O původu druhů: Porovnání verzí

[[Reformace]] inspirovala doslovný výklad [[Bible]], jehož představy stvoření byly v rozporu s objevy [[vědecká revoluce|perspektivní vědy]]. Ta totiž usilovala o vysvětlení souhlasná s [[mechanismus (filosofie)|mechanickou filosofií]] [[René Descartes|Reného Descarta]] a [[empirismus|empirismem]] [[Baconova metoda|Baconovy metody]]. Po vřavě [[Anglická občanská válka|Anglické občanské války]] chtěla [[Královská společnost]] ukázat, že věda neohrožuje náboženskou ani politickou stabilitu. [[John Ray]] rozvinul vlivnou [[přirozená teologie|přirozenou teologii]] racionálního řádu. Podle jeho [[systematika|systematiky]] jsou druhy neměnné a pevné, jejich adaptace a složitost byla vytvořena [[Bůh|Bohem]] a [[poddruh]]y vykazují malé rozdíly způsobené místními podmínkami. V Božím dobročinném sestavení masožravci působí rychlou smrt, utrpení způsobené [[Parazitismus|parazitismem]] byl však záhadný problém. I [[biologická klasifikace]] zavedená [[Carl Linné|Carlem Linné]] v roce [[1735]] zobrazovala druhy jako souladné s Božím plánem. Roku [[1766]] navrhl [[Georges Buffon]] možnost, že některé podobné druhy, jako třeba [[kůň|koně]] a [[osel|oslové]] nebo [[tygr|tygři]], [[lev|lvi]] a [[leopardlevhart]]i, mohou pocházet ze společného předchůdce. [[Ussherova chronologie]] z 50. let 17. století odhadovala vznik na rok 4004 př. n. l., ale od 80. let téhož století [[geolog]]ové předpokládali svět mnohem starší. [[Werneriáni]] uvažovali, že podloží jsou usazeniny vzniklé ústupem oceánu, avšak [[James Hutton]] předložil sebeudržující nekonečný cyklus, předpovídaje tak [[uniformitarianismus]].<ref>Bowler (2003), s. 27–36, 39–42, 57–62, 67, 70, 77–80.</ref>