Mimoúrovňová křižovatka: Porovnání verzí

 

Mimoúrovňové křižovatky zajišťují veškerá křížení na [[Dálnice|dálnicích]] a [[Silnice pro motorová vozidla|silnicích pro motorová vozidla]], neboť pro tyto typy komunkací platí požadavek vyloučení všech [[Křížení (doprava)|křižných bodů]] a zajištění oddělených míst pro nájezd a výjezd.<ref group="pozn.">K tomu blíže §§ 4 odst. 1 a 5 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů k 15. lednu 2016.</ref> Volitelně se mimoúrovňové křižovatky používají i na ostatních typech komunikací, zejména na [[Silnice I. třídy|silnicích I. třídy]], které nejsou silnicemi pro motorová vozidla, a to zpravidla v místech, kde je nebo se očekává větší dopravní vytížení, případně v místech, kde jsou vhodné výškové poměry.

 

[[Soubor:Části mimoúrovňové křižovatky.png|thumb|right|330px|Části mimoúrovňové křižovatky.]]

Mimoúrovňová křižovatka je komplexní stavební dílo tvořené několika součástmi.

Křížící se komunikace představují v místě křižovatky hlavní dopravní tahy. Zpravidla jsou mimoúrovňové křižovatky projektovány a stavěny tak, aby přímým směrem vedla ta komunikace, po které se přijíždí, a zároveň tedy, aby odbočení přicházelo v úvahu právě tehdy, má-li být na křižovatce změněn směr jízdy (tj. tehdy, kdy řidič chce pokračovat do jiného cíle, než do kterého vede komunikace, po které ke křižovatce přijel).<ref group="pozn.">Zjednodušeně řečeno, mimoúrovňové křižovatky jsou projektovány tak, aby řidič přijíždějící k MÚK Modletice po dálnici D1, který chce pokračovat stále po dálnici D1, musel "pouze" jet stále rovně bez nutnosti odbočení, zatímco řidič, který chce dále pokračovat některým ze směrů dálnice D0, musel odbočit.</ref> Existují ale i takové mimoúrovňové křižovatky, u nichž mění křížící se komunikace své označení. U těchto křižovatek naopak platí, že při jízdě přímým směrem dojde ke změně komunikace, aniž by se odbočilo, tedy, že komunikace za křižovatkou pokračuje do jiného cíle než komunikace před křižovatkou. Naopak, pokud má být na křižovatce zachován stejný cíl, je nutné odbočit. Tyto křižovatkou se pro tuto svou zvláštnost nazývají [[TOTSO křižovatka|TOTSO křižovatky]] (z angl. ''turn off to stay on'', neboli ''odboč, abys zůstal'').<ref group="pozn.">Takou mimoúrovňovou křižovatkou je v České republice např. MÚK Slavonín. Řidič přijíždějící po dálnici D46 ve směru od Vyškova musí odbočit ''"vpravo"'', aby zůstal na téže dálnici i po průjezdu křižovatkou. Pokud tak neudělá a pojede ''"rovně"'' po hlavní komunikaci, napojí se bez dalšího na dálnici D35 ve směru na Lipník nad Bečvou. Jiným takovým případem je křižovatka silnic I/20 a D4 u Mirotic.</ref>

 

 

Jako kolektor se označuje jízdní pruh, který je stavebně oddělený od jízdních pruhů křížící se komunikace a na kterém probíhá vlastní odbočování a připojování. Jednotlivé rampy se totiž neodpojují přímo z hlavní komunikace, nýbrž až z odděleného kolektoru, čímž je jednak dán prostor k pomalejšímu průjezdu křižovatkou pro odbočující a připojující vozidla, aniž by byly omezena vozidla projíždějící křižovatkou po hlavní komunikaci přímo, jednak je zvýšena bezpečnost provozu, neboť nehrozí, že připojující nebo odbočující vozidla přejedou na hlavní komunikaci dříve, než se kolektor připojuje.

 

[[Soubor:Weaving traffic.gif|thumb|right|330px|Průplet.]]

