Otto Wagner (voják): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Ocenění: + vyznam. |
m narovnání přesměrování |
||
Řádek 45:
}}</ref> Působil pak jako [[důstojník]] z povolání v [[Československá armáda|Československé armádě]], kde dosáhl hodnosti
[[Štábní kapitán|štábního kapitána]].<ref name=vojOs />
V době [[Všeobecná mobilizace v roce 1938|československé mobilizace]] na podzim 1938 byl velitelem 12. (kulometné) roty [[Horský pěší pluk 1|1. horského pěšího pluku]] rozmístěné v prostoru [[Orava (region)|Oravy]]. V březnu 1939 se se svým útvarem podílel na [[Homolův puč|opatřeních československé armády proti slovenským separatistům]] a po vzniku samostatné [[Slovenská republika (
== Druhá světová válka ==
Z [[Praha|Prahy]] 18. května 1939 uprchl do [[Druhá polská republika|Polska]], kde krátce působil na československém konzulátu v [[Krakov]]ě. Odtud byl vznikajícím [[Československý odboj (1939–1945)|československým odbojem]] odeslán do [[Třetí Francouzská republika|Francie]], kde v červnu 1939 zažádal o vstup do [[
Po kapitulaci Francie byl evakuován do [[Spojené království|Spojeného království]], kam dorazil 12. července 1940. Zde byl v 1. československé smíšené brigádě zařazen do tzv. velitelské zálohy (existující vzhledem k přebytku důstojníků, pro které neexistovalo zařazení odpovídající jejich hodnostem), a posléze od počátku září zastával funkci zástupce velitele kulometné [[Četa|čety]]. 3. listopadu 1940 byl přeložen k brigádnímu náhradnímu tělesu jako tzv. nezařazený, spolu s dalšími důstojníky kteří podepsali dopis presidentu republiky [[Edvard Beneš|Edvardu Benešovi]] v němž kritizovali poměry panující v exilovém vojsku. 16. listopadu 1940 byl vykázán z prostoru dislokace československých ozbrojených sil, a propuštěn mimo činnou službu, ale druhé opatření bylo 26. listopadu revokováno. Mezi lednem a dubnem 1941 byl internován v [[Royal Leamington Spa|Leamingtonu]].<ref name=vojOs />
|