Konotace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
alespoň základní typo |
m Doplnil jsem odkaz ~~ |
||
Řádek 35:
== Konotaci lze donutit k exaktnosti ==
Existuje ovšem umělý svět, kde přiřazení významu dané jazykové konstrukci je jednobodová množina (jeden přesný, ostrý význam), a tak je přiřazení exaktní. Tímto světem jsou exaktní vědy. Vznikly zásluhou, a hlubokou tvůrčí prací s neobyčejným intelektuálním nasazením Galilei a Newtona, viz [[poznání]], [[
Začněme jednou, vcelku logicky průhlednou hypotézou, která snad bude v budoucnu dokázána, nazveme ji: Vyladění (optimalizace) pravdivosti sdělení – nejmenší ztráta informace, a zní: Sdělení o poznaných faktech musí mít takovou vágnost, se kterou ona fakta byla získána při poznání, <ref> Křemen, J.: '' Nový pohled na možnosti automatizovaného (počítačového) odvozování.'' </ref>. Vysvětlení: Vnáší-li sdělující do sdělení větší vágnost, než odpovídá jeho poznání (zdroji informace), ošizuje adresáta o informaci. Podobně, zmenšuje-li vágnost sdělení oproti vágnosti svého poznání, „vymýšlí si“ a znehodnocuje předávanou informaci. Optimalizace pravdivosti sdělení adekvátní vágností tak trochu připomíná analogii s impedančním přizpůsobením vedení v elektrických obvodech.
Očekáváme, a jistě tak činil i I. Newton, že hypotéza platí i v extrému, kdy vyžadujeme exaktní sdělení s nulovou vnitřní vágností a tak s nulovým sémantickým diferenciálem konotace (exaktní konotaci se říká interpretace viz. výše) všech použitých jazykových konstrukcí. V tom případě musíme zajistit, že i poznání proběhlo exaktně, tedy nikoli s vágností, jakožto filtrem poznání.
| |||