Kosovska Mitrovica: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
část je vlastní výzkum, píše to o sobě sám anonymní autor této sekce; + aktualizace úvodu
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot doplnil chybějící <references />; kosmetické úpravy
Řádek 36:
| název statistického celku =
}}
'''Kosovska Mitrovica''' (dříve jen '''Mitrovica''', v [[srbština|srbské]] [[cyrilice|cyrilici]] '''Косовска Митровица''', [[albánština|albánsky]] '''Mitrovicë''') je město a stejnojmenná obština v severním [[Kosovo|Kosovu]]. Podle sčítání obyvatel z roku 2011 zde žilo asi 71 tisíc obyvatel. Město bylo nicméně v roce 2013 rozděleno, a proto je počet obyvatel mnohem nižší. [[Albánec|Albánci]] tvoří většinu obyvatel města (96,6%), následované menšími etnickými skupinami jako jsou [[Bosňáci]], [[Turek|Turci]], [[Romové]], Aškalijci a balkánští Egypťané a další.<ref>{{cite web|title=2011 Census: Mitrovica (demographics)|url=http://www.osce.org/kosovo/122118?download=true|publisher=Kosovo Agency of Statistics/OSCE}}</ref> Město bylo silně zasaženo kosovskou válkou v roce [[1999]], kdy zde působila [[Kosovská osvobozenecká armáda]], po válce se Mitrovica stala symbolem etnického rozdělení.
 
Město je rozděleno řekou [[Ibar]], severní část města se srbskou většinou se stála novou obcí zvanou [[Severní Mitrovice]] nebo také SeverokosovskáMitrovice (albánsky: ''Mitrovica e Veriut'', srbsky: ''Ceвepнa Косовска Митровица/Severna Kosovska Mitrovica''). Srbská část se stala samostatnou obcí v roce 2013 v návaznosti na krizi v severním Kosovu.
 
== Dějiny ==
Řádek 59:
== Administrativní postavení ==
 
V původní srbské správě, kterou [[Bělehrad]] stále uznává, nicméně jednostranně vyhlášená republika Kosova ji opustila, tvořila Kosovska Mitrovica opštinu (s rozlohou 350 km²), podobně jako jinde v tehdejší [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávii]], kde se kromě hlavního města nacházelo ještě dalších 49 vesnic. Kromě toho byla také centrem okrugu, jednoho ze šesti, které se v tehdejším Kosovu nacházely.
 
== Demografie ==
Řádek 69:
 
Rychlý rozvoj Mitrovice začal ještě za vlády [[Osmanská říše|Turků]]. V [[19. století]] jedna anglická společnost začala rozvíjet moderní těžbu olova a zinku v dolech Trepča. Tím se navázalo na středověkou těžbu rud, která zde probíhala ještě v dobách před nástupem turecké správy. Po vzniku Jugoslávie došlo k pomalému [[industrializace|zprůmyslňování]] oblasti a rozvíjení těžebních závodů. Vznikla továrna na výrobu akumulátorů a zpracování olova. Po vypuknutí kosovské krize a války došlo k poničení tehdejšího průmyslu, který navíc mohl být jen velmi těžko konkurenceschopný vzhledem k rozpadu [[Ekonomika Jugoslávie|jugoslávského hospodářství]].
== Reference ==
<references />
 
 
{{Kosovo}}