Dějiny Polska: Porovnání verzí

Přidány 3 bajty ,  před 5 lety
m
(rv vandala)
Polsko se po válce dostalo do sovětské sféry vlivu. Již roku [[1945]] byla uskutečněna agrární reforma, byl znárodněn průmysl, banky a doprava. Roku [[1949]] se začala uskutečňovat násilná [[kolektivizace]] zemědělství, která však skončila krachem.
 
V roce [[1955]] se Polsko stalo zakládajícím členem [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Davies | jméno = Norman | odkaz na autora = | titul = Polsko : dějiny národa ve středu Evropy | vydavatel = Prostor | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 481 | isbn = 80-7260-083-4 | poznámky = Dále jen ''Dějiny národa ve středu Evropy'' | strany = 34}}</ref> Na konci června [[1956]] propukla stávka v Stalinových závodech v [[Poznaň|Poznani]]. Původní ekonomické důvody stávky se rychle změnily na politické. Proti demonstrantům bylybyla nasazenynasazena obrněná vozidla a asizhruba 10 000 vojáků. Ve srážkách zahynulo 70 civilistů a 8 příslušníků ozbrojených sil.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Paczkowski | jméno = Andrzej | odkaz na autora = | titul = Půl století dějin Polska 1939-1989 | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2000 | počet stran = 381 | isbn = 80-200-0737-7 | poznámky = Dále jen ''Půl století dějin Polska'' | strany = 184-185}}</ref> Po poznaňských událostech se sice zastavila opoziční veřejná vystoupení, ale nespokojenost veřejnosti se nezměnila. Vedení [[Polská sjednocená dělnická strana|PSDS]] se pokusilo krizi řešit personálními změnami, kdy se prvním tajemníkem strany stal [[Władysław Gomułka]].<ref>''Půl století dějin Polska'', s. 185-186.</ref> Ten vyhlásil program reforem. I když se nejprve dostal do sporu se sovětskými představiteli, kteří hrozili ozbrojeným konfliktem, nakonec se situace vyřešila a [[Polsko]] zahájilo reformy, které dostaly pojmenování ''Gomułkovo tání''.
 
Gomułka odmítal otrocké napodobování sovětského vzoru a snažil se o polskou národní verzi komunismu.<ref>''Dějiny národa ve středu Evropy'', s. 34.</ref> Došlo k uvolnění poměrů, ovšem hospodářská situace se v 60. letech neustále zhoršovala. V roce [[1968]] se Polsko účastnilo [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|intervence vojsk Varšavské smlouvy]] do Československa. Roku [[1970]] vypukly stávky, které byly krvavě potlačeny. Po nich se do čela Polska dostal [[Edward Gierek]], ovšem ani pod jeho vedením se hospodářství nezlepšovalo. 6. října [[1978]] byl římským papežem zvolen [[Seznam krakovských biskupů a arcibiskupů|krakovský arcibiskup]] Karol Wojtyla, který přijal jméno [[Jan Pavel II.]] a který se stal ikonou nejen polského protikomunistického odboje. Roku [[1980]] vzniklo v Gdaňských loděnicích stávkové hnutí, do jehož čela se postavil [[Lech Wałęsa]]. Ten se stal vůdcem odborové organizace [[Solidarita (Polsko)|Solidarita]], která se postupně stala rozhodujícím opozičním hnutím. V prosinci [[1981]] generální tajemník Polské sjednocené dělnické strany [[Wojciech Jaruzelski]] jménem své neústavní Vojenské rady národní záchrany (pol. Wojskowa rada ocalenia norodowego, WRON), která se vyhlásila nadřazenou politickým orgánům, vyhlásil [[válečný stav]] (pol. "stan wojenny"). Ještě v roce [[1981]] rada dále zakázala Solidaritu, internovala téměř celé její vedení a potlačila tak revoltu.
169

editací