New York (stát): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
nějak se nepovedlo, navíc toto do úvodu nepatříVerze 13228133 uživatele 109.108.118.212 (diskuse) zrušena
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m oprava pravopisu, typos fixed: New Yorských → Newyorských (4), ve okrsku → v okrsku, př. n. l.. → př. n. l. za použití AWB
Řádek 43:
 
== Historie ==
Odhaduje se, že historie New Yorku začala kolem roku 10 000 př. n. l.., kdy do oblasti dorazili první lidé z [[Asie]].
 
=== Nové Nizozemí (1614–1667) ===
Řádek 62:
==== Unie ====
Válka definovala hranice New Yorku, kraje východně od jezera [[Champlain]] se staly [[Vermont]]em a západní hranice byla určena k roku [[1786]]. Mnoho [[Irokézové|Iroquoisů]] bylo ve válce zabito, přeživší obvykle podporovali Brity, především kvůli obavám z budoucích amerických expanzí. Ti, kteří zůstali v novém státě, žili v [[Indiánská rezervace|rezervacích]].
Stát adoptoval [[Ústava Spojených států amerických|konstituci]] v dubnu roku [[1777]], vytvořil silnou [[Výkonná moc|exekutivu]] a striktně [[Dělba moci|oddělil]] [[Výkonná moc|moc výkonnou]], [[Zákonodárná moc|zákonodárnou]] a [[Soudní moc|soudní]]. Debata o federální konstituci v roce [[1787]] vedla ke zformování skupin známé jako [[Federal Party|federalisté]], kteří usilovali o silnou federální vládu. V roce [[1787]] [[Alexander Hamilton|Alexandr Hamilton]], vedoucí New YorskýchNewyorských federalistů napsal esej [[Listy federalistů|Federalist Papers]]. Svými texty podporoval [[Ústava Spojených států amerických|konstituci Spojených států]]. [[Listy anti-federalistů|Antifederalisté]] nesouhlasili s argumenty, ale stát New York v roce [[1788]] ratifikoval ústavu a připojil se jako [[Seznam států USA podle vstupu do Unie|jedenáctý člen]] k [[Spojené státy americké|Unii]].
Město New York se v roce [[1785]] stal [[Hlavní město|hlavním městem]] [[Spojené státy americké|USA]], [[George Washington]] byl [[Inaugurace|inaugurován]] před [[Federal Hall]] v roce [[1789]]. Sídlo hlavního města státu se několikrát přesouvalo mezi [[New York|New York city]], [[Kingston (New York)|Kingstonem]], [[Poughkeepsie]] a [[Albany (New York)|Albany]]. Statut hlavního města nakonec připadl Albany.
 
Řádek 68:
V roce [[1825]] byl otevřen [[Erijský kanál]], který zabezpečoval ekonomickou dominanci New Yorku. Jeho dopad byl enormní, spojil [[Atlantský oceán|Atlantik]] a [[Velká jezera]], vytvořil ekonomické zázemí pro New York city. Během této doby se všechny okresy, a většina municipalit připojila. Území přibližně odpovídalo tomu dnešnímu. V roce [[1831]] železnice [[Mohawk and Hudson]] zahájila první úspěšnou pravidelnou linku.
Rozvoj [[doprava|dopravy]] vedl k osídlení Mohawských a Gennesseeiských údolí a Niagarských hranic. Z [[Buffalo (New York)|Buffala]] a [[Rochester (New York)|Rochesteru]] se stala boom-města. Znatelná [[migrace]] [[Yankee]]ů z [[Nová Anglie|Nové Anglie]] do centrálních a západních částí státu vedla k malým konfliktům s usedlými Yorkery, kteří obvykle byli [[Německo|německého]], [[Holandsko|holandského]] a [[Skotsko|skotského]] původu. Více, než 15% obyvatel v roce [[1850]] bylo narozeno v Nové Anglii. Západní část státu během tohoto období rychle rostla. Do roku [[1840]] se New York stal domovem sedmi [[Seznam měst USA podle počtu obyvatel|největších měst USA]].
New YorskáNewyorská kultura v první polovině [[19. století]] kvetla. V roce [[1809]] [[Washington Irving]] napsal [[satira|satirickou]] knihu ''A History of New York'' pod pseudonymem Dietrich Knickerbocker. První [[baseball]]ové týmy se v [[New York|New York city]] zformovaly v po roce [[1840]], včetně [[New York Knicks|New York Knickerbockers]].
 
==== Občanská válka ====
Statisíce mladých new yorskýchnewyorských mužů bojovaly ve [[Americká občanská válka|válce Severu proti Jihu]], což bylo více než z kteréhokoliv jiného státu. Válka neprospívala obchodu, protože před válkou byla většina obchodu založena na transportu zboží vyrobeného v [[Státy konfederace|jižanských státech]]. Velká komunita [[Demokratická strana (USA)|Demokratů]] se obávala dopadu zvolení [[Abraham Lincoln|Abrahama Lincolna]] zvoleného v roce [[1860]]. Od roku [[1861]], kdy proběhla bitva o [[Fort Sumter]], zmizely rozpory mezi politiky, a New York brzy vyhověl Lincolnovu požadavku na dodání vojáků a vybavení. I když bitvy neprobíhaly na území New Yorku, stát nebyl imunní vůči [[Spiknutí|konspiracím]] [[Konfederované státy americké|konfederace]].
V roce [[1863]] Lincoln vydal ''the Emacipation'', tzv. [[Emancipační prohlášení]], což osvobodilo [[otrokářství|otroky]] ve státech, které byly proti [[Spojené státy americké|Unii]]. V březnu [[1863]] federální vláda navrhla změnu zákona, která umožnila odvod mužů ve věku mezi 20 až 35 lety, v případě že nebyli oddáni, odvodní povinnost pro ně platila až do 45 let. V případě, že zaplatili 300 [[Americký dolar|USD]], byli odvodu ušetřeni.
 