Jako průpletový úsek se označuje část kolektoru od místa, kde se k němu připojuje jedna vratná rampa a přechází v druhý jízdní pruh, do místa, kde se druhý jízdní pruh zase odpojuje a přechází v druhou vratnou rampu. Na tomto úseku dochází k tzv. průpletu, tedy ke změnám směru jízdy jednotlivých přijíždějících vozidel.<ref name="Městské komunikace a křižovatky">{{Citace elektronické monografie|příjmení=Křivda|jméno=Vladislav|příjmení2=Škvain|jméno2=Václav|titul=Městské komunikace a křižovatky|url=http://kds.vsb.cz/mkk/krizovatky-mimo.htm|kapitola=Křižovatky/Mimoúrovňové křižovatky|vydavatel=Vysoká škola báňská-Technická univerzita}}</ref> Vozidla přijíždějící po kolektoru totiž přejíždí do pravého pruhu, aby mohly najet na odpojující se vratnou rampu, zatímco vozidla přijíždějící po připojující se vratné rampě zase přejíždí do levého pruhu, aby dále pokračovaly po kolektoru a následně se připojili na hlavní komunikaci.

Průpletový úsek s sebou nese nevýhody, a to omezenou kapacitu vozidel, což může v extrémních případech vytížení vést až ke vzniku kolon, a snížení bezpečnosti provozu, neboť v průpletovém úseku dochází při vykřížení ke zkrácení bezpečných rozestupů mezi vozidly.

 

Spojovací rampy propojují jednotlivé křížící se komunikace. Jejich prostřednictvím jsou realizována jednotlivá odbočení. Rozlišuje se několik typů spojovacích ramp:

* přímé (direktní, též označovány jako tangenty): slouží k odbočení vpravo nebo k odbočení na kruhový objezd

* nepřímé (indirektní, vratné): slouží k odbočení vlevo, přičemž po dopojení se stáčí vpravo

 

 

Mostní konstrukce jsou konstrukčně nejnáročnější (a též i nejdražší) součásti mimoúrovňové křižovatky. Představují proto i často zohledňovanou skutečnost při volbě konkrétního typu provedení křižovatky.

 

 

Pro tuto mnohost jsou jednotlivé typizované podoby systematicky setříděny. Možností, jak jednotlivé typy mimoúrovňových křižovatek třídit, je několik. V české odborné literatuře<ref name="Městské komunikace a křižovatky /> se lze setkat například s dělením podle toho, jestli mimoúrovňová křižovatka obsahuje průpletový úsek nebo nikoli:

* mimoúrovňová křižovatka bez křižných kolizních bodů

** tříramenné mimoúrovňové křižovatky (tzv. trojúhelníky)

**** varianta Y

**** varianta T

**** srdcovitá varianta

**** provizorní trubkovitá varianta

V tomto článku je při popisu jednotlivých typů mimoúrovňových křižovatek použito německé třídění.

 

 

Výhodou mimoúrovňových křižovatek s křižnými body oproti klasické úrovňové křižovatce je ten, že sice nedochází k úplnému odstranění všech úrovňových křížení, tedy i křižných bodů, ale úrovňově se kříží pouze vozidla jedoucí po jedné hlavní komunikaci s vozidly z této komunikace odbočující a vozidly na tuto komunikaci se připojující. Vozidla jedoucí po hlavních komunikacích a neodbočujících se kříží mimoúrovňově.

Podle toho, na kolika úrovních se nacházejí křižné body, lze mimoúrovňové křižovatky s křižnými body dále dělit. Rozlišují se proto mimoúrovňové křižovatky s křižnými body na všech úrovních a mimoúrovňové křižovatky s křižnými body pouze na některých úrovních.

