývající území i nadále spravuje újezdní úřad ve [[Vyškov]]ě.<ref>Zákon č. 15/2015 Sb., o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů (zákon o hranicích vojenských újezdů). [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=6791 Dostupné online.]</ref>
| |||