Jan IV. Bretaňský: Porovnání verzí

První část jeho vlády byla poznamenána válkou o bretaňské dědictví, boji jeho otce proti sestřenici [[Johana z Penthièvre|Johaně z Penthièvre]] a jejímu manželovi [[Karel z Blois|Karlovi z Blois]]. S vojenskou podporou Francie byl Karel schopen řídit většinu Bretaně. Po otcově smrti, se Janova matka Johana pokoušela pokračovat ve válce ve jménu svého synka. Stala se známá jako "Jeanne La Flamme" (Ohnivá Johana), pro její ohnivou povahu. Nicméně, bylanakonecbyla nakonