Gutštejn: Porovnání verzí

| využití =

| loc-map = {{LocMap | Česko | label = Gutštejn | position = right | lat = 49.851757 | lon = 13.016183 | float = center | relief = 1 | caption =
}}

| další majitelé =

| současný majitel =

| architekt =

| přestavba =

| zánik = 2.  polovina 16.  století

'''Gutštejn''' je zřícenina hradu jihovýchodně od [[Konstantinovy Lázně|Konstantinových Lázní]] v&nbsp;[[okres Tachov|okrese Tachov]]. Stojí v&nbsp;lesnaté a&nbsp; kopcovité krajině na ostrožně nad potokem [[Hadovka (potok)|Hadovka]] v&nbsp;nadmořské výšce 425 &nbsp;m n. &nbsp;m. Od roku [[1958]] je chráněn jako [[Kulturní památka České republiky|kulturní památka&nbsp;ČR]].<ref>{{MonumNet
| název = Hrad Gutštejn
| ID = 128873
| datum = 2015-01-10
}}</ref> Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje [[Národní památkový ústav]]) a je přístupný veřejnosti.

První písemná zmínka o&nbsp; hradu a&nbsp; jeho vlastníku je z&nbsp;roku [[1319]], kdy [[klášter Teplá|tepelský]] opat pronajal [[Jetřich I. z Gutštejna|Jetřichovi I.&nbsp;I. z&nbsp;Gutštejna]] a&nbsp; jeho synu Sezemovi tři vesnice. Roku [[1369]] víme již o&nbsp; třech bratrech, Janovi, Jetřichovi&nbsp;II. a&nbsp; [[Půta z Gutštejna|Půtovi z &nbsp;Gutštejna]]. Zakladatel rodu Jetřich&nbsp;II. zemřel v&nbsp;roce [[1417]]. Jeho syn Burian sídlil na [[Rabštejn nad Střelou|Rabštejně]] a&nbsp; [[Nečtiny|Nečtinách]], Jan na [[Dolní Bělá|Bělé]], oba později na hradě Gutštejn. Roku [[1422]] oblehl hrad [[Jan Žižka]] s&nbsp;Pražany a&nbsp; hrad dobyl. Oba bratři se o&nbsp; majetek rozdělili, přičemž Gutštejn připadl Janovi, který byl ženatý s&nbsp;dcerou [[Přibík z Klenu|Přibíka z&nbsp;Klenové]]. Jako přívrženec císaře [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]] získal za svou pomoc řadu vesnic z&nbsp;majetku klášterů v&nbsp;[[Klášter Chotěšov|Chotěšově]], [[Klášter Pivoň|Pivoni]] a&nbsp; [[Klášter Plasy|Plasích]].

[[Soubor:Gutštejn.jpeg|vlevo|náhled|Rekonstrukce podoby hradu (olej na plátně, 110&nbsp; ×&nbsp;x81&nbsp; 81 cm, L.&nbsp; Herc]]

Po jeho smrti v&nbsp;roce [[1453]] získal hrad jeho bratr Burian. Ten mezitím velmi zbohatl, patřila mu Bělá, [[Rabštejn nad Střelou]], Nečtiny, [[Tachov]] a&nbsp; [[Komberk]] byl i&nbsp; krajským [[Krajský hejtman|hejtmanem]] na Žatecku a&nbsp; Plzeňsku a&nbsp; spravoval chotěšovský klášter. Přestože byl katolík, po roce [[1448]] se přidal na stranu [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z&nbsp;Poděbrad]]. V&nbsp;roce [[1450]] se mu podařilo u&nbsp; [[Stříbro (okres Tachov)|Stříbra]] zajmout posla s&nbsp;dopisem usvědčujícím [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřicha II.&nbsp;II. z&nbsp;Rožmberka]] z&nbsp;organizování [[intervence]] cizích vojsk do Čech, a&nbsp; umožnil tak králi politickou izolaci jeho protivníka.

Jeho syn Burian zvaný „Bohatý“ získal další statky v&nbsp;Čechách a&nbsp; [[Bavorsko|Bavorsku]], roku [[1465]] se přidal k&nbsp;jednotě zelenohorské a&nbsp; vedl jednání s&nbsp;císařem [[Fridrich III. Habsburský|Fridrichem &nbsp;III.]], který katolickým pánům udělil mincovní právo v&nbsp;[[Plzeň|Plzni]]. Pak krátce podporoval uherského krále [[Matyáš Korvín|Matyáše]], ale po nástupu [[Vladislav Jagelonský|Vladislava&nbsp;II. Jagelonského]] na český trůn se přidal na jeho stranu. Již roku [[1472]] se stal vrchním komorníkem království a&nbsp; roku [[1477]] vedl Vladislavovo vojsko, kterému se nepodařilo dobýt Plzeň obsazenou Matyášovým vojskem. Roku [[1485]] se stal nejvyšším [[kancléř]]em a&nbsp; nadále se bezohledně obohacoval. Zanechal po sobě pět synů: Buriana, Jana, Jetřicha, Volfa, Kryštofa a&nbsp; Jindřicha.

Není známo, kdo z &nbsp;bratrů vlastnil Gutštejn. Postupně však zemřeli a&nbsp; zůstal jen Volf, ten ale sídlil v&nbsp;[[Chyše|Chyši]]. Když roku [[1545]] Volf zemřel, zdědil hrad jeho syn Viktorin; ten ho roku [[1549]] prodal majiteli Bezdružic [[Hanuš Elpognar|Hanušovi Elpognarovi]] z&nbsp;Dolního Šenfeldu. Pro potřeby mocného rodu Gutštejn už nevyhovoval a&nbsp; tak bylo v&nbsp;16.&nbsp;století středisko panství přeneseno do Bezdružic a&nbsp; hrad byl opuštěn.

| rok = 20022000

| počet stran = 736733

| vydavatel = Jiří Čížek – ViGo agencyArgo

| rok = 20001998

| počet stran = 250258
}}