Kuše: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m standardizace iboxů za použití AWB |
m Sjednocení infoboxu (fáze 1/2); kosmetické úpravy |
||
Řádek 2:
{{Infobox - zbraň
|
|
|
|
|
<!-- Type selection -->
|is_ranged=
| sečná =
|is_explosive=
|
| vozidlo =
<!-- Historie služby -->
|
|
|
<!-- Historie výroby -->
| konstruktér =
|
| výrobce =
|
|
| varianty =
<!-- Základní údaje -->
|
|
|
| obsluha =
<!-- Ranged weapon specifications -->
|
| ráže =
|
|
|
|
|
| zásobník =
|
<!-- Artillery specifications -->
|Závěr poušky=
| ráz =
| doprava =
|
| traverse =
<!-- Bladed weapon specifications -->
| ostří =
| záštita =
|
| rukojeť =
<!-- Explosive specifications -->
| průměr =
| náplň =
|
| detonace =
|
}}
Řádek 71:
Výrazné zlepšení výkonnosti představovala čínská opakovací kuše, která byla používána od počátku našeho letopočtu až do [[19. století]]. Umožňovala vystřelit za 15 sekund až 20 šipek a byla úspěšně používána, jako obranná zbraň na [[Velká čínská zeď|Velké čínské zdi]]. Mimo čínu je její použití doloženo i ve středověké [[Korea|Koreji]].
Nezávisle na Číně byla kuše vyvinuta v [[5. století př. n. l.]] v [[Starověké Řecko|řeckých]] městských státech. Vzhledem k dlouhému nabíjení nebyla považována za příliš účinnou zbraň s výjimkou obléhání. Jako její vylepšení vznikla kolem roku [[400 př. n. l.]] [[balista]].
V [[Evropa|Evropě]] se kuše uplatňovala především v období [[středověk]]u, protože to byla (spolu s dlouhým [[luk]]em) jediná zbraň, schopná na dálku zneškodnit rytíře ve [[zbroj]]i. Na rozdíl od luku byl výcvik střelce z kuše relativně levný, krátký a jednoduchý. Na druhou stranu nevýhodou kuše byla větší hmotnost a menší rychlost střelby: asi jedna až dvě střely za minutu. Například [[Florencie|florentský]] kronikář [[Giovanni Villani]] uvádí, že lučištník střílí třikrát rychleji, než [[Janov (Itálie)|janovský]] vycvičený střelec z kuše. Kuše byla původní zbraní především v zemích západní a střední Evropy, zatímco Arabové a [[Byzantská říše|byzantští Řekové]] ji neznali.
Řádek 77:
[[Soubor:Armborst 4, Nordisk familjebok.png|thumb|Kušník natahuje tětivu lučiště pomocí klik]]
Kuše byla podle některých pramenů na [[Druhý lateránský koncil|Druhém lateránském koncilu]] v roce [[1139]] oficiálně zakázána církví v boji proti [[křesťan]]ům, to ale nebránilo užívat ji v [[Křížové výpravy|křížových výpravách]] proti [[Arabové|Arabům]] a [[heretik]]ům. I přesto se kuše ve středověké [[Evropa|Evropě]] používala i v boji proti jiným křesťanům. S nástupem palných zbraní v [[15. století]] kuše postupně ztrácela svůj význam. V českých zemích patřila i k vybavení husitských bojovníků a městských střeleckých společností. Její používání v lovectví a střeleckých soutěžích je doloženo až do počátku [[17. století]].
Kuše zažívá svou renesanci ve druhé polovině [[20. století]], odkdy díky novým materiálům je možno radikálně zredukovat její hmotnost.
Dodnes je kuše užívána jako [[sportovní zbraň]], v některých zemích jako lovecké náčiní (v [[Česko|Česku]] je stejně jako luk pro lov zakázána) a objevuje se ve výzbroji některých speciálních jednotek (např. speciální jednotky [[Jihoafrická republika|Jihoafrické republiky]]). Proti [[Palná zbraň|palným zbraním]] má totiž výrazně tišší výstřel bez záblesku, malý [[zpětný ráz]] a – podobně jako ve [[středověk]]u – je schopna účinně prostřelit i [[Neprůstřelná vesta|neprůstřelné vesty]].
== Kuše 14.-18. století v českých sbírkách ==
* [[Moravské zemské muzeum]], Brno (z hradu [[Skály u Jimramova]])
* [[Národní muzeum]], Praha ([[Nový Hrad u Kunratic]], aj.)
* [[Národní památkový ústav]]
| |||