Wikipedie

Wikipedista:Draffix/skladiště: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 716 287 editací
m duplicitní souřadnice; kosmetické úpravy
Bez shrnutí editace
Řádek 530:
{{Collapse bottom}}
 
{{Collapse top|NávodDějiny pro nové přispívatelefilmu}}
== Návod pro nové přispívatele ==
Dobrý den, vítejte na internetové encyklopedii Wikipedie, který je spoluvytvářená svými čtenáři. Do Wikipedie (zkráceně Wiki) může přispívat kdokoliv. Můžete zakládat nové články nebo rozšiřovat ty stávající, opravovat jazykové chyby atd. Hlavními pravidly jsou ověřitelnost, encyklopedická významnost a nezaujatý úhel pohledu. Články nesmějí porušovat autorská práva, měly by mít encyklopedický styl a být doloženy věrohodnými zdroji. Lidé, kteří do Wikipedie přispívají, se nazývají wikipedisté.
 
Aby jste plně využili všech výhod, které Wiki nabízí, doporučuji si [[Speciální:Přihlásit|vytvořit vlastní účet]] nebo pokud jste již tak vykonali, tak se přihlásit.
[[Soubor:Prihlaseni.jpg|thumb|400px|center|[[Speciální:Přihlásit|Zde se přihlašte nebo zaregistrujte]]]]
 
=== Základní orientace ===
Jak jste si jistě všimli, každý článek má nějaký vzhled. Ten se musí dodržovat, aby byl jednotný styl jak u české verze, tak shodný s jinými cizojazyčnými Wiki. Než se společně pustíme do našeho prvního článku, doporučil bych přečíst si [[Wikipedie:Váš první článek|základní věci]], kde se dozvíte např. že se nemusíte bát editovat, co by neměl článek obsahovat a pár užitečných rad do začátků.
 
=== První článek ===
Teď se společnými silami pustíme do Vašeho prvního článku.
 
Zde zadejte Vaše heslo (článek), které chcete vytvořit.
[[Soubor:Zadani hesla.jpg|500px|center|]]
 
Pokud článek dosud neexistuje, klikněte na červený odkaz.
[[Soubor:Vysledky zadani.jpg|500px|center|Pokud článek dosud neexistuje, klikněte na červený odkaz.]]
 
Takto vypadá Vaše editační pole, kde můžete psát text.
[[Soubor:Editační pole.jpg|500px|center|]]
 
Místo, kde nám bliká [[kurzor]], je editační pole, kde se skrývá zdroj článku. My se jej naučíme psát a nebojte se, není to nic těžkého.
 
Jak by měl celý článek vypadat najdete [[Wikipedie:Vzhled a styl|zde]].
[[Soubor:Ukazka zdroje.jpg|500px|center|]]
 
==== Uložení článku ====
[[Soubor:Ulozeni editace.jpg|thumb|400px|right|Shrnutí editace]]
Než si náš článek uložíme, URČITĚ vyplňte shrnutí editace, jehož políčko najdete pod hlavním oknem, ve kterém upravujete text článku (tedy jestli jste vytvořili nový článek nebo jste provedli nějakou úpravu, v tom případě jakou).
 
Nyní se podíváme na náš výsledek. Na ten se můžeme dívat průběžně kdykoliv chceme, já si to třeba nechal záměrně nakonec. Pokud tedy máme nějaký text v našem editačním poli a chceme se na něj pouze podívat, tedy bez uložení, klikneme na tlačítko '''Ukázat náhled''' (2), který najdeme pod polem. Nebojte se na něj kliknout, nic se nestane, kromě toho, že se Vám ukáže Váš text, který jste napsali. Dole pod článkem najdete opět editační pole včetně vašeho zdroje. Zde můžete libovolně připisovat či jinak upravovat text (a třeba se opět na něj tlačítkem podívat).
 
