Friedrich Ludwig Jahn: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Čtyři F: drobné úpravy a doplnění, prolinky, zdroje |
→Turnerství a nacionalismus: úprava, rozšíření o české bádání, prolinky, zdroje, citace |
||
Řádek 15:
Jahnova výstřední povaha ho často přiváděla do konfliktů se zákonem. Jeden z těchto střetů měl za následek jeho zatčení a uzavření berlínské tělocvičny. Do roku [[1824]] byl vězněn v pevnosti [[Kolobřeh|Kolberg]]. Po propuštění následoval zákaz Berlína. Po smrti první manželky se v roce 1825 znovu oženil. Emilie Hentsch mu porodila jednu dceru. V roce [[1840]] mu byl za jeho statečnost v boji proti Napoleonovi propůjčen [[Železný kříž]]. Na jaře roku [[1848]] oblastní turneři z [[Naumburg|Naumburgu]] zvolili Jahna do [[Německý národní parlament|německého národního parlamentu]]. Až do své smrti v roce 1852 žil v ústraní ve městě [[Freyburg]] na řece [[Unstruta]] (až na krátké období v roce 1828, kdy ve městě [[Kölleda]] čelil obvinění z pobuřování), kde byl na jeho památku v roce [[1859]] otevřen památník. Monumenty připomínající jeho zásluhy v tělovýchovné práci stojí nejen na mnoha místech bývalého Pruska, ale najdeme je i na území současné [[Česko|České republiky]] (například v [[Památníky v Aši#Jahnův památník|Aši]], [[Lindava|Lindavě]] u Cvikova nebo v Jiříkově v Děčínském okrese v parku u Moskevské ulice).
==
{{Podrobně|Deutscher Turnverband}}
[[File:Notgeld-Lenzen-75-Rück-Jahn.jpg|náhled||250px|Báseň na památku narození F. L. Jahna ve městě Lanz pod jeho podobiznou.]]
Friedrich Ludwig Jahn vnímal „Turnen” jako tělovýchovnou obrannou politiku přístupnou zcela každému a v jeho podání se jednalo o cvičení s ''patriotickou výchovou a přípravou na osvobozeneckou válku''. Pro Jahna byla tělovýchova neodmyslitelně spjata s politikou: s osvobozením Německa od [[Napoleonské války|napoleonské nadvlády]], s myšlenkou velké německé říše pod vedením [[Pruské království|Pruska]] a s možností každého jednotlivce nejen se na vítězství národa přímo podílet, ale nést také jeho prohry a bolesti. Jahn se snažil výrazem „Turnen” jazykově oddělit vlastní tělovýchovný systém od všech ostatních tehdejších systémů, jako např. od gymnastiky [[Johann Gottlieb Friedrich GutsMuths|Johanna Gottlieba Friedricha GutsMuthse]].<ref name="Martin Klement" />
Martin Klement ve své „Recepci Friedricha Ludwiga Jahna a jeho idejí v Německém turnerském svazu” potvrdil tezi o Jahnově vlastenectví, „nikoli však o jeho agresivním antisemitismu, který u něj hledal Německý turnerský svaz”. Dále zmiňuje, že z Jahnových nahodilých poznámek o Židech se dá doložit, že se u něj projevoval spíše tradiční sociální antisemitismus, „v žádném případě však rasová nesnášenlivost”. V dílech Friedricha Ludwiga Jahna se výrazy „deutsch“ (německý), „uverfälscht“ (nefalšovaný), „treu“ (věrný) vyskytují ve zcela jiném kontextu a teprve [[Deutscher Turnverband|Německý turnerský svaz]] jim dal [[antisemitismus|antisemitickou]] podobu typu „verjudet“, „judenrein“, či „Entjudung“. Zrovna tak Německý turnerský svaz propagoval namísto Jahnova vlasteneckého „national“ výraz „[[völkisch]]“ a turnerský pozdrav „Gut Heil!“ osekal na pouhé „Heil!“<ref name="Martin Klement" />
{{Citace|Německý turnerský svaz nakládal s myšlenkovým dědictvím Friedricha Ludwiga Jahna podle momentální potřeby, vybíral si vhodné pasáže a věty, které radikálně očistil od kontextu a vsadil do nových souřadnic vlastního učení, kde Jahnovy výroky získaly kýžený „völkisch“ nádech.|Martin Klement<ref name="Martin Klement">Martin Klement: Recepce Friedricha Ludwiga Jahna a jeho idejí v Německém turnerském svazu, Praha 2011</ref>}}
== Psaná díla ==
| |||