Gutštejn: Porovnání verzí

Odebráno 178 bajtů ,  před 5 lety
m
typograficky poupraveno dle regulí a eliminace duplicitního odkazu a úprava citací
m (sprava NPU)
m (typograficky poupraveno dle regulí a eliminace duplicitního odkazu a úprava citací)
| obrázek = Gutštejn (1).jpg
| popisek = Celkový pohled
| využití =
| poloha = Ostrožna nad [[Hadovka (potok)|Hadovkou]]
| obec = [[Konstantinovy Lázně]]
| zeměpisná šířka = 49.851757
| zeměpisná délka = 13.016183
| loc-map = {{LocMap | Česko | label = Gutštejn | position = right | lat = 49.851757 | lon = 13.016183 | float = center | relief = 1 | caption =}}
}}
| stavitel = [[Páni z Gutštejna]]
| další majitelé =
| současný majitel =
| sloh = [[Gotická architektura|gotický]]
| architekt =
| výstavba = okolo roku [[1300]]
| přestavba =
| zánik = 2.  polovina 16.  století
| commons = Category:Gutštejn
| rejstřík památek = 18179/4-1822
}}
 
'''Gutštejn''' je zřícenina hradu jihovýchodně od [[Konstantinovy Lázně|Konstantinových Lázní]] v&nbsp;[[okres Tachov|okrese Tachov]]. Stojí v&nbsp;lesnaté a&nbsp; kopcovité krajině na ostrožně nad potokem [[Hadovka (potok)|Hadovka]] v&nbsp;nadmořské výšce 425 &nbsp;m n. &nbsp;m. Od roku [[1958]] je chráněn jako [[Kulturní památka České republiky|kulturní památka&nbsp;ČR]].<ref>{{MonumNet|název=Hrad Gutštejn|ID=128873|datum=2015-01-10}}</ref> Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje [[Národní památkový ústav]]) a je přístupný veřejnosti.
| název = Hrad Gutštejn
 
| ID = 128873
| datum = 2015-01-10
}}</ref> Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje [[Národní památkový ústav]]) a je přístupný veřejnosti.
 
== Historie ==
První písemná zmínka o&nbsp; hradu a&nbsp; jeho vlastníku je z&nbsp;roku [[1319]], kdy [[klášter Teplá|tepelský]] opat pronajal [[Jetřich I. z Gutštejna|Jetřichovi I.&nbsp;I. z&nbsp;Gutštejna]] a&nbsp; jeho synu Sezemovi tři vesnice. Roku [[1369]] víme již o&nbsp; třech bratrech, Janovi, Jetřichovi&nbsp;II. a&nbsp; [[Půta z Gutštejna|Půtovi z &nbsp;Gutštejna]]. Zakladatel rodu Jetřich&nbsp;II. zemřel v&nbsp;roce [[1417]]. Jeho syn Burian sídlil na [[Rabštejn nad Střelou|Rabštejně]] a&nbsp; [[Nečtiny|Nečtinách]], Jan na [[Dolní Bělá|Bělé]], oba později na hradě Gutštejn. Roku [[1422]] oblehl hrad [[Jan Žižka]] s&nbsp;Pražany a&nbsp; hrad dobyl. Oba bratři se o&nbsp; majetek rozdělili, přičemž Gutštejn připadl Janovi, který byl ženatý s&nbsp;dcerou [[Přibík z Klenu|Přibíka z&nbsp;Klenové]]. Jako přívrženec císaře [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]] získal za svou pomoc řadu vesnic z&nbsp;majetku klášterů v&nbsp;[[Klášter Chotěšov|Chotěšově]], [[Klášter Pivoň|Pivoni]] a&nbsp; [[Klášter Plasy|Plasích]].
 
