Svratka (okres Žďár nad Sázavou): Porovnání verzí

m
Sjednocení posledních parametrů infoboxu; kosmetické úpravy
(společenský život vč. ref.)
m (Sjednocení posledních parametrů infoboxu; kosmetické úpravy)
| nuts5 = 596868
| obrázek = Barokní kostel ve Svratce.jpg
| popisek obrázku = Barokní kostel ve Svratce
| znak = Znak města Svratka.jpg
| vlajka = Svratka (vlajka).gif
| loc-map = {{LocMap |Česko |position=top |width=250 |lat=49.70 |long=16.033 |float=center |caption=}}
}}
'''Svratka''' ({{Vjazyce2|de|''Swratka''}}) je [[město]] v kraji [[Kraj Vysočina|Vysočina]], 17 km severovýchodně od [[Žďár nad Sázavou|Žďáru nad Sázavou]], na hranicích [[Čechy|Čech]] a [[Morava|Moravy]]. Městem protéká řeka [[Svratka (řeka)|Svratka]], jejíž původní nezregulovaný a velice se klikatící tok ''(odlišný od současného narovnaného)'', se kterým je totožná trasa historické [[Česko-moravská hranice|česko-moravské hranice]], město rozděluje na historicky českou a moravskou část. Rozloha města je 14,51 km² a počet obyvatel 1 531.
 
'''Svratka''' ({{Vjazyce2|de|''Swratka''}}) je [[město]] v kraji [[Kraj Vysočina|Vysočina]], 17 km severovýchodně od [[Žďár nad Sázavou|Žďáru nad Sázavou]], na hranicích [[Čechy|Čech]] a [[Morava|Moravy]]. Městem protéká řeka [[Svratka (řeka)|Svratka]], jejíž původní nezregulovaný a velice se klikatící tok ''(odlišný od současného narovnaného)'', se kterým je totožná trasa historické [[Česko-moravská hranice|česko-moravské hranice]], město rozděluje na historicky českou a moravskou část. Rozloha města je 14,51 km² a počet obyvatel 1 531.
 
Název města pochází od klikatící se říčky, jejíž jméno se opakuje vícekrát ve starých archivních zprávách s různými obměnami. Jméno vzniklo pravděpodobně od staročeského slova sworti, tj. vinouti se. Byla to říčka vinoucí se, tj. Svratka.
Právo trhů bylo Svratce potvrzeno opět listinou ze 7.7.[[1728]] a další trhy pak v roce [[1836]]. Po roce 1850 připadla Svratka k soudnímu okresu [[Hlinsko]], politickému okresu [[Chrudim]].
 
[[19. století]] je charakterizováno vznikem a rozvojem průmyslu. Prvním továrním podnikem na Svratecku byla papírna Ignáce Fischera na Cikánce u Svratky, která navázala na již zaniklou železnou huť. Zahájila provoz v roce [[1804]]. Roku [[1862]] vznikla ve Svratce tovární výroba sirkařská, založená Ignácem Jebasem.
 
V roce [[1867]] byla Svratka povýšena na město. Na počest této skutečnosti byla za 100 zl. zhotovena socha sv. Václava a osazena uprostřed náměstí. Sochu zhotovil pražský sochař [[Ludvík Wurzl]]. Povýšení Svratky na město změnilo život obyvatel. Město se modernizovalo, začala přestavba některých domů, otevíraly se nové obchody, řemeslnické dílny, hostince, bylo založeno několik spolků: divadelní spolek Kollár byl založen roku [[1877]], roku [[1868]] čtenářský spolek Svornost (fungoval do roku [[1881]], spolek včelařů, řemeslnická beseda, hasičský sbor ([[1877]]). Roku [[1895]] byl ustanoven [[Sokol (spolek)|Sokol]], [[1909]] rybářský spolek.
Velký rozvoj města začal v době [[první republika|první republiky]]. Stavěly se nové čtvrtě, Svratka byla elektrifikována (od roku 1921), zaveden telefon a biograf (1924), postavena sokolovna (1927–1928), vyjely první autobusy (1928) nebo dlážděna silnice přes město (1936). Svratku v té době objevili malíři a další umělci, které sem přilákal pražský nakladatel [[Bedřich Tuček]].
 
Koncem [[Druhá světová válka|2. světové války]] zde působil partyzánský oddíl Vpřed, který vlastnil i vysílačku, která se nacházela v domě vedle německé četnické stanice. Kvůli nebezpečí jejího nalezení, což by vedlo k podobnému osudu obce jako u nedalekých [[Ležáky|Ležáků]], byla později vysílačka jednou z partyzánek převezena na Moravskou Svratku do domků "k Luňáčkovým" u lesa nad obcí. Obyvatelé těchto domků zásobovali partyzány potravinami, které dostali a nosili z obchodů ve městě, například od "Pečenkových". Svratka se tak stala centrem partyzánské oblasti, 5. května 1945 zde vypuklo povstání. 9. května [[1945]] byla Svratka bombardována sovětskými letadly{{chybí zdroj}}, 4 domy vyhořely a dalších 40 bylo poškozeno. Odklízení škod způsobených sovětským leteckým bombardováním se zúčastnili mezi jinými i vojáci Maďarské královské armády, kteří na konci války pobývali v obci.{{chybí zdroj}}
 
