Dukelské bojiště a památníky Karpatsko-dukelské operace: Porovnání verzí

'''Dukelské bojiště a památníky [[Karpatsko-dukelská operace|Karpatsko-dukelské operace]] ve [[Svidník]]uSvidníku''' jsou [[Národní kulturní památka Slovenské republiky|národní kulturní památky]], věnované historickým událostem, které se odehrály v době [[Druhá světová válka|2. světové války]] v oblasti [[Dukelský průsmyk|Dukelského průsmyku]] a památce zde padlýmpadlých [[voják]]ůmvojáků.

* Památník [[Rudá armáda|Rudé armády armády]] v katastrálním území [[Svidník]]

Památník sase nachází v [[Katastrální území|katastrálním území]] obce [[Vyšný Komárnik]]. Jeho vybudováním v prostoru bojů [[Karpatsko-dukelská operace|Karpatsko-dukelské operace]] vláda [[Československo|Československé republiky]] vzdala hold padlým vojákům [[První československý armádní sbor v SSSR|1. československého armádního sboru]]. Památník byl postaven v roce [[1949]] a jeho autorem je Ing. architekt [[Jozef Grus]]. U památníku leží vojenské pohřebiště - [[hřbitov]], na kterém je pochováno celkem 565 příslušníků sboru.

Památník tvoří vysoký [[pylon]] a [[kolumbárium]]. Uzavírá jižní stranu hřbitova a spolu s obřadní síní je vysoký 28 metrů. Svým tvarem pylon symbolicky znázorňuje úder osvobozovacích vojsk do nepřátelské obrany na polsko-československém pomezí. V roce [[1964]] byl památník doplněn o bronzové sousoší ''Žalujem'' národního umělce [[Ján Kulich|Jána Kulicha]]: matka děkuje [[Sovětský svaz|sovětskému]] vojákovi za osvobození a zároveň žaluje [[fašizmusfašismus]] za [[příkoří]] a [[utrpení]], které způsobil.

Na kolonádě vedoucí k památníku byly umístěny bronzové tabule s [[Gravírování|vygravírovanými]] jmény 1265 příslušníků 1. československého armádního sboru v SSSR, kteří padli v Karpatsko-dukelské operaci. Ne všichni jsou pochováni na hřbitově v Dukelském průsmyku; většina hrobů se nachází na polské straně [[Státní hranice|hranic]], především v polskémve městě [[Dukla]] a v polské osadě [[Nowosielce]].

V [[Kolumbárium|kolumbáriu]] památníku ([[Žula|žulové]] černé oválné těleso s výklenky na ukládání uren) je uložena [[půda|prsť]] ze všech míst bojů 1. československého armádního sboru v SSSR. Portál kolumbária zdobí [[Reliéf (sochařství)|reliéfy]] znázorňující jeho bojovou cestu od [[Buzuluk (město)|Buzuluk]]u do [[Praha|Prahy]].

U státní silnice, asi 200 metrů od státní hranice, se nalézá žulový památník ''Rozpuknuté srdce''. Postaven byl na místě tragické smrti generála [[Jaroslav Vedral-Sázavský|Jaroslava Vedrala-Sázavského]], velitele 1. československé samostatné brigády v SSSR, který zde zahynul [[6. říjen|6. října]] [[1944]]. Generálovo auto zde tehdy najelo na nastraženou německou [[pozemní mina|minu]]. Spolu s generálem zahynul i jeho řidič a osobní stráž.

Vlevo od státní [[silnice]] asi 100 metrů od [[státní hranice]], na místě, kde se nacházel původní hřbitov příslušníků 1. československého armádního sboru, je od roku [[1967]] umístěna žulová plastika – [[symbol]] ženijního vojska v Karpatsko-dukelské operaci. Plastika zobrazuje ruku [[Ženijní vojsko|ženisty]] při zneškodňování [[Protitanková mina|protitankové miny]].

U státní hranice je postavena, na místě, kde se nalézala původní pozorovatelna velitele sboru [[Ludvík Svoboda|generála Ludvíka Svobody]], [[Rozhledna|vyhlídková věž (rozhledna)]]. Původní věž byla dřevěná, ta současná byla odhalena v roce [[1974]]. Rozhledna je postavena v nadmořské výšce 550 metrů nad mořem a je vysoká 52 metrů. Ve vstupní hale vyhlídkové věže je instalováno audiovizuální zařízení, které umožňuje [[návštěvník]]ůmnávštěvníkům získat podrobnější informace o Karpatsko-dukelské operaci. Z plošiny je výhled na dukelské bojiště na polské i slovenské straně. V interiéru rozhledny je instalována lipová ratolest – symbol [[Slovanská vzájemnost|symbol slovanské vzájemnosti]] a zároveň označení československé [[generál]]ské [[Vojenská hodnost|vojenské hodnosti]].

