Uprchlické kvóty: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ pic značka: editace z Vizuálního editoru |
Tabulka a nejzákladnější aktualizace čísel |
||
Řádek 1:
[[Soubor:2015-09-22 EU JHA Council majority vote to relocate 120,000 refugees.svg|thumb|right|Hlasování
{{legend|#8cd19d|Ano}}
{{legend|#ff9000|Výjimka z přerozdělování}}
{{legend|#5cacc4|Zdržel se}}
{{legend|#fa3d3f|Ne}}
{{legend|#D6D6D6|Stát mimo EU}}]]
Tzv. '''uprchlické kvóty''' jsou návrh některých států [[Evropská unie|Evropské unie]] na rozmístění [[uprchlík|uprchlíků]], kteří se dostali do EU v rámci [[Evropská migrační krize|evropské migrační krize]], mezi členské státy EU. Návrh kvót padl poprvé v [[duben 2015|dubnu 2015]]<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = Hlasovali pro kvóty na uprchlíky, stěžuje Zahradil na české europoslance {{!}} EuroZprávy.cz|url = http://zahranicni.eurozpravy.cz/eu/119386-hlasovali-pro-kvoty-na-uprchliky-stezuje-zahradil-na-ceske-europoslance/|vydavatel = zahranicni.eurozpravy.cz|datum přístupu = 2016-01-14}}</ref> jako součást tzv. ''Nové agendy v migraci'' a měl být jedním z opatření, jak řešit problematickou situaci imigrace do Evropy.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = European Commission - PRESS RELEASES - Press release - Managing migration better in all aspects: A European Agenda on Migration|url = http://europa.eu/rapid/press-release_IP-15-4956_en.htm|vydavatel = europa.eu|datum přístupu = 2016-01-14}}</ref> Od té doby se stal celoevropským kontroverzním tématem.
Řádek 7 ⟶ 12:
=== První verze kvót ===
Hlavními podporovateli uprchlických kvót v Evropské unii jsou především ty země EU, které jsou nejvíce zatíženy uprchlickou vlnou ([[Německo]], [[Rakousko]], [[Itálie]], [[Řecko]] apod.) Jiné státy (zejména členové [[Visegrádská skupina|Visegrádské čtyřky]] – [[Česká republika]], [[Slovensko]], [[Maďarsko]] a [[Polsko]]) princip kvót ostře odmítají, především v souvislosti s [[veřejné mínění|veřejným míněním]], které je silně odsuzuje. Podle původního návrhu z [[květen 2015|května 2015]], který byl součástí 1. implementačního balíčku EK na řešení migrační krize, mělo být přemístěno celkem 40 000 imigrantů z Itálie a Řecka a dalších 20 000 běženců z uprchlických táborů v [[Jordánsko|Jordánsku]] a autonomní oblasti [[Irácký Kurdistán|Kurdistán]]<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = European Commission - PRESS RELEASES - Press release - First measures under the European Agenda on Migration: Questions and Answers|url = http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-15-5038_en.htm|vydavatel = europa.eu|datum přístupu = 2016-01-14}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|titul = Evropská migrační agenda a tolik kontroverzní kvóty : Migrace Online|url = http://www.migraceonline.cz/cz/e-knihovna/evropska-migracni-agenda-a-tolik-kontroverzni-kvoty|vydavatel = www.migraceonline.cz|datum přístupu = 2016-01-14}}</ref> do ostatních 26 členských států Evropské unie. Na Česko tak připadalo 525 osob z uprchlických táborů a 1 338 z [[Itálie]] a [[Řecko|Řecka]] (celkem 1863 uprchlíků).<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = Přehledně: Celková kvóta pro Česko je 1863 uprchlíků|url = http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/nova-zed-v-evrope-brusel-zverejnil-plan-kvot-na-uprchliky/r~204b65b4f94f11e490ae0025900fea04/|vydavatel = Aktuálně.cz - Víte co se právě děje|datum přístupu = 2016-01-14}}</ref> Kvóty byly výhodné zejména pro Itálii, Německo a Švédsko, kterým by ulevily od náporu uprchlíků. Naopak nevýhodné byly pro většinu středoevropských a východoevropské státy.