 

Stavebně nejjednodušší mimoúrovňovou křižovatkou je mimoúrovňová křižovatka, která má křižné body na všech úrovních (patrech). Její podoba je taková, že všechny mimoúrovňově křížící se komunikace jsou spojeny krátkou obousměrně projížděnou spojkou, přičemž tato spojka se se všemi hlavními křížícími komunikacemi kříží již úrovňově. Ve srovnání s klasickou úrovňovou křižovatkou je u tohoto typu mimoúrovňové křižovatky odstraněno pouze úrovňové křížení vozidel jedoucích po hlavních komunikacích přímo. Výhodou tohoto typu křížení je, že se eliminují některá úrovňová křížení.

 

Tento typ mimoúrovňové křižovatky je vhodný v sitacích, kdy se předpokládá výrazně převažující dopravní vytížení jen v přímých směrech křížených komunikací a současně minimální vytížení spojovacích ramp.

 

Pokročilejší jsou mimoúrovňové křižovatky s křižnými body jen na některých úrovních. Alespoň na jedné jejich úrovni se totiž nenachází žádné úrovňové křížení. Na této úrovni tudíž mají tyto mimoúrovňové křižovatky křižovatky všechny jízdní pruhy od sebe navzájem odděleny. Proto umožňují, aby vozidlo přijíždějící po té komunikaci, u níž jsou na křižovatce všechny křižné body odstraněny, mohlo na této úrovni křižovatky plynule pokračovat v libovolném směru, aniž by muselo dávat jinému projíždějícímu vozidlu přednost. Avšak na úrovních, na nichž se křižné body nachází, již dochází ke křížení, i když jen ke křížení vozidel přímo jedoucích, odbočujících a připojujících; ke křížení s vozidly jedoucích přímo po jiné křížící se komunikaci nedochází.<ref group="pozn.">Mimoúrovňovými křižovatkami s křižnými body jen na některých úrovních jsou všechny dálniční sjezdy a sjezdy ze silnice pro motorová vozidla, přičemž žádné mimoúrovňové křížení se nenachází na té úrovni, po níž prochází dálnice nebo silnice I. třídy označená jako silnice pro motorová vozidla.</ref>

 

Mimoúrovňové křižovatky s křižnými body jen na některých úrovních mohou mít dvě základní podoby. Ty pak mají zpravidla několik variant v závislosti na provedených úpravách.

 

[[Soubor:AS Hollaender Rampen Eng.svg|left|thumb|Mimoúrovňová křižovatka kosodélníkového typu.]]

 

Kosodélníkový typ je vhodný zejména v situacích, kde je v místě křížení dvou komunikací omezený prostor (typicky v městské zástavbě).

 

{{Více obrázků

}}

 

* v Rakousku: dálniční sjezd Sattledt na dálnici A1, dálniční sjezd Villach-Ossiachersee na dálnici A10, dálniční sjezd Wolkersdorf-Süd na dálnici A5 (upravená)

 

[[Soubor:Autobahn anschluss1.jpg|right|thumb|Dálniční nájezd polovičního čtyřlístkového typu na dálnici A 7 v Německu u Nesselwangu.]]

[[Soubor:AS Teilkleeblatt 4Ramp Fussweg.svg|left|thumb|Mimoúrovňová křižovatka polovičního čtyřlístkového typu v klasické variantě.]]

 

{{Více obrázků

}}

 

* v Rakousku: dálniční sjezd Allhaming na dálnici A1 (klasická varianta), dálniční sjezd Bruck/Leitha-West na dálnici A4 (diagonální varianta), dálniční sjezd Müllendorf na dálnici A3 (diagonální varianta), dálniční sjezd Salzburg-Flughafen na dálnici A1 (upravená)

 

Nejdokonalejší jsou mimoúrovňové křižovatky bez křižných bodů. Jedná se o takové mimoúrovňové křižovatky, na nichž se nenachází na žádné jejich úrovni žádné úrovňové křížení, a na nichž jsou tedy všechny jízdní pruhy od sebe navzájem odděleny. Tyto mimoúrovňové křižovatky tudíž umožňují, aby vozidlo přijíždějící na křižovatku z kterékoli strany mohlo touto křižovatkou plynule projet a pokračovat v libovolném směru, aniž by museli jinému projíždějícímu vozidlu dávat přednost v jízdě.<ref group="pozn.">Mimoúrovňovými křižovatkami bez křižných bodů jsou všechny křižovatky, kde se kříží dálnice, silnice pro motorová vozidla nebo dálnice se silnicí pro motorová vozidla.</ref>

 

Absence úrovňových křížení výrazně snižuje riziko dopravní nehody a vzniku kolon z důvodu dávání předosti v jízdě vozidlům na křížené komunikaci. Současně umožňuje projetí křižovatkou v relativně vyšší rychlosti.