[[Soubor:Gutštejn.jpeg|vlevo|náhled|Rekonstrukce podoby hradu (olej na plátně, 110&nbsp; ×&nbsp;x81&nbsp; 81 cm, L.&nbsp; Herc]]
Po jeho smrti v&nbsp;roce [[1453]] získal hrad jeho bratr Burian. Ten mezitím velmi zbohatl, patřila mu Bělá, [[Rabštejn nad Střelou]], Nečtiny, [[Tachov]] a&nbsp; [[Komberk]] byl i&nbsp; krajským [[Krajský hejtman|hejtmanem]] na Žatecku a&nbsp; Plzeňsku a&nbsp; spravoval chotěšovský klášter. Přestože byl katolík, po roce [[1448]] se přidal na stranu [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z&nbsp;Poděbrad]]. V&nbsp;roce [[1450]] se mu podařilo u&nbsp; [[Stříbro (okres Tachov)|Stříbra]] zajmout posla s&nbsp;dopisem usvědčujícím [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřicha II.&nbsp;II. z&nbsp;Rožmberka]] z&nbsp;organizování [[intervence]] cizích vojsk do Čech, a&nbsp; umožnil tak králi politickou izolaci jeho protivníka.
 
Jeho syn Burian zvaný „Bohatý“ získal další statky v&nbsp;Čechách a&nbsp; [[Bavorsko|Bavorsku]], roku [[1465]] se přidal k&nbsp;jednotě zelenohorské a&nbsp; vedl jednání s&nbsp;císařem [[Fridrich III. Habsburský|Fridrichem &nbsp;III.]], který katolickým pánům udělil mincovní právo v&nbsp;[[Plzeň|Plzni]]. Pak krátce podporoval uherského krále [[Matyáš Korvín|Matyáše]], ale po nástupu [[Vladislav Jagelonský|Vladislava&nbsp;II. Jagelonského]] na český trůn se přidal na jeho stranu. Již roku [[1472]] se stal vrchním komorníkem království a&nbsp; roku [[1477]] vedl Vladislavovo vojsko, kterému se nepodařilo dobýt Plzeň obsazenou Matyášovým vojskem. Roku [[1485]] se stal nejvyšším [[kancléř]]em a&nbsp; nadále se bezohledně obohacoval. Zanechal po sobě pět synů: Buriana, Jana, Jetřicha, Volfa, Kryštofa a&nbsp; Jindřicha.
 
Není známo, kdo z &nbsp;bratrů vlastnil Gutštejn. Postupně však zemřeli a&nbsp; zůstal jen Volf, ten ale sídlil v&nbsp;[[Chyše|Chyši]]. Když roku [[1545]] Volf zemřel, zdědil hrad jeho syn Viktorin; ten ho roku [[1549]] prodal majiteli Bezdružic [[Hanuš Elpognar|Hanušovi Elpognarovi]] z&nbsp;Dolního Šenfeldu. Pro potřeby mocného rodu Gutštejn už nevyhovoval a&nbsp; tak bylo v&nbsp;16.&nbsp;století středisko panství přeneseno do Bezdružic a&nbsp; hrad byl opuštěn.
 
Rod [[Páni z Gutštejna|Gutštejnů]] vymřel roku [[1747]].
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 20022000
| isbn = 80-7277-003-9
| počet stran = 736733
| kapitola = Gutštejn
| strany = 143–146
| odkaz na autora = August Sedláček
| titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého: Plzeňsko a Loketsko
| vydavatel = Jiří Čížek – ViGo agencyArgo
| místo = Praha
| rok = 20001998
| isbn = 80-7203-185-6
| kapitola = Gutštejn hrad
| strany = 50–53
| svazek = XIII
| počet stran = 250}}258
}}
 
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Gutštejn}}
* [http://www.hrad-gutstejn.cz/ Oficiální stránky hradu]
* [http://www.hrady.cz/index.php?OID=144 Gutštejn na Hrady.cz]
* [http://www.fotocesko.cz/scripts/admin/clanek_zobraz.phtml?claid=88 Gutštejn na www.fotocesko.cz]