Ninive: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
úprava, umístění obr. vzhled a odkazy
Řádek 1:
{{Upravit}}
{{Možná hledáte|územní správní jednotka [[Ninive (guvernorát)|Ninive]]}}
[[Soubor:Nergal gate in Nineveh.JPG|left|thumb|Městská brána]]
{{Starověká Mezopotámie}}
'''Ninive''' ([[Akkadština|akkadsky]]: ''Ninua''; [[Aramejština|aramejsky]]: ܢܸܢܘܵܐ; [[Hebrejština|hebrejsky]]נינוה , ''Nīnewē''; [[Řečtina|řecky]] Νινευη; [[Latina|latinsky]] ''Nineve''; [[Arabština|arabsky]] نينوى, ''Naīnuwa'') bylo hlavní město [[Asýrie]]. O pověst tohoto města se zasloužili antičtí autoři, kteří jej umísťovali mezi řeky [[Tigris]] a [[Velký Záb]]. [[Kniha Jonáš]]ova ho popisuje jako velké město, kterým se muselo procházet tři dny. Přesnou polohu města se pokusil určit ve [[12. století|12. století]] španělský cestovatel [[Benjamín z Tudely]], který jej umístil na východní břeh řeky [[Tigris]].
 
== Historie ==
Nejstarší mapu lokality pořídil [[Claudius James Rich]] roku [[1820]] a to bez jakýchkoliv [[archeologie|archeologických]] sondáží. V [[19. století|19. století]] Francouz [[Paul-Émile Botta]] (konzul u tureckého sultána v Mosulu) objevil ve vesnici [[Chorsábád]] ruiny paláce, který si nechal vystavět [[Sargon II.|Sargon II.]] v 8. století př. n. l. a byl přesvědčen, že nalezl legendární Ninive. Ve skutečnosti šlo jen o velký palác, který ležel několik kilometrů od samotného města.
O pověst tohoto města se zasloužili antičtí autoři, kteří jej umísťovali mezi řeky [[Tigris]] a [[Velký Záb]]. [[Kniha Jonáš]]ova ho popisuje jako velké město, kterým se muselo procházet tři dny. Přesnou polohu města se pokusil určit ve [[12. století|12. století]] španělský cestovatel [[Benjamín z Tudely]], který jej umístil na východní břeh řeky Tigris.
[[Soubor:Nergal gate in Nineveh.JPG|left|thumb|Městská brána]]
 
Teprve o několik let později anglický [[Asyriologie|asyriolog]] [[Austen Henry Layard]] získal potřebné prostředky k zahájení prací v oblasti, kterou předtím zkoumal Botta. Měl štěstí – nejprve odhalil rozvaliny v lokalitě [[Nimrud]] a později na jihovýchod od Nimrudu objevil palác krále [[SenacheribSinacherib]]a – Sargonova syna. Tento palác později ještě zkrášlil [[Aššurbanipal]], který zde nechal zřídit rozsáhlou knihovnu – tzv. [[Aššurbanipalova knihovna|Aššurbanipalovu knihovnu]]. Právě zde nalezl Layard množství hliněných tabulek pokrytých [[klínové písmo|klínovým písmem]]. Layard objevil Ninive a legendární město vystoupilo ze zapomnění. Ninive se pyšnilo 100 km dlouhým obvodem městských hradeb, které měly údajně dvojitou strukturu. Přesto Ninive padlo a to přibližně v roce 612 př. n. l., kdy jej dobyla spojená vojska [[Skytové|Skytů]] a [[Babylón|Babylóňanů]].
Nejstarší mapu lokality pořídil [[Claudius James Rich]] roku [[1820]] a to bez jakýchkoliv [[archeologie|archeologických]] sondáží. V [[19. století|19. století]] Francouz Paul-Émile Botta (konzul u tureckého sultána v Mosulu) objevil ve vesnici [[Chorsábád]] ruiny paláce, který si nechal vystavět [[Sargon II.|Sargon II.]] v 8. století př. n. l. a byl přesvědčen, že nalezl legendární Ninive. Ve skutečnosti šlo jen o velký palác, který ležel několik kilometrů od samotného města.
 
Teprve o několik let později anglický asyriolog [[Austen Henry Layard]] získal potřebné prostředky k zahájení prací v oblasti, kterou předtím zkoumal Botta. Měl štěstí – nejprve odhalil rozvaliny v lokalitě [[Nimrud]] a později na jihovýchod od Nimrudu objevil palác krále [[Senacherib]]a – Sargonova syna. Tento palác později ještě zkrášlil [[Aššurbanipal]], který zde nechal zřídit rozsáhlou knihovnu – tzv. [[Aššurbanipalova knihovna|Aššurbanipalovu knihovnu]]. Právě zde nalezl Layard množství hliněných tabulek pokrytých [[klínové písmo|klínovým písmem]]. Layard objevil Ninive a legendární město vystoupilo ze zapomnění. Ninive se pyšnilo 100 km dlouhým obvodem městských hradeb, které měly údajně dvojitou strukturu. Přesto Ninive padlo a to přibližně v roce 612 př. n. l., kdy jej dobyla spojená vojska Skytů a Babylóňanů.
 
== Reference ==
{{překlad|de|Ninive|77914658}}
 
 
 
== Externí odkazy ==