Otevřít hlavní menu

Jan Vanýsek (5. srpna 1910 Brno14. září 1995 Brno) byl český oční lékař – profesor oftalmologie na lékařské fakultě Masarykovy univerzity (dříve LF UJEP v Brně). Byl synem významného českého internisty Prof. MUDr. Rudolfa Vanýska, DrSc a Marie (roz. Kletzlové), dcery Theodora Kletzla, významného brněnského stavitele.

Prof. MUDr. Jan Vanýsek, DrSc.
Narození 5. srpna 1910
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 14. září 1995 (ve věku 85 let)
Brno
ČeskoČesko Česko
Národnost česká
Alma mater Masarykova univerzita
Povolání univerzitní profesor a vědec
Aktivní roky 1935–1970
Zaměstnavatelé LF UJEP v Brně, LF UK v Hradci Králové, VLA
Znám jako zakladatel Oční kliniky LF UK v Hradci Králové
Ocenění Zasloužilý lékař (1961)
Medaile J. E. Purkyně (1962)
Manžel(ka) MUDr. Marie roz. Planičková (1910–1997)
Děti MUDr. Jan Vanýsek (1940–2011)
Jiří Vanýsek (* 1944)
Rodiče Prof. MUDr. Rudolf Vanýsek DrSc. (1876–1957)
Marie roz. Kletzlová (1890–1970)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Obsah

Profesní kariéraEditovat

Po promoci, roku 1935, byl přijat jako nehonorovaný sekundární lékař na oční kliniku Masarykovy univerzity v Brně, kterou vedl jeho učitel profesor MUDr. Bohuslav Slavík (1888–1953). Po habilitaci, v listopadu 1945, je jmenován prvním přednostou Oční kliniky lékařské fakulty UK v Hradci Králové (1945–1951), později se fakulta stala součástí Vojenské lékařské akademie (1951–1958), v této souvislosti byl jmenován plukovníkem ČSLA.

Na hradecké klinice se zabývál především keratoplastikou, elektroretinografií (ERG) a jako první v Československu v roce 1954 implantoval pacientovi umělou nitrooční čočku po operaci šedého zákalu (IOL). Na základě hradeckých zkušeností, ale již za svého působení v Brně, pořádá v roce 1959 mezinárodní sympozium o elektroretinografii (ERG) v Luhačovicích, a to za účasti předních evropských odborníků v tomto oboru.

Po návratu na brněnskou oční kliniku (1955) se hlavně věnuje využití ultrazvuku v očním lékařství (společně s MUDr. J. Preisovou, DrSc. a spolupracovníky).

V roce 1967 v Brně pořádá mezinárodní sympozium o ultrazvukové diagnostice v očním lékařství (II. symposium internationale de diagnostica ultrasonica in ophthalmologia) a je zvolen i prvním presidentem (1964–1967) mezinárodní společnosti SIDUO. Na vývoji přístrojové techniky pro ultrasonografii spolupracuje s rakouskou firmou KretzTechnik AG, později je oceněn americkým institutem AIUM jako Pioneer Award – History of Medical Ultrasound (1988).

V letech 19551970 byl přednostou Oční kliniky LF, v letech 1957-1960 děkanem LF a prorektorem pro vědu a výzkum (19621969). Po celé své funkční období podporuje snahu o výstavbu nové Fakultní nemocnice v Brně-Bohunicích včetně nové lékařské fakulty. Dne 11. března 1969 je, v zastoupení ministra zdravotnictví ČSR, přítomen při položení základního kamene k této stavbě.

Byl také dlouholetým předsedou Československé lékařské společnosti J. E. Purkyně v Praze (19581968). V červnu 1968 se stal předním signatářem provolání 2000 slov. Na jaře, v roce 1969, byl zvolen rektorem univerzity, z politických důvodů však nebyl potvrzen tehdejším, již normalizačním, ministrem školství ČSR a musel z univerzity odejít.

Krátkou dobu pracoval jako odborný dětský oční lékař pro MÚNZ v Brně, pro vážnou nemoc byl však brzy penzionován. Po celou dobu normalizace mu bylo zcela znemožněno dále vědecky pracovat i publikovat, nemohl vycestovat na přednášky či kongresy do zahraničí.

Jeho osobním přítelem byl významný evropský oční lékař, profesor univerzity v belgickém Gentu, Jules François (1907–1984), který se stal i čestným doktorem (dr.h.c.) UJEP v Brně (1969). V období Vanýskova působení na klinice byla jeho spolupracovnicí i pozdější (od roku 1991) přednostka oční kliniky Doc. MUDr. Květa Kvapilíková, CSc. (1928–2004), která se podílela i na zavedení výuky optometrie jako součásti katedry nemocí očních na LF MU.

Ve stejném lékařském oboru pracuje jeho vnučka MUDr. Klára Marešová, Ph.D., která je primářkou na oční klinice LF UP v Olomouci.

Od roku 2007 uděluje očním chirurgům Česká společnost refrakční a kataraktové chirurgie (ČSRKCH) medaili nesoucí jeho jméno.

VzděláníEditovat

  • Český státní ústav učitelský, Na poříčí 5, (maturita 1929)
  • 1929–1935 studium na LF MU v Brně, (promoce 1935)

Akademická kariéraEditovat

  • od 1945 docent očního lékařství
  • od 1947 mimořádný profesor, od 1967 řádný profesor
  • od 1957 DrSc.

ČlenstvíEditovat

Externí odkazyEditovat