Kolbenova (stanice metra): Porovnání verzí

Stanice je podzemní (26 m hluboko), ražená, trojlodní se zkrácenou střední lodí (46 m dlouhá), jedním [[eskalátorový tunel|eskalátorovým]] [[tunel]]em vedeným do povrchového [[vestibul]]u. Jedná se o klasickou [[Stanice metra pražského typu|stanici pražského typu]] se sedmi páry prostupů. Pro cestující se sníženou pohyblivostí je k dispozici i [[výtah]]. Kolbenova je jednou z nejméně využitých stanic (spolu s [[Radlická (stanice metra)|Radlickou]]). Její [[nástupiště]] je dlouhé 103,5 m, celá stanice pak 192 m. Obklad prostoru nástupiště tvoří bílé, modré a žluté smaltované plechy.

Povrchový vestibul byl navržen do původní masivní [[železobeton]]ové [[konstrukce]], která měla sloužit jako přízemí osmipodlažního objektu. Tato konstrukce tedy zůstala zachována, vestavěny byly pouze nutné součásti, které jsou pro stanici metra potřebné a přidána lehce působící [[fasáda]]. Severní strana celého objektu je prosklená, ostatní jsou obložené nerezovými prvky; na stropě je ponechán holý [[beton]].

S výstavbou Kolbenovy se začalo, stejně jako s celým úsekem IV. B. v roce [[1991]]. Tehdy byla stanice navržena, ještě s názvem [[Českomoravská Kolben Daněk|ČKD]], primárně pro zaměstnance nedalekých závodů stejnojmenné [[Obchodní společnost|společnosti]]. Časy se ale změnily a [[firma]] nakonec zkrachovala. Význam této stanice pro celý rozestavěný úsek poklesl, takže když se nakonec ukázalo, že není možné dobudovat úsek do [[listopad]]u [[1998]] celý, právě stavební práce na Kolbenové se dočasně zastavily. [[Vlak]]y jí tak ještě následující tři roky pouze projížděly. Stanice byla v této době ještě dále od dokončení než sousední [[Hloubětín (stanice metra)|Hloubětín]]. Kolbenova slouží veřejnosti od [[8. červen|8. června]] roku [[2001]] a jejího otevření se účastnil i vnuk [[podnikatel]]e, po němž byla pojmenována – po [[Emil Kolben|Emilu Kolbenovi]], zakladateli ''ČKD''.