Teď když víme jak náš článek vypadá a jsme s ním spokojeni, klikneme na tlačítko '''Uložit změny''' (1), které se nachází vedle pro nás již známého tlačítka ''Ukázat náhled''. Chtěl bych ale upozornit, že když článek již uložíte, může jej editovat kdokoliv jiný. Nemusíte mít ale starost, že Vám jej někdo smaže či poškodí. Vše co někdo poničí, se lze vrátit zpět do Vaší podoby. Může se ale stát, že Vaši stránku nikdo neponičí ani nesmaže, ale opraví např. stylistiku, nějaký překlep nebo doplní další důležité informace. V tom také tkví celý projekt Wikipedie, že udělat editaci má každý, kdo sem zavítá, a má tudíž možnost doplnit či jinak upravit údaje v článku.
 
==== Další editace ====
[[Soubor:Wikipedie Editace.jpg|400px|Klikněte na záložku editovat|thumb]]
Nyní se podíváme na náš výsledek. Na ten se můžeme dívat průběžně kdykoliv chceme, já si to třeba nechal záměrně nakonec. Pokud tedy máme nějaký text v našem editačním poli a chceme se na něj pouze podívat, tedy bez uložení, klikneme na tlačítko '''Ukázat náhled''', který najdeme pod polem. Nebojte se na něj kliknout, nic se nestane, kromě toho, že se Vám ukáže Váš text, který jste napsali. Dole pod článkem najdete opět editační pole včetně vašeho zdroje. Zde můžete libovolně připisovat či jinak upravovat text (a třeba se opět na něj tlačítkem podívat).
 
Vrátím se ještě zpět k našemu článku. Máme vytvořené nové heslo, jenže jak ho opět upravit? Nahoře na stránce nebo nad sekcí stránky, kterou chcete upravit nebo doplnit, klikněte na záložku editovat (případně odkaz Editovat stránku). Zdrojový text stránky se vám objeví v editačním okně s nadpisem Editace stránky (název příslušné stránky) nebo Editace stránky (název příslušné stránky) (část), kde ho můžete upravit. Jeho náhled nebo uložení provedeme stejně jako v předešlém odstavci.
 
==== Závěr ====
Tím bych ukončil základní věci ohledně tvorby článku. Další podrobnosti najdete v rozcestníku [[Wikipedie:Rady a informace|Rady a informace pro přispěvatele]], kde se dozvíte a naučíte další důležité informace.
{{Collapse bottom}}
 
==== Realistická francouzská škola ====
Příchod zvuku přinesl francouzské kinematografii optimismus. Zvýšil se počet filmů z ročních padesáti na sto a pak na sto padesát.<ref name="guinness"/> Trh ovládaly dva filmové monopoly - [[Pathé]]-Nathan a [[Gaumont]]-Franco-Film-Aubert. Francie neměla možnost využívat komerční zvukový systém a tak musela platit za zvukové zařízení kin a ateliérů obrovské poplatky Americe a v menší míře i Německu.<ref name=Sadoul232>{{Citace monografie | příjmení = Sadoul | jméno = Georges | rok = 1955 | titul Dějiny světového filmu | stránky = 232}}</ref> Tyto náklady brzdily dovoz cizích filmů. [[Bernard Natan]], spoluvlastník Pathé, byl obviněn z podvodů a zatčen.<ref name="Origins">Willems, Gilles. "Les Origines du Groupe Pathé-Natan et le Modele Americain." ''Vingtième Siècle.'' 46 (Duben–Červen 1995).</ref><ref name="Rooster">Abel, Richard. ''The Red Rooster Scare: Making Cinema American, 1900–1910.'' Berkeley: University of California Press, 1999. ISBN 0-520-21478-1</ref><ref name="FirstWave">Abel, Richard. ''French Cinema: The First Wave 1915–1929.'' Paperback ed. Princeton: Princeton University Press, 1987. ISBN 0-691-00813-2</ref><ref name="History">Willems, Gilles. "Les origines de Pathé-Natan." V ''Une Histoire Économique du Cinéma Français (1895–1995), Regards Croisés Franco-Américains.'' Pierre-Jean Benghozi a Christian Delage, eds. Paris: Harmattan, Collection Champs Visuels, 1997. Anglický překlad na [http://www.latrobe.edu.au/screeningthepast/classics/rr1199/gwrr8b.htm http://www.latrobe.edu.au/screeningthepast/classics/rr1199/gwrr8b.htm].</ref> Následoval krach jeho společnosti (1935) a zanedlouho i Gaumont-Franco-Film-Aubert.
 
