Maďarská invaze na Podkarpatskou Rus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+šablona
m substovaný infobox; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{substovaný infobox}}
{| class="infobox bordered vcard" style="margin: 0 0 1em 1em; font-size: 90%" border="1" cellpadding="3" cellspacing="0" width="300"
| colspan="3" bgcolor="#ff9999" style="text-align: center; font-size:1.5em" | '''<span class="fn org">Maďarská invaze na Podkarpatskou Rus</span>'''
Řádek 30 ⟶ 31:
Po [[První světová válka|první světové válce]] vznikl samostatný československý stát. Jeho součástí se stala i Podkarpatská Rus, která do té doby byla součástí Uherska. [[Uhersko]] (nyní [[Maďarsko]]) se se ztrátou Podkarpatské Rusi a jiných území (mimo jiné Slovenska) nechtělo smířit. To vedlo k [[Maďarsko-československá válka|válce s Československem]], kterou [[Maďarsko]] prohrálo. Následná [[trianonská smlouva]] Maďarsko připravila o celých 71,5 % jeho území před válkou. To bylo rozděleno mezi státy sousedící s tehdejším Maďarským královstvím (tedy i [[Československo]]). [[Maďarsko]] považovalo smlouvu za nespravedlivou a snažilo se o její revizi. Výsledkem bylo spojenectví Maďarska s [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]].
 
V roce [[1938]] Maďarsko využilo [[Mnichovská dohoda|mnichovské krize]] a začalo také klást Československu územní požadavky. Od [[10. říjen|10. října]] [[1938]] na Podkarpatské Rusi působily teroristické oddíly Rongyosgárda (též Szabadcsapatók) cvičené v Maďarsku. Jejich úkolem bylo provádět záškodnickou činnost na jihu a Podkarpatské Rusi a také Slovenska.
 
[[2. listopad|2. listopadu]]u [[1938]] došlo v návaznosti na [[Mnichovská dohoda|Mnichovský diktát]] k [[První vídeňská arbitráž|arbitrážní konferenci do Vídně]]. Podle jejího rozhodnutí muselo [[Československo]] odevzdat [[Maďarské království|Maďarskému království]] jižní část Slovenska a jih Podkarpatské Rusi s [[Užhorod]]em, [[Mukačevo|Mukačevem]] a [[Berehovo|Berehovem]] (první a druhá arbitráž). Maďaři zabrali 152 tisíc hektarů nejúrodnější části země s vinicemi, ovocnými sady, tabákovými a kukuřičnými plantážemi. Přerušili tak hlavní železniční trať od Čopu na východ. Boje na Podkarpatské Rusi však pokračovaly dál např. [[19. prosinec|19. prosince]] zaútočily oddíly [[Rongyosgárda]] a maďarské armády na [[Slanec]]{{Kde?}}. Boj si vyžádal jednoho mrtvého a několik zraněných příslušníků [[Stráž obrany státu|Stráže obrany státu]]. Celkem v roce [[1938]] zahynulo na Podkarpatské Rusi 14 příslušníků československých bezpečnostních jednotek.
 
K prvnímu střetu v roce [[1939]] došlo [[6. leden|6. ledna]] u [[Bitva u Rozvegova|Mukačeva]]. Tento střet stál život 4 československé vojáky a 1 [[Finanční stráž|příslušníka finanční stráže]]. Maďaři přiznali smrt 9 mužů. Konflikty pokračovaly až do [[14. březen|14. března]] [[1939]] kdy zahájila maďarská armáda invazi.
 
== Průběh bojů ==
[[Soubor:Druhá Československá republika 1938 podkarp. rus.png|300px200px|rightvpravo|thumbnáhled|Karpatská Ukrajina 1938-39]]
[[14. březen|14. března]] ráno zahájila [[maďarská armáda]] útok na Podkarpatskou Rus. Brzy narazila na tuhý odpor československých jednotek. Ve stejný den došlo k vyhlášení Slovenského státu. Tím byly československé jednotky na Podkarpatské Rusi odříznuty od zbytku Československa, které bylo další den obsazeno Německou armádou. Jediná podpora ze strany Slovenska, které se českým jednotkám na Podkarpatské Rusi dostalo, byla rota šesti [[LT vz. 35|tanků vz. 35]] a dvou nákladních automobilů se zásobami a zapřaženými protitankovými děly. Situaci českých jednotek ztěžovalo i to, že vypuklo na Podkarpatské Rusi povstání místních nacionalistů tzv. [[Karpatská Sič|Sičovců]], kteří chtěli, po vzoru Slovenska, vyhlásit samostatný stát. Ti se sice další den oficiálně přidali na stranu Čechů, přesto stále docházelo k boji mezi Čechoslováky a Sičovci.
 
Řádek 109 ⟶ 110:
 
{{Portály|Druhá světová válka}}
 
[[Kategorie:Podkarpatská Rus]]
[[Kategorie:Války Československa]]