Jan Vanýsek: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Vanjun64 (diskuse | příspěvky)
tyituly v ib, tagy z nadpisu, fmt, opr odk, eo z textu
Řádek 19:
|titul =
|alma mater =[[Masarykova univerzita|Masarykova univerzita v Brně]]
|znám jako = zakladatel Oční kliniky LF UK v Hradci Králové|ocenění = Zasloužilý lékař (1961), Medaile J.E.Purkyně (1962)}}Prof. MUDr.

'''Jan Vanýsek''', DrSc. ([[5. srpen|5. srpna]] [[1910]] [[Brno]] - [[14. září]] [[1995]] [[Brno]]) byl významný český oční [[lékař]] - profesor [[oftalmologie]] na lékařské fakultě [[Masarykova univerzita|Masarykovy univerzity]] (dříve LF UJEP v Brně). Byl synem významného českého [[Vnitřní lékařství|internisty]] Prof. MUDr.[[Rudolf Vanýsek|Rudolfa Vanýska]], DrSc.
 
== <big>Profesní kariéra</big> ==
Po promoci, roku 1935, byl přijat jako nehonorovaný [[Sekundář|sekundární lékař]] na oční kliniku[[Masarykova univerzita|Masarykovy univerzity v Brně]], kterou vedl jeho učitel [[profesor]] MUDr. Bohuslav Slavík (1888 - 1953).
Po habilitaci, v listopadu 1945, je jmenován prvním přednostou Oční kliniky [[Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové|lékařské fakulty UK v Hradci Králové]] (1945 - 1951), později se fakulta stala součástí Vojenské lékařské akademie (1951 - 1958), v této souvislosti byl jmenován plukovníkem ČSLA.
Řádek 26 ⟶ 29:
Na hradecké klinice se zabývál především keratoplastikou, elektroretinografií (ERG) a jako první v Československu v roce 1954 implantoval pacientovi umělou nitrooční čočku po operaci šedého zákalu (IOL).
Na základě hradeckých zkušeností, ale již za svého působení v Brně, pořádá v roce 1959 mezinárodní sympozium o elektroretinografii (ERG) v Luhačovicích, a to za účasti předních evropských odborníků v tomto oboru.
Po návratu na brněnskou oční kliniku (1955) se hlavně věnuje využití ultrazvuku v očním lékařství (společně s MUDr. J. Preisovou, DrSc.).
V roce 1967 v Brně pořádá mezinárodní sympozium o ultrazvukové diagnostice v očním lékařství (II. symposium internationale de diagnostica ultrasonica in ophthalmologia) a je zvolen i prvním presidentem (1964 - 1967) mezinárodní společnosti [http://www.siduo.org/ SIDUO]. Na vývoji přístrojové techniky pro [[Lékařská ultrasonografie|ultrasonografii]] spolupracuje s rakouskou firmou KretzTechnik AG, později je oceněn americkým institutem [http://www.aium.org/ AIUM] jako Pioneer Award - History of Medical Ultrasound (1988).
 
V letech [[1955]]-[[1970]] byl přednostou Oční kliniky [[Lékařská fakulta Masarykovy univerzity|LF]], v letech [[1957]]-[[1960]] [[Děkan|děkanem]] LF a prorektorem pro vědu a výzkum ([[1962]] - [[1969]]). Po celé své funkční období podporuje snahu o výstavbu nové [[Fakultní nemocnice Brno|Fakultní nemocnice v Brně - Bohunicích]] včetně nové lékařské fakulty. Dne 11.března 1969 je, v zastoupení ministra zdravotnictví ČSR, přítomen při položení základního kamene k této výstavbě.
 
Byl také dlouholetým předsedou [[Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně|Československé lékařské společnosti J. E. Purkyně v Praze]] ([[1958]] - [[1968]]). V červnu [[1968]] se stal předním signatářem provolání [[2000 slov]]. Na jaře, v roce [[1969]], byl zvolen [[Rektor|rektoremrektor]]em univerzity, z politických důvodů však nebyl potvrzen tehdejším, již normalizačním, ministrem školství [[Česká socialistická republika|ČSR]] a musel z univerzity odejít.
 
Krátkou dobu pracoval jako odborný dětský oční lékař pro MÚNZ v Brně, pro vážnou nemoc byl však brzy penzionován.
Po celou dobu normalizace mu bylo zcela znemožněno dále vědecky pracovat i publikovat, nemohl vycestovat na přednášky či kongresy do zahraničí.
 
Krátkou dobu pracoval jako odborný dětský oční lékař pro MÚNZ v Brně, pro vážnou nemoc byl však brzy penzionován. Po celou dobu normalizace mu bylo zcela znemožněno dále vědecky pracovat i publikovat, nemohl vycestovat na přednášky či kongresy do zahraničí.
Jeho osobním přítelem byl významný evropský oční lékař, profesor univerzity v belgickém [[Gent|Gentu]], Jules François (1907 - 1984), který se stal i [[Doctor honoris causa|čestným doktorem]] (dr.h.c.) UJEP v Brně (1969).
 
Jeho osobním přítelem byl významný evropský oční lékař, profesor univerzity v belgickém [[Gent]]u, Jules François (1907 - 1984), který se stal i [[Doctor honoris causa|čestným doktorem]] (dr.h.c.) UJEP v Brně (1969). V období Vanýskova působení na klinice byla jeho spolupracovnicí i pozdější (od roku 1991) přednostka oční kliniky Doc. MUDr. Květa Kvapilíková, CSc. (1928 - 2004), která se podílela i na zavedení výuky [[optometrie]] jako součásti katedry nemocí očních na LF MU.
 
Ve stejném lékařském oboru pracuje jeho vnučka MUDr. Klára Marešová, Ph.D., která je primářkou na oční klinice LF UP v Olomouci.
 
Od roku 2007 uděluje, očním chirurgům, Česká společnost refrakční a kataraktové chirurgie (ČSRKCH) medaili nesoucí jeho jméno.
 
== Vzdělání ==