Příroda: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 13089173 uživatele 81.200.63.21 (diskuse) zrušenaexp
m mínus; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{upravit}}
{{Různé významy|tento=fyzikální přírodě}}
'''Příroda''' (nazývaná také '''hmotný svět''' nebo '''přírodní svět'''), je veškerá [[hmota]] a [[energie]] a to hlavně v základní, člověkem neovlivněné formě.{{Doplňte zdroj}} Příroda je předmětem vědeckých studií. Příroda živá a neživá se od sebe liší, neživá příroda je složena např. z hornin a minerálů, vzduchu, tepla a světla apod.
 
== v Platónově Zákonech ==
Řádek 10:
Podle toho, jaké [[fyzika|fyzikální]] zákonitosti jsou určující pro popis sledované části přírody se používá označení:
* '''Makrosvět''' – tj. makrokosmos ({{Cizojazyčně|el|''μακρός''}} „daleký“ a {{Cizojazyčně|el|''κοσμος''}} „svět“) se označuje ta část přírody, v níž platí zákonitosti [[klasická fyzika|klasické fyziky]]. Jde o svět, který je svými rozměry pochopitelný a pozorovatelný lidskými [[Smysl (biologie)|smysly]]. Makrosvět lze obvykle zařadit do rozměrů od tisícin milimetru po miliony kilometrů. Kromě běžných [[těleso|těles]] vyskytujících se v našem okolí lze do makrosvěta zařadit např. [[planeta|planety]].
* '''Mikrosvět''' – tj. mikrokosmos ({{Cizojazyčně|el|''μικρός''}} „malý“ a {{Cizojazyčně|el|''κοσμος''}} „svět“) se označuje ta část přírody, která se zabývá složením [[hmota|hmoty]] v měřítkách menších než (přibližně) 10<sup>-8−8</sup> cm, tedy na [[atom]]ární a subatomární úrovni. Tento svět není přímo pozorovatelný lidskými smysly, je nutno používat aparát [[kvantová fyzika|kvantové fyziky]]. Zákonitosti [[klasická fyzika|klasické fyziky]] zde neplatí. Do mikrosvěta patří např. [[bakterie]], [[viry]], [[Buňka|buňky]], také [[atom]]y a [[elementární částice]], kterými se zabývá [[fyzika částic]].
* '''Megasvět''' – tj. megakosmos ({{Cizojazyčně|el|''μέγας''}} „veliký/četný“ a {{Cizojazyčně|el|''κοσμος''}} „svět“) se označuje ta část přírody, která se zabývá strukturou [[vesmír]]u ve velkých rozměrech (řádově v měřítkách 10<sup>6</sup> [[světelný rok|světelných let]] a větších). Na takových rozměrech je nutno zákonitosti klasické fyziky nahradit [[obecná teorie relativity|obecnou teorií relativity]]. Můžeme zde pozorovat rozpínání i křivení [[Časoprostor|časoprostoru]]. Na jeho průzkum se používá [[Dalekohled|teleskopů]]. Do megasvěta spadá např. studium vývoje vesmíru, kterým se zabývá [[kosmologie]].