=== Druhá verze kvót ===
Po nebývale silné migrační vlně na přelomu [[srpen 2015|srpna]] a [[září 2015|září]] téhož roku se opět začalo o kvótách uvažovat. Novou verzi kvót, zahrnutou do 2. implementačního balíčku, od začátku podporovalo zejména Německo, [[Švédsko]], Itálie a Rakousko. Týká se přemístění 120 000 úspěšných žadatelů o azyl z [[Itálie]], [[Řecko|Řecka]] a [[Maďarsko|Maďarska]] do ostatních členských států EU. Tento návrh opět ostře odsoudily státy Visegrádské skupiny.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = Nenecháme si vnutit kvóty pro uprchlíky, shodli se premiéři čtyř zemí|url = http://zpravy.idnes.cz/nenechame-si-vnutit-kvoty-pro-uprchliky-shodli-se-premieri-ctyr-zemi-12s-/domaci.aspx?c=A150904_153028_domaci_kop|vydavatel = iDNES
Na zasedání [[Evropský parlament|Evropského parlamentu]] ve [[Štrasburk|Štrasburku]] v druhém týdnu v září apeloval předseda [[Evropská komise|Evropské komise]] [[Jean-Claude Juncker]] na země [[Visegrádská čtyřka|Visegrádské skupiny]], aby změnily svůj postoj k přijímání uprchlíků a souhlasily s kvótami na jejich přerozdělení. Vláda České republiky, stejně jako prezident [[Miloš Zeman]], však i nadále odmítají celý návrh jako nesmyslný. Obdobné postoje vyjádřili i představitelé dalších zemí; odmítl je například polský prezident [[Andrzej Duda]],<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = Wyborcza.pl|url = http://wyborcza.pl/1,75478,18738298,prezydent-duda-kwoty-uchodzcow-to-zle-rozwiazanie-nie-zgadzam.html|vydavatel = wyborcza.pl|datum přístupu = 2016-01-14}}</ref> který jej nazval diktátem mocných.
Kvóty schválili ministři vnitra členských států EU na jednání [[Rada Evropské unie|Rady Evropské unie]] dne 21. 9. 2015. Proti návrhu hlasovali ministři vnitra České republiky, Slovenska, Maďarska a [[Rumunsko|Rumunska]], [[Finsko]] se zdrželo hlasování a ministři ostatních zemí s návrhem souhlasili. Maďarský premiér [[Viktor Orbán]] řekl, že Maďarsko nemá v současnosti s imigranty problém a proto nebude plánovaných 54 000 osob z Maďarska přemístěno v letoším roce. Na Česko
{|class="wikitable"
|+ Počet migrantů k přerozdělení podle uprchlických kvót (původně plánované k realizaci v roce 2015)<ref>http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-15-5698_en.htm</ref><ref>http://www.mvcr.cz/migrace/clanek/informace-vlady-cr-o-migracni-krizi.aspx</ref><ref>http://www.mvcr.cz/clanek/pracovni-skupina-pro-presidleni-a-relokaci-se-mj-shodla-na-kriteriich-vyberu-legalnich-migrantu-k-jejichz-prijeti-se-zavazala-vlada.aspx</ref>
Třetí verze kvót se bude projednávat na jednání Evropské rady ministrů vnitra dne 8. října. Tato verze má být začátkem trvalého přerozdělovacího mechanismu napříč celou EU.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = Poslanci odmítli trvalý klíč na rozdělování běženců. Rokovali sedm hodin|url = http://zpravy.idnes.cz/uprchlicka-krize-poslanci-jednani-syrie-fd4-/domaci.aspx?c=A151001_090647_zahranicni_jw|vydavatel = iDNES.cz|datum přístupu = 2016-01-14}}</ref>▼
! colspan="2" | Podle:
! colspan="2" | 1. verze kvót (červen 2015)
! colspan="2" | 2. verze kvót (září 2015)
! colspan="2" | Celkem k přerozdělení z ''IT'' a ''EL''
! colspan="2" | Relokace ze zemí mimo EU
|-
!colspan="2"|Celkem migrantů k přerozdělení
|align="center" colspan="2"|40 000
|align="center" colspan="2"|66 000
|align="center" colspan="2"|106 000
|align="center" colspan="2"|20 000
|-
!Z Itálie ''(IT)''
!Z Řecka ''(EL)''
|align="center|24 000
|align="center|16 000
|align="center|15 600
|align="center|50 400
|align="center|39 600
|align="center|66 400
|colspan="2" align="center|''Z Jordánska a Iráku''
|-
!colspan="2"|Celkem migrantů do Česka
|align="center" colspan="2"|1 100
|align="center" colspan="2"|1 591
|align="center" colspan="2"|2 691
|align="center" colspan="2"|400
|-
!Z Itálie ''(IT)''
!Z Řecka ''(EL)''
|align="center|660
|align="center|440
|align="center|376
|align="center|1 215
|align="center|1 036
|align="center|1 655
|align="center" colspan="2"|''V letech 2015 – 2017''
|}
▲
=== Reakce ===
|