Řádek 84:
V tomto období se staly symbolem města [[mrakodrap]]y. První nejvyšší budovou na světě v NYC byla [[Woolworth Building]] postavená v roce [[1913]].<ref name="WDL">{{cite web |url = http://www.wdl.org/en/item/11376/ |title = Study for Woolworth Building, New York |website = [[World Digital Library]] |date = 1910-12-10 |accessdate = 2013-07-25}}</ref> Ta byla překonána budovou na [[40 Wall Street]] v roce [[1930]], která byla ve stejném roce překonána [[Chrysler Building]]. V roce [[1931]] byla postavená [[Empire State Building]], která byla nejvyšší budovou světa do roku [[1972]], kdy byly na [[Lower Manhattan]]u postaveny dvě věže [[World Trade Center]]. V roce [[1974]] byla v [[Chicago|Chicagu]] postavena [[Sears Tower]], která byla [[Seznam nejvyšších budov světa|nejvyšší stavbou světa]] až do roku [[1998]].
Ekonomika New Yorku prudce rostla během [[1920–1929|dvacátých let]] (tzv. období ''Roaring Twenties''), ale byla těžce zasažena [[Velká hospodářská krize|Velkou krizí]], která začala [[Krach na newyorské burze|krachem na Wall Street]] v roce [[1929]]. [[Franklin Delano Roosevelt]], jež byl v roce [[1928]] zvolen guvernérem, musel čelit 25% nárůstu [[nezaměstnanost]]i v New Yorku. Jeho dočasný program ''Emergency Relief Agency'', vytvořený v roce [[1931]] byl prvním ''work relief'' programem v zemi a ovlivnil [[Federal Emergency Relief Administration]].
Franklin Delano Roosevelt byl zvolen prezidentem v roce [[1932]], protože slíbil rozšířit svůj New YorskýNewyorský program do celé země pomocí reformě ekonomického a sociálního programu [[New Deal]].
V roce 1932 [[Lake Placid]] hostilo [[Zimní olympijské hry 1932|III. zimní olympijské hry]].
 
Řádek 95:
 
== Demografie ==
[[Soubor:Lake Placid.jpg|thumbnáhled|250px|rightvpravo|Jezero Lake Placid v Adirondackém Národním Parku. Ve stejnojmenném městě se dvakrát konaly Olympijské hry, a to v roce 1932 a 1980.]]
 
Podle [[Sčítání lidu Spojených států amerických v roce 2010|sčítání lidu z roku 2010]] zde žilo 19&nbsp;378&nbsp;102 obyvatel.<ref name="census2010">{{Citace elektronické monografie
Řádek 123:
 
== Administrativní členění ==
[[Soubor:New York State Regions.png||right|250px|thumb|Mapa hlavních regionů státu New York.]]
Administrativní divize New Yorku jsou velmi odlišné od většiny [[Státy USA|amerických států]]. Tři typy obcí jsou '''City''', '''Village''' a '''Town'''. ''City'' a ''Village'' jsou klasická města (village je pochopitelně menší a ve státě New York i méně autonomní), zatímco ''Town'' je okrsek (v Česku by se dal přirovnat k něčemu mezi okresem a obcí), který má většinou na starost menší městečka bez vlastní samosprávy.
 
Řádek 147:
 
=== Town (správní oblast, obec) ===
[[Soubor:Main St Chestertown NY.jpg|thumbnáhled|200px|rightvpravo|Zatímco jih státu pokrývá aglomerace města New York, na severu se nachází rozsáhlé lesy a malá městečka, jako například [[Chestertown (New York)|Chestertown]] v Adirondackém národním Parku.]]
Slovo '''Town''' je sice v překladu město, ve státě New York se však od obyčejného města výrazně liší. Je to totiž divize okresu a ne sídlo, jak je slovo ''town'' chápáno v jiných anglicky mluvících zemích. ''Town'' zajišťuje většinu služeb pro obyvatele takzvaných osad (anglicky '''hamlet''') a jiných komunit, a vybrané služby pro obyvatele menších měst ('''village'''). Tyto dva názvy ('''hamlet''' a '''village''') však neurčují velikost sídla, ale jen typ jeho administrativy (viz kapitoly níže). Každý občan státu New York, který nežije v '''city''' nebo indiánské rezervaci žije právě vev okrsku. Největší ''town'' je Hempstead, který má 756 000 obyvatel. ''Towns'' mají velké rozlohy, většinou desítky až stovky čtverečních kilometrů, a obsahují několik komunit, někdy jen jednu, někdy i desítky; typický ''town'' však obsahuje jen komunitu stejného jména a k tomu dvě až čtyři jiné menší komunity.
 
Hlavní komunitou ''townu'' je většinou komunita stejného jména (stejně jako obce v Česku), někdy se však stává, že ''town'' obsahuje sídla a komunity naprosto odlišných názvů, z toho důvodu někdy nemusí být název okrsku nalezen na mapě, protože v mapách zpravidla nalezneme sídla, a ne administrativní divize.