 

 

O tříramennou mimoúrovňovou křižovatku se jedná, pokud se v místě křižovatky sbíhají tři komunikace. Zpravidla jde o případy, kdy jedna komunikace končí zaústěním do jiné (hlavní) komunikace a lze z ní dále pokračovat pouze některým ze směrů této jiné (hlavní) komunikace. Tříramenná mimoúrovňová křižovatka má zpravidla podobu písmene "T" nebo "Y".

 

Tříramenná mimoúrovňová křižovatka může (v kterémkoliv svém provedení) existovat buď úplném provedení, tedy, že z každého směru lze pokračovat kterýmkoliv z ostatních směrů, nebo v neúplném provedení, tedy, že alespoň z jednoho směru lze pokračovat pouze jedním ze zbývajících směrů (jedna dvojice ramp chybí). Tříramenná mimoúrovňová křižovatka v neúplném provedení se pro svou podobu též nazývá '''rozštěpení'''. Z jednoho směru se totiž komunikace jakoby štěpí do dvou.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Entwurf und Bau von Straßen|kapitola=Straßenentwurf|vydavatel=Institut für Straßen- und Eisenbahnwesen am KIT|url=http://www.ise.kit.edu/KIT_EuB_SE_2013.pdf|strany=SE 5-11|jazyk=de}}</ref> Jako příklad tříramenné mimoúrovňové křižovatky v neúplném provedení lze uvést [[Dálniční křižovatka Hamburg-Südwest|dálniční křižovatku Hamburg-Südwest]].

 

[[Soubor:AD-Dreieck.svg|left|thumb|Mimoúrovňová křižovatka trojúhelníkového typu<br />nahoře: varianta Y<br />dole: varianta T.]]

[[Soubor:Bundesautobahn A5, Autobahndreieck Karlsruhe.jpg|right|thumb|Dálniční křižovatka Karlsruhe.]]

* v Polsku: dálniční křižovatka Konotopa (varianta Y), dálniční křižovatka Klucz (varianta Y).

 

[[Soubor:Ottawa River Parkway interchange.jpg|right|thumb|Dálniční křižovatka trubkovitého typu v Ottawě v Kanadě.]]

[[Soubor:Trumpet intersection - leftbound trumpet.svg|left|thumb|Nalevo vyvedená mimoúrovňová křižovatka trubkovitého typu.]]

S mimoúrovňovou křižovatkou trubkovitého typu se lze setkat ve dvou variantách, a to jako nalevo vyvedenou a napravo vyvedenou. U první varianty, nalevo vyvedené trubkovité křižovatky, se pro levé odbočení zaúsťující komunikace napojuje na hlavní komunikaci polopřímou rampou, zatímco nepřímá rampa slouží pro opačné spojení, tedy pro odbočení z hlavní komunikace na zaúsťující. V případě druhé varianty, napravo vyvedené trubkovité křižovatky, se pro levé odbočení zaúsťující komunikace napojuje naopak skrze nepřímou rampu, zatímco polopřímá rampa slouží k napojení z hlavní komunikace na zaúsťující.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Wolf|jméno=Günter|titul=Straßenplanung|vydavatel=Werner Verlag|místo=München|rok=2005|počet stran=205|isbn=3-8041-5003-9|jazyk=de}}</ref>

 

 

Příklady tohoto typu provedení mimoúrovňové křižovatky:

* v Polsku: dálniční křižovatka Balice I (nalevo vyvedená), dálniční křižovatka Róza (napravo vyvedená).

 

[[Soubor:AD-birne.svg|left|thumb|Mimoúrovňová křižovatka hruškovitého typu.]]