Po válce byl vybudován vodovod (od roku 1947), koupaliště (1949–1952) a především nová škola na kraji města (1947–1951, tělocvična 1979–1984 a přístavba 1988–1992), za kterou byla postavena [[Rychlobruslařský ovál ve Svratce|rychlobruslařská dráha]] (v provozu 1954–2004). Vznikaly nové ulice rodinných i bytových domů. Otevřen byl hotel Mánes (1949), postaven nový most přes řeku Svratku. Také došlo k necitlivým přestavbám na náměstí: budova Jednoty (1973–1975) nebo Domácí potřeby (1976–1980, dnes Coop Diskont). Zbourán byl také památkově chráněný "Panský dům", jednopatrová roubená budova z roku 1844.
 
Na přelomu 70. a 80. let, v době [[Studená válka|Studené války]], bylo zamýšleno umístit do lesů nad obcí rakety středního doletu. Pozůstatkem tohoto plánu jsou široké "lesní cesty" vysypané hrubým štěrkem v lesích nad Moravskou Svratkou a pomístní název "Na [[MGM-31 Pershing|Peršingu]]."
 
=== Zvonice ===
Do areálu kostela s přilehlým hřbitovem se vchází skrze čtyřhrannou kamennou zvonici s roubeným zvonovým patrem. Podle některých údajů je masivní zvonice stará jako kostel, podle jiných pochází z doby kolem roku [[1600]]. Patro bylo obnoveno v roce [[1790]], prostor přízemí byl do roku [[1947]] využíván i jako márnice. V dřevěné části visí zvon Maria, který pochází z roku [[1480]]. V roce [[1972]] byly zavěšeny další dva zvony – Jan a Václav. Před 1. světovou válkou zde bývaly tyto zvony: první z roku [[1561]], druhý zvaný „poledník“ z roku [[1872]], třetí „umíráček“ z roku 1806 a čtvrtý na kostelní věži z roku [[1862]]. Při rekvizici v roce [[1917]] byly tyto zvony odňaty a ponechána jen nejstarší Maria. Ani později zakoupené zvony z let [[1919]] a [[1925]] však nezůstaly dlouho: [[3. duben|3. dubna]] [[1942]] je sňali a odvezli [[Němci]].
 
=== Fara ===
== Současnost ==
Svratka má základní obchodní síť (4 samoobsluhy, drogerie, řeznictví, 2 pekárny, textil, obuv, květinářství, zeleninu, stavebniny, 2 benzinové pumpy, atd.), několik restaurací, hotely Mánes a Žďas. Sídlí zde dva praktičtí lékaři, dva stomatologové, dětský lékař, gynekolog, je zde i lékárna.
=== Společenský život ===
Od roku 1877 v obci působí Sbor dobrovolných hasičů. Samospráva obce pravidelně vyvěšuje 5. července [[moravská vlajka|moravskou vlajku]]. <ref> https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10153804734525661&id=224337820660 </ref>
=== Dopravní spojení ===
Město leží na křižovatce silnic II/343 [[Seč (okres Chrudim)|Seč]]–[[Trhová Kamenice]]–[[Hlinsko]]–Svratka, II/350 [[Přibyslav]]–[[Polnička]]–Svratka a II/354 [[Slatiňany]]–[[Chrast]]–[[Skuteč]]–Svratka–[[Nové Město na Moravě]].
V roce [[1940]] založil pražský nakladatel [[Bedřich Tuček]] ve Svratce první muzeum, nazvané „Svratecká jizba“. Shromáždil sbírku pozoruhodností ze Svratecka. Po jeho smrti v roce [[1959]] byly sbírky uzavřeny do beden a uloženy a postupně se poztrácely.
Nové muzeum vzniklo v roce [[2002]], kdy bylo torzo Svratecké jizby a s tím ještě nově získané věci vystaveny v prozatímní expozici v budově hasičské zbrojnice. Zároveň začaly přípravy nové expozice, a ta byla otevřena v půdních prostorách hasičské zbrojnice v roce [[2005]].
Expozice muzea představuje malé městečko v době [[1. republika|1. republiky]], k vidění jsou řemeslnické dílny nebo obchody či škola, návštěvník do nich může běžně vstupovat.
Galerie v prvním patře budovy pak představuje malíře Vysočiny, kteří na Svratecku tvořili.
 
== Reference ==
<references />
== Související články ==
* [[Římskokatolická farnost Herálec pod Žákovou horou]]
== Literatura ==
* [[Dobroslav Líbal|Líbal Dobroslav ]] ,''Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek''. Praha, Unicornis, 2001, s. 476.
* HUBIČKOVÁ, Libuše a kol., ''Svratka včera a dnes''. Svratka, Obecní úřad Svratka, 1995, 51 s.
* {{Citace periodika
1 085 123

editací