Podle emfyteutického práva byly nejen zakládány nové vesnice a [[město|města]], ale byla na něj převáděna i starší [[sídliště]], která se dosud řídila českým právem.
Bývá považované za jeden z konstrukčních prvků celého souboru změn, které stály u přechodupřerodu [[raně středověká společnost|raně středověké společnosti]] nave vrcholně středověkou (viz [[vrcholně středověká transformace|vrcholně středověkou transformaci]]). Mísí se v něm právo civilní, trestní a dále i různé místní zvyklosti. Její původ se hledá v [[holandské právo|holandském právu]], které si přinesli kolonisté, kteří od poloviny [[12. století]] pronikali skrze [[Sasko]] za [[Labe]]. Dalším zdrojem bylo [[franské právo|právo franské]], které si přinášeli kolonisté z jihu a jihozápadu. Skrze [[Míšeňsko]], kde tyto dva právní systémy splynuly, se přes [[Slezsko]] dostala na [[Morava|Moravu]] a do [[Čechy|Čech]]. Nelze je ovšem spojovat výhradně s německým obyvatelstvem, etnicita kolonistů byla různorodá.
Cílem emfyteuze bylo více zainteresovat nájemce na zlepšování podmínek [[obdělávání půdy]]. Dalším výrazným faktorem bylo převedení naturálních dávek na peněžní [[renta|rentu]], vrchnost tak získala pravidelný peněžní příjem.
