Václav Binovec: Porovnání verzí

Václav Binovec se u svého otce vyučil drogistou, ale nakonec vystudoval reálku v Praze. V letech [[1910]] – [[1911]] sloužil v armádě jako jednoroční dobrovolník a v roce [[1916]] rukuje do války. Stává se [[poručík]]em [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherské]] armády. V bojích je těžce zraněn do hlavy a v roce [[1917]] je uznán stoprocentně invalidním <ref>Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 31, ISBN 80-86182-51-7</ref>.

U filmu začínal už před [[První světová válka|první světovou válkou]], kdy jezdil po Evropě a získával informace a zkušenosti s tehdy novým odvětvím zábavního průmyslu v tehdejších nově vznikajících [[Filmový ateliér|filmových ateliérech]]. Po 1. světové válce, v roce 1918, založil dokonce svoji vlastní produkční a distribuční firmu Wetebfilm, do které vloží veškerý rodinný majetek. Po smrti otce prodává i jeho obchod Na Poříčí, aby uhradil své dluhy. Jeho [[firma]] filmy dovážela (dovážel do Československa např. filmy ze [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] <ref>Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 32, ISBN 80-86182-51-7</ref>) i tvořila. Často natáčel v [[Německo|Německu]]. Jeho životní družkou a tvůrčí partnerkou byla tehdy jedna z prvních hvězd éry němého filmu herečka [[Suzanne Marwille]].

Jeho firma však v polovině 20. let zanikla. Z této éry českého [[Němý film|němého filmu]] je patrně umělecky nejvýznamnější jeho snímek ''[[Děvče z Podskalí]]'' z roku [[1922]]. V některých ze svých filmů vystupoval i jako herec (např. role apače Freda ve filmu ''Vášeň štěstí'' z roku [[1918]] – zde hrál pod pseudonymem Willy Bronx) <ref> Jaroslav Brož, [[Myrtil Frída]]: ''Historie československého filmu v obrazech [[1898]] – [[1930]]'', Orbis, Praha, [[1959]], str.&nbsp;201</ref>.

V době [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátprotektorátu]]u otevřeně [[Kolaborace|kolaboroval]] s okupační mocí, za což byl také po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] právem odsouzen a tři roky [[Věznice|vězněn]]. Václav Binovec vstoupil již v roce [[1926]] do [[Národní obec fašistická|Národní obce fašistické]], a v roce [[1939]] do organizace [[Vlajka (hnutí)|Vlajka]], ze které byl ale v roce [[1940]] vyloučen <ref>Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 35, ISBN 80-86182-51-7</ref>. Několik týdnů před nacistickou okupací vstupuje do [[Národní tábor fašistický|Národního tábora fašistického]], kde je zvolen místopředsedou. 16. 3. 1939 se podílel na nepovedeném fašistickém pokusu o [[arizace|arizaci]] [[Filmové ateliéry Barrandov|ateliérů na Barrandově]] <ref>Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 25, ISBN 80-86182-51-7</ref>. Během natáčení filmu ''Městečko na dlani'' byl patrně z jeho osobního popudu podruhé zatčen nacistickým [[Gestapo|gestapem]] herec a písničkář [[Karel Hašler]]<ref>[http://www.rozhlas.cz/zpravy/spolecnost/_zprava/652113 ''Karel Hašler má v&nbsp;Praze konečně pomník''] – rozhlas.cz, 31.&nbsp;10. 2009</ref>, který v roce [[1941]] zahynul v [[Koncentrační tábor Mauthausen-Gusen|koncentračním táboře v Mauthausenu]]. Kromě toho posílá Binovec v roce [[1942]] udání na [[Emil Sirotek st.|Emila Sirotka]], které adresuje přímo ministrovi [[Emanuel Moravec|Emanuelu Moravcovi]] <ref>Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 33, ISBN 80-86182-51-7</ref>. Další umělecká tvorba mu po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] již nebyla dovolena.

* Jaroslav Brož, [[Myrtil Frída]]: ''Historie československého filmu v obrazech [[1898]] – [[1930]]'', Orbis, Praha, [[1959]], str.&nbsp;201, 203–4, 206, 208–9, 213, 216–7, 219, 222, 224, 227–8, 230, foto 111, 112

* {{Citace monografie | příjmení = Vošahlíková | jméno = Pavla| spoluautoři = a kol. | titul = Biografický slovník českých zemí : 5. sešit : Bi-Bog | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 478-585 | isbn = 80-7277-309-7 | strany = 514}}

[[Kategorie:Čeští herci němého filmu]]