V roce [[1981]] byla v severovýchodní části [[areál]]uareálu památníku vytvořena ''alej Hrdinů Dukly''. Na kamenných žulových blocích jsou zde umístěny [[Busta|busty]] 15patnácti [[Hrdina Sovětského svazu|hrdinů Sovětského svazu]] a [[Hrdina ČSSR|Československé republiky]], aktivních účastníků Karpatsko-dukelské operace. Busty v nadživotní velikosti zde mají [[Maršál Sovětského svazu|maršálové Sovětského svazu]] [[Ivan Stěpanovič Koněv]], [[Kirill Semjonovič Moskalenko]] a [[Andrej Antonovič Grečko]], armádní generálové [[Ludvík Svoboda]] a [[Karel Klapálek]], generálmajoři [[Antonín Sochor]] a [[Richard Tesařík (generál)|Richard Tesařík]], podplukovníci [[Josef Kholl]] a [[František Vrána]], kapitáni [[Rudolf Jasiok]] a [[Vendelín Opatrný]], gardoví [[seržant]]i Pavol Andrejevič Kondyra, Vasilij Nikolajevič Golovan a Džuman Karakulov a mladší seržant Ivan Vasiljevič Babin.

Areál dukelského bojiště se rozprostírá od rozcestí u obce [[Kapišová]] až po slovensko-polský [[hraniční přechod]] Dukla. Jeho součástí je '''Vojenské přírodní muzeum na Dukle''', které bylo zpřístupněno [[veřejnost]]iveřejnosti v roce [[1959]]. Nachází se zde expozice v přírodě s rozmístěnou bojovou technikou v katastru obce [[Nižný Komárnik]] a [[Vyšný Komárnik]]. Zpřístupněna jsou i zrekonstruovaná [[dělostřelec]]ká palebná postavení a [[bunkr]]y jednotek [[1. československý armádní sbor|1. československého armádního sboru]] i velitelské stanoviště velitele 3. československé brigády, ze kterého velitelé zabezpečovali další útočnou činnost na slovenském území po překročení státní hranice. Dukelské přírodní muzeum zabírá i plochu mezi obcemi [[Kapišová]] a [[Kružlová]] (v tzv. údolí smrti), kde je se nachází technika tankové roty s osmi [[tank]]y, [[Dělo|děly]] i jinými zbraněmi z období Karpatsko-dukelské operace (říjen 1944).

Pomník má výšku 37 m. [[Pěticípá hvězda]] na jeho vrcholu měří 3,5 metru. Čelní stěny ohrady památníku výtvarně symbolizují [[Slovenské národní povstání]] a příchod Rudé armády. Na levé straně památníku se nachází sousoší ''Útok Sovětské armády'', na pravé straně pak reliéf ''Partizánská hlídka ve Slovenském národním povstání''. Před širokým [[schodiště]]mschodištěm památníku se nalézá [[bronz]]ová [[socha]] sovětského [[seržant]]aseržanta; symbolizuje zde [[Čestná stráž|čestnou stráž]], která vzdává hold nad mohylou padlých. Její výška činí 4čtyři metry a jejími autory jsou [[Jan Bartoš (sochař)|Jan Bartoš]] a [[Jan Hana]]. Na bocích soklu, na kterém je socha postavena, jsou vysekány položené mramorové lipové věnce.

Architektonický komplex památníku dotvářejí dvě pískovcová [[sousoší]]: Hanovo ''Stretnutie'' a Gibalovo ''Smelý pohľad do budúcnosti''. Na čtvercovém [[piedestal]]u, [[obelisk]]u a pylonu památníku se nacházejí velkorozměrné [[mramor]]ovémramorové reliéfy: ''Zdvihnutie zástavy na slávu víťazstva'', ''9. máj 1945'', ''Ľudia vítajú svojich sovietskych osloboditeľov'', ''Zvítanie partizánov so Sovietskou armádou'' a ''Dedina víta sovietskych vojakov''. U památníku při jeho stěně byly vytvořeny symbolické mramorové hrobky padlých příslušníků sovětské pěchoty, tankistů, dělostřelců a letců. Na hrobkách jsou vytesány symboly rozlišovacích znaků těchto druhů sovětských [[Zbraň|zbraní]]. V čtyřech společných [[hrob]]echhrobech je zde pochováno více než 9 000 sovětských [[voják]]ůvojáků.

Památníky a celý areál Vojenského přírodního muzea do roku [[1959]] spravoval [[Okresní národní výbor]] ve Svidníku, potom do roku [[1965]] Krajské památkové středisko v [[Prešov]]ě a od roku 1965 Dukelské muzeum ve Svidníku. Po vzniku samostatné [[Slovensko|Slovenské republiky]] v roce [[1993]] bylo [[muzeum]] přejmenováno na [[Vojenské múzeum vo Svidníku]]. Stalo se samostatnou organizací, která spravovala celý areál Vojenského přírodního muzea a památníky.

Od roku [[1994]] až do roku [[2004]] bylo Dukelské muzeum pod přímým řízením Vojenského historického ústavu v [[Bratislava|Bratislavě]].