'''Psamofyty''' neboli '''psamofilní druhy''' (pískomilné) jsou rostliny rostoucí na [[Půda|písčitých půdách]] a [[Písek (materiál)|píscích]]. Tato stanoviště jsou charakteristická průdkýmiprudkými výkyvy [[Vodní režim|vodního režimu]], proto musí být tyto rostliny dobře přizpůsobeny suchu a jsou, často bývají zároveň [[xerofyty]]. Jiné rostliny to řeší svou [[efeméra (rostlina)|efemérností]], to znamená, že se jedná o jednoleté druhy, které rychle odplodí, dříve, než zaniknou kvůli suchu. Na píscích také probíhá různá [[eroze]], především větrná, proto musí tyto rostliny úspěšně bojovat i se zavátím či odvátím. Psamofyty se vyznačují mohutným [[Kořenový systém|kořenovým systémem]] jdoucím jak do hloubky, aletak ido délky. Většinou tento kořenový systém svojí délkou převýší výšku nadzemní části rostliny o několik [[metr]]ů. Důležité je u těchto rostlin pro příjem vody dobře vyvinuté [[kořenové vlášení]].
Příkladem jsou některé přímořské trávy, např. ječmenice písečná (''Leymus arenarius)'' či kamýš písečný (''Ammophila arenaria)''. Ale četnéČetné psamofyty najdeme i na píscích vnitrozemí včetně ČR, např. [[paličkovec šedavý]] (''Corynephorus canescens''), [[kavyl písečný]] (''Stipa borysthenica''), [[smil písečný]] (''Helichrysum arenarium'') a podobné.
<center></center>
Řádek 11:
==Společenstva==
Na píscích najdeme četná společenstva rostlin. V ČR jsou příkladmempříkladem i některé lesy, např. písčité bory (ze sv. ''Dicrano-Pinion'') či písčité borodoubravy (as. ''Vaccinio-Quercetum''). Na primárním i sekundárním bezlesí to je pak [[jednoletá vegetace písčin]] (sv. ''Thero-Airion''), [[otevřené trávníky písčin s paličkovcem šedavým]] (sv. ''Corynephorion canescentis''), [[kostřavové trávníky písčin]] (sv. ''Plantagini-Festucion ovinae''), na jižní Moravě i [[panonské stepní trávníky na písku]] (as. ''Diantho serotini-Festucetum vaginatae''). Mimo ČR to jsou dále různá společenstva přímořských písků, [[poušť|pouští]] aj.
