Verze z 6. 3. 2016, 19:18 editovat Zolwikcz (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 16 628 editací upřesnění Zlaté uličky ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 6. 3. 2016, 21:02 editovat zrušit editaci Petr Kinšt (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři 60 959 editací Přesun a úprava donjonu Přejít na další porovnání →
Řádek 110: [[File:Kaple korunovani panny marie, klenba.jpg\|thumb\|upright\|Síťová klenba v kapli]] Pozdně gotická [[Kaple Korunování Panny Marie (Křivoklát)\|kaple Korunování Panny Marie]] z doby krále Vladislava II. Jagellonského se nachází v jižním křídle hradního jádra. Nahradila starší kapli svatého Václava ze třináctého století. Namísto původního rovného zakončení získala polygonální uzávěr a  byla zaklenuta [[Gotická klenba#Síťová klenba\|síťovou klenbou]]. V bočních stěnách se nachází řady sedilií oddělených šroubovitým středním sloupkem a  zdobených mitrovitými oblouky s [[Krab (architektura)\|kraby]]. Portál do [[sakristie]] je zdobený reliéfním rostlinným ornamentem.<ref name="poche"/> Oltář je uměleckou prací z doby po roce [[1490]], jejímž autorem je neznámý mistr, který pravděpodobně pocházel z okruhu Hanuše Spiesse z Frankfurtu nad Mohanem. Má podobu křídlové archy s dřevořezbou ''Korunování Panny Marie'' v centrální části, která je doplněna malovanými výjevy ze života Panny Marie a  světců.<ref name="poche"/> Autorem maleb je neznámý malíř označovaný jako Mistr křivoklátského oltáře. Pohled Panny Marie směřuje do velké kamenné sedile vpravo v presbytáři, kde bývalo místo určené pro panovníka a  jeho rodinu. Nad sedilií se původně nacházely dva znaky Českého království, ale během obnovy kaple na počátku dvacátého století byly sejmuty a  nahrazeny fürstenberskými rodovými erby.{{Doplňte zdroj}} === Velká věž === Velká věž v hradním jádře patří mezi méně obvyklé [[donjon]]y, protože obytné věže v [[Čechy\|Čechách]] bývaly obvykle čtverhranné.<ref>Durdík 2002, str. 117</ref> Součástí hradu je od první stavební fáze.<ref name="durdik"/> Je 42 metrů vysoká.{{Doplňte zdroj}} Původně se do věže vcházelo portálem v úrovni druhého patra z jižního palácového křídla po [[Padací most\|padacím můstku]].<ref name="poche"/> Dřevěná konstrukce, na kterou můstek navazoval, shořela při posledním velkém požáru hradu v roce 1826 a později už nebyla obnovena.{{Doplňte zdroj}} Druhotně byl proražen nový portál v prvním patře, do kterého se vcházelo ze severního palácového křídla.<ref name="poche"/> Vchod v přízemí, který vede do hladomorny, pochází z roku 1750. Po jeho proražení se zde našlo šest kosterních pozůstatků. Obrannou funkci věže dokládá i síla stěn. Do nádvoří, odkud nehrozilo reálné nebezpečí, měří asi 2,5–3 metry, zatímco na vnější straně dosahuje šířka zdi až deset metrů.{{Doplňte zdroj}} == Expozice == Řádek 139 ⟶ 142: * '''Hradní muzeum - střední místnost''' je věnována Filipině Welserové. Zde zaujme především olejomalba na plátně ''Filipina návštěvu Jana Augustu v křivoklátském hradním žaláři'' (1882-1884), která je vrcholným životním dílem malíře romantického historického žánru Alfréda Seiferta (1850-1901). * '''Hradní muzeum - Velký sál královnina křídla''' zpřístupňuje sbírku historických saní z období baroka, rokoka a 19. století, které zdobí řezba i malba. Obraz ''Prodavačka ovoce a zeleniny'' je datován do poslední čtvrtiny 16. století. Jeho autorem je nizozemský malíř Joachim Beuckelaer (1530–1574), jehož učitelem byl [[Peter Paul Rubens]]. * '''Velká válcová věž''' - 42 m vysoká, dominanta nádvoří byla vystavěná ve 13. století za Přemysla Otakara II. Původně se do věže vcházelo portálem, který je zhruba v polovině výšky věže, přes padací most. Ten však shořel při posledním velkém požáru hradu v roce 1826 a později už nebyl obnoven. Druhotně byl proražen ještě jiný portál vedoucí k severnímu křídlu. Vchod v přízemí, který vede do hladomorny, pochází z roku 1750. Po jeho proražení se zde našlo 6 kosterních pozůstatků. Obrannou funkci věže dokládá i síla stěn. Do nádvoří, odkud nehrozilo reálné nebezpečí, měří asi 2,5 - 3 metry, zatímco směrem vně hradu měří šířka zdí až 10 metrů. === První (dolní) nádvoří === Řádek 343 ⟶ 344: \| typ kapitoly = heslo \| strany = 299–303 \| poznámka = Dále jen Durdík 2002 }}</ref> <ref name="durdik-dodatky">{{Citace monografie

Křivoklát: Porovnání verzí