Hruškovitý typ mimoúrovnové křižovatky je charakteristický tím, že zaúsťující komunikace se napojuje přímou rampou pro pravé odbočení a polopřímou rampou pro levé odbočení, přičemž na rozdíl od trojúhelníkového typu obahuje jen dvě přemostění a má vždy jen dvě patra. Obdobně jako trojúhelníkový typ umožňuje podoba tohoto typu mimoúrovňové křižovatky použití ramp s větším poloměrem zakřivení, což umožňuje projetí křižovatky ve vyšší rychlosti, ačkoli ne tak vysoké jako u trojúhelníkového typu. Výhodou hruškovitého typu vůči trojúhelníkovému typu je menší prostorová náročnost a menší počet přemostění (vůči variantě Y), resp. nižší počet pater a s tím spojená menší náročnost na výstavbu (vůči variantě T).

* na Slovensku: dálniční křižovatka Žilina-letiště.

 

[[Soubor:Wolnzach Autobahndreieck Holledau Aerial.jpg|right|thumb|Dálniční křižovatka Holledau provedená jako provizorní trubkovitá s výhledovým dokončením do čtyřlístkového typu.]]

[[Soubor:AD-Kleeblatt.svg|left|thumb|Mimoúrovňová křižovatka v provedení srdcovité varianty nedokončeného čtyřlístku.]]

* v Rakousku: [[Dálniční křižovatka Schwechat|dálniční křižovatka Schwechat]] (srdcovitá varianta)

 

O čtyř- a víceramennou mimoúrovňovou křižovatku se jedná tehdy, pokud se v místě křižovatky sbíhají čtyři a více komunikací. Zpravidla se jedná o případy, kde se v určitém místě kříží dvě komunikace jdoucí různými směry. V tomto místě lze tedy buď dále pokračovat po téže komunikaci, po které se přijelo ke křižovatce, nebo lze pokračovat některým směrem po druhé, křížené komunikaci. Čtyřramenná mimoúrovňová křižovatka má nejčastěji podobu písmene "X".

 

Čtyř- a víceramenná mimoúrovňová křižovatka může (v kterémkoliv svém provedení) existovat buď úplném provedení, tedy, že z každého směru lze pokračovat kterýmkoliv z ostatních směrů, nebo v neúplném provedení, tedy, že alespoň z jednoho směru lze pokračovat pouze jedním nebo některými ze zbývajících směrů (jedna nebo více ramp chybí). Jako příklad čtyř- a víceramenné mimoúrovňové křižovatky v neúplném provedení lze uvést [[Dálniční křižovatka Gambacher Kreuz|dálniční křižovatku Gambacher Kreuz]] nebo [[Dálniční křižovatka Köln-Heumar|dálniční křižovatka Köln-Heumar]].

 

[[Soubor:Autobahnkreuz A6 A93 Oberpfälzer Wald 2011.jpg|right|thumb|Dálniční křižovatka Oberpfälzer Alb.]]

[[Soubor: AK-Kleeblatt.svg|left|thumb|Mimoúrovňová křižovatka čtyřlístkového typu.]]

První úpravou je zvětšení poloměru zakřivení nepřímé rampy. Větší poloměr zakřivení totiž umožní vyšší průjezdní rychlost, a tedy i zvýšení plynulosti dopravy v místě křižovatky. Dalším přínosem bylo navýšení kapacity rampy, což, mimo jiné, pomáhalo zmírňovat nepříznivé následky vzniku kolon v průpletovém úseku v místě zaústění upravené rampy (pokud kolony nebyly dlouhé, mohla je zcela pojmout rampa). Obvyklý poloměr zakřivení nepřímých ramp je 80 až 100 metrů, zvětšený může být až na 200 metrů.

 

 

Zvýšení bezpečnosti a plynulosti dopravy přinese i další úprava, a to prodloužení průpletového úseku. Čím je totiž průpletový úsek delší, tím je více prostoru pro změnu jízdního pruhu. Prodloužení průpletového úseku se dosáhne tím, že se upraví tvar nepřímé rampy tak, aby využila co nejvíce prostoru ohraničeného přímou rampou. Negativem této úpravy je, že upravená nepřímá rampa obsahuje prudší zatočení než ta původní.

