[[Soubor:Vzorkovník glazur.JPG|thumb|Vzorkovníky glazur po vypálení]]
Řádek 10 ⟶ 11:
== Historie ==
V Egyptě a Mezopotámii byla rozvíjena výroba glazovaných výrobků již 4 000 let př. n. l.; nejstarší známé hliněné glazované ([[Fajánsfajáns]]ové) nádobí na světě pochází z Egypta, z období 3300 př. n. l "Fajáns, často také zvaná egyptská pasta, která se používala pro vytvoření modrého nebo zeleného lemování, se získávala z přirozeně se vyskytujícího kamene, uhličitanu sodného. Ten obsahoval rozpustný sodík a po vysušení předmětu zanechal tenkou vrstvu křemene, který vytvořil glazurovaný povrch. Kolem roku 1600 př.n.l. se glazurování dále rozvíjelo až po zdobení nádob, sošek a dlaždic. Efekt lesklého glazurování se později používal i pro imitaci kovů."<ref>http://ceramic-studio.net/keramika-historie/czech-republic/pocatky_zdobeni/</ref>
V Evropě (Bulharsko) nalézáme importovaný fajáns z hellénistickéhohelénistického období Egypta – z období 100 let př. n. l.<ref>http://www.fysis.cz/Obrazky/BG/Musea.htm</ref> V západní Asii se fajáns objevila v 5. století, prostřednictvím [[Maurové|Maurů]] se dostala do [[Španělsko|Španělska]] a odtamtud do [[Itálie]]. V Itálii se od roku 1466 vyráběla ve městě [[Faenza]] (odtud název fajáns), dále v [[Urbino|Urbinu]] a ve [[Florencie|Florencii]].
