Kanonické manželství: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Právní forma: doplnění čl. |
→Právní forma: doplnění čl. |
||
Řádek 35:
Kodex z roku 1983 uvádí manželství jako ''formální konsensuální smlouvu''. V minulosti však nebývala vždy definice manželství tak poklidná. Podle kodexu je manželství ujednání, které je dovršeno jednoduchým souhlasem, který však zahrnuje další aspekt týkající se nerozlučitelnosti svazku, mající vlastní důležitost – jeho dovršení (konsumaci).
=== Mimořádné formy v kodexu z roku 1917 ===
Na rozdíl od řádné ''veřejné formy'' manželství, kodex z roku 1917 připouští tři možné výjimky:
* ''Manželství svědomí'', které biskup mohl povolit uzavřít tajně, s vynecháním zveřejnění pro těžké a naléhavé případě, v přítomnosti faráře a dvou svědků.
* ''In articulo mortis'' (lat.), kterému asistoval biskup nebo jím pověřený kněz, bez dodržení formality veřejné formy a s eventuální dispenzí překažek spojených s oblastí jeho jurisdikce.
* ''Coram solis testibus'' (lat.) v naléhavých případech, ''z důvodů nemožnosti nepřičitatelné lidské vůli'', za přítomnosti celebranta a pouze jednoho svědka.
== Manželství jako svátost ==
Podle církve nemůže existovat, mezi pokřtěnými, kanonické manželství aniž by se jednalo o svátost (kán. 1055 CIC). Manželství bylo na svátost povýšeno samotným Ježíšem Kristem, a kvalifikováno jako spojení dovolené, jehož cílem je dosažení Boží milosti. Omyl ve svátostné povaze manželství, nebo její svévolné vyloučení je příčinou jeho neplatnosti. Svátostný charakter manželství je spojen s jeho nerozlučitelností a nezměnitelností jeho obsahu. Pokud se však týká nerozlučitelnosti, je třeba doplnit, že pouze manželství platně uzavřené a dovršené přirozeným pohlavním stykem (''ratum et consummatum'') dosáhne plnosti svátosti a je skutečně nerozlučitelné. V případě faktického nedovršení (nekonsumace) může dostat, podle přesně vymezených zákonných norem, dispens od manželského svazku.
== Reference ==
| |||