Vládní vojsko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Oprava „mimojiné“ na „mimo jiné“; kosmetické úpravy |
m fmt |
||
Řádek 83:
== Kontroverze ==
Pohled na tuto ozbrojenou složku byl vždy poněkud kontroverzní. Už během války si gen. Jaroslav Eminger do [[Londýn]]a stěžoval prezidentu [[Edvard Beneš|Benešovi]]
Na jednu stranu se jednalo o organizaci sloužící oficiálně zájmům nacistického Německa, ovšem rozhodně ji nelze ztotožňovat se skutečnými kolaborantskými skupinami v jiných evropských zemích nebo profašistickými organizacemi u nás. Vojáci skládali slib poslušnosti [[Adolf Hitler|Adolfu Hitlerovi]] a zájmům [[Nacistické Německo|Velkoněmecké říše]]. Většina příslušníků však smýšlela celou válku československy a motivací pro vstup byla spíše snaha vyhnout se totálnímu nasazení, než touha sloužit zájmům okupantů. Skuteční zrádci národa se zde prakticky nevyskytovali navzdory snahám ministra [[Emanuel Moravec|Emanuela Moravce]] ve druhé polovině války dosazovat „aktivisticky“ smýšlející nebo alespoň bývalé [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherské]] důstojníky na vyšší místa. Výjimky se ovšem našly jako například horlivý nacista gen. II. tř. Jan Obručník.
Řádek 91:
Po válce asi nejznámějším „Vladařem“ byl pozdější populární divadelní a filmový herec [[Karel Effa]]. Své vzpomínky mimo jiné z doby své služby ve vládním vojsku popsal v knize ''Ve znamení náhody''.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Effa | jméno = Karel | odkaz na autora = Karel Effa | titul = Ve znamení náhody | vydavatel = Melantrich | místo = Praha | rok = 1987 | počet stran = 212 | isbn = }}</ref>
* Z historie: Až do let šedesátých se mezi lidmi říkalo: Ten je tam platný jak vládní vojsko v Itálii. (Posměšný výrok o neschopných funkcionářích a politicích. Platné dodnes).{{Doplňte zdroj}}
== Související články ==
| |||