V poušti oněch černých let francouzské kinematografie stačilo trochu upřímnosti, několik dětských tváří a smysl pro všední život, aby se počalo mluvit o mistrovském díle.<ref name=Sadoul235>{{Citace monografie | příjmení = Sadoul | jméno = Georges | rok = 1955 | titul Dějiny světového filmu | stránky = 235}}</ref> Právě toto vedlo k tomu, že francouzská produkce byla na rapidním poklesu a jen za dva roky se počet filmů snížil o jednu třetinu. Krachující filmové monopoly však vedly k nové volné konkurenci - "''Naštěstí poskytl úpadek hlavních velkých společností kolem roku 1935 nezávislým producentům a režisérům příležitost, aby mohli natáčet filmy, které přes svůj poměrně malý počet tvořily slavnou francouzskou školu, jíž lze nazvat poeticko-realistickou.''"<ref>{{Citace monografie | příjmení = Manvell | jméno = Roger | rok = 1945 | titul = Film | místo = Londýn | vydavatel = Pelican Book}}</ref>
 
Začala tak nová éra, která byla zahájena příchodem [[Jacques Feyder|Jacquesa Feydera]]. Ten natočil známé filmy jako např. ''[[Velká hra]]'' nebo ''[[Penzión Memosa]]''. Právě druhý zmiňovaný film popisuje určité společenské vrstvy, které se živí hrou - krupiéra z [[Monte Carlo|Monte Carla]]. Sám režisér film komental, že by dal přednost "konfliktu mezi dělníky a zaměstnavateli".<ref>{{Citace monografie | příjmení = Feyder | jméno = Jacques | rok = 1944 | titul = Film - naše povolání | vydavatel = Skira}}</ref> Těmito dvěma filmy se Feyder stal první osobností nové francouzské školy, která od roku seskupovala Jeana Renoira, [[Marcel Carné|Marcela Carného]], [[Jean Vigo|Jeana Viga]], [[Marcel Pagnol|Marcela Pagnola]] a [[Julien Duvivier|Juliena Duviviera]].
 
Renoir se svými filmy z této doby ovlivnil celou mezinárodní kinematografii. Dokázal totiž využít přirozených zdrojů světla a zvuku a zapojení krajiny. Především pak zdokonalil hloubku ostrosti, která umožňovala zobrazit stejně ostře věci, které se navzájem nacházejí v prostorovém odstupu. Úběžný bod, k němuž vše na obraze směřuje, vytváří souvislosti mezi všemi částmi obrazu a dává smysl i nejmenším detailům.<ref name="film76">{{Citace monografie | příjmení = Gronemeyer | jméno = Andrea | rok = 2004 | titul = Film | vydavatel = Computer Press | místo = Brno | stránky = 76}}</ref> Pomocí optiky tak mohl bez použití střihu přecházet do různých plánů obrazu. Jeho nejvýraznějším filmem, kde mohl naplno uplatit své poznatky, byl ''Pravidla hry'' (1939). Zde odhalil hodnoty, na které se společnost orientovala tím, že srovnal svět pánů a sloužících. Film, provokativní směs melodramatu a frašky, byl několik týdnů po své premiéře zakázán coby "demoralizující".
 
"[[Podivná válka]]" téměř přerušila filmovou produkci, kterou již brzdil [[Mnichovská dohoda|Mnichov]]. To vedlo k tomu, že Duvivier, Renoir, [[Jean Gabin|Gabin]] a [[Michèle Morgan|Morganová]] emigrovali do Spojených států. Feyder odjel do Švýcarska. A i když počet celovečerních filmů ve Francii klesal, naopak dvě kategorie, dokumentární a kreslený film, se začaly pomalu úspěšně rozrůstat.
== Reference ==
<references />
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedista:Draffix/skladiště“