 

 

Výraznější úpravou je nahrazení původní nepřímé rampy novou polopřímou rampou. Tím dojde jednak ke zvýšení rychlosti průjezdu ve směru, který novou rampu využívá, jednak k odstranění dvou průpletových úseků, a to toho, z něhož se původní nepřímá rampa odpojovala, a toho, do něhož zaúsťovala.

 

{{Více obrázků

}}

{{Více obrázků

}}

 

* na Slovensku: mimoúrovňová křižovatka Trnava (základní podoba)

 

[[Soubor:AK-Malteser.svg|left|thumb|Mimoúrovňová křižovatka typu maltézského kříže.]]

Typ maltézského kříže mimoúrovňové křižovatky je charakteristický využitím polopřímých ramp pro levé odbočení, přičemž tyto polopřímé rampy mají (ve srovnání s turbínovým a větrníkovým typem) velký poloměr zakřivení a minimální nebo žádné zakřivení doprava. Výhodou tohoto typu mimoúrovňové křižovatky je umožnění relativně vysoké rychlosti průjezdu křižovatkou i při odbočení vlevo, nepřítomnost průpletových úseků a s tím spojená vyšší bezpečnost a plynulost při průjezdu křižovatkou. Nevýhodou je velká konstrukční náročnost, neboť (ve srovnání s turbínovým a větrníkovým typem) potřebuje křižovatka typu maltézského kříže pro vykřížení obou hlavních tahů a všech ramp nejméně čtyři patra.

* ve Velké Británii: dálniční křižovatka Merstham Interchange, dálniční křižovatka Thorney

 

[[Soubor:M25 junction 12 intersection with M3 - geograph.org.uk - 291771.jpg|right|thumb|Dálniční křižovatka Thorpe u Londýna.]]

[[Soubor:AK-Turbine-5Bruecken.svg|left|thumb|Mimoúrovňová křižovatka turbínového typu.]]

 

Tento typ mimoúrovňové křižovatky je, stejně jako typ maltézského kříže vhodý tam, kde se předpokládá vysoké dopravní vytížení a pokud se předpokládá rovnoměrné vytížení všech ramen a směrů.

 

{{Více obrázků

}}

 

* ve Velké Británii: dálniční křižovatka Thorpe (základní podoba)

 

[[Soubor:Autobahnkreuz Breitscheid Ratingen.jpg|right|thumb|Dálniční křižovatka Breitscheid u Düsseldorfu.]]

[[Soubor:AK-Windmühle.svg|left|thumb|Mimoúrovňová křižovatka větrníkového typu.]]

* v Německu: [[Dálniční křižovatka Bonn/Siegburg|dálniční křižovatka Bonn/Siegburg]] (smíšená podoba), [[Dálniční křižovatka Breitscheid|dálniční křižovatka Breitscheid]] (smíšená podoba), [[Dálniční křižovatka Herne|dálniční křižovatka Herne]] (smíšená podoba), [[Dálniční křižovatka Mönchengladbach|dálniční křižovatka Mönchengladbach]] (smíšená podoba)

 

[[Soubor:AK Roundabout (grn).svg|left|thumb|Mimoúrovňová křižovatka větrníkového typu.]]

Prstencový typ mimoúrovňové křižovatky se vyznačuje tím, že odbočení je realizováno přes kruhový objezd. Do něj vyúsťují odbočovací rampy ze všech směrů a odpojují se z něj všechny rampy napojující se do všech směrů. To znamená, že od hlavní komunikace se v každém jízdním směru odpojuje právě jedna rampa, která tudíž slouží jak pro pravé tak i levé odbočení, a napojuje se také právě jedna rampa. Výhodou tohoto typu je, že jej lze použít při jakémkoliv úhlu křížení komunikací a že patří mezi konstrukčně a prostorově méně náročné typy. Nevýhodou ovšem je existence průpletových úseků uvnitř kruhového objezdu, a to pro všechny odbočující směry, jakož i nižší kapacita, nižší průjezdová rychlost a nižší plynulost a bezpečnost provozu ve srovnání s jinými typy mimoúrovňových křižovatek.

 

{{Více obrázků

}}

 

Příklady tohoto typu dálniční křižovatky:

* v Německu: dálniční sjezd Landsberg am Lech (základní podoba)

* ve Velké Británii: dálniční křižovatka Leicester (South) (základní podoba), dálniční křižovatka Lofthouse Interchange (základní podoba), dálniční křižovatka Tarbock Island (základní podoba), dálniční křižovcatka Simister Interchange (upravená podoba)

 

[[Soubor:Trumpet-intersection-doubletrumpet.svg|left|thumb|Mimoúrovňová křižovatka sdruženého trubkovitého typu.]]

Sdružený trubkovitý typ představuje první ze dvou zvláštních typů čtyř- a víceramenné mimoúrovňové křižovatky. Jedná se totiž o dvě tříramenné mimoúrovňové křižovatky trubkovitého typu, které jsou spolu přímo propojeny. Díky tomu lze z jedné zaúsťující komunikace přejet do druhé přímo, tj. bez nutnosti použít, byť na krátkou vzdálenost, hlavní komunikaci, jak by tomu bylo v případě dvou poblíž se nacházejícíh samostatných tříramenných mimoúrovňových křižovatek trubkovitého typu.

* ve Švédsku: mimoúrovňová křižovatka Järnbrott (v jižní části Göteborgu)

 

[[Soubor:Einquadrantenlösung.svg|left|thumb|Mimoúrovňová křižovatka kvadrantního typu.]]

Kvadrantní typ představuje druhou ze dvou zvláštních typů čtyř- a víceramenné mimoúrovňové křižovatky. Obdoboně jako u sdruženého trubkovitého typu se totiž jedná o dvě spojené tříramenné mimoúrovňové křižovatky. Na každé křížící se komunikaci se nachází po jedné tříramenné mimoúrovňové křižovatce; ty jsou potom spojeny krátkou spojkou.<ref group="pozn.">Název tohoto typu je odvozen od toho, že spojení obou dálnic se zcela nachází v jediném kvadrantu. Kvadrantem se přitom myslí část prostoru křižovatky oddělená oběma křížícími se komunikacemi.</ref> Obě křížící se komunikace tedy nejsou propojeny pro každá směr samostatnými rampami, které by se z jedné křížící se komunikace odpojovaly a do druhé připojovaly, nýbrž jsou propojeny prostřednictvím krátké spojky, která začíná tím, že se sbíhají všechny rampy odpočující z jedné křížící se komunkace a končí tím, že se rozděluje v jednotlivé rampy, které se připojují do druhé křížcí se komunikace.

 

Příklady tohoto typu mimoúrovňové křižovatky:

 

První návrh mimoúrovňového křížení komunikací je připisován americkému stavebnímu inženýrovi Arthurovi Haleovi, který si nechal v roce [[1916]] patentovat.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Patent US1173505|url=http://www.google.com/patents/US1173505?dq=Arthur+Hale|poznámka=na Google Patent Search|jazyk=en}}</ref> Mimoúrovňová křižovatka v tomto návrhu měla podobu čtyřlístkového typu, který se vyznačoval ostře stočenými nepřímými rampami, jež šlo projíždět jen nízkou rychlostí.

 

V České republice je nejstarší dálniční křižovatkou, tedy čtyřramennou mimoúrovňovou křižovatku dvou dálnic [[Dániční křižovatka Brno-jih|dálniční křižovatka Brno-jih]], která byla částečně zprovozněna v roce [[1978]] a zcela zprovozněna v roce [[1983]], kdy byl uveden do provozu navazující úsek [[Dálnice D1|dálnice D1]] směrem na východ.

 

<references group="pozn." />

 

<references />

 

{{Commonscat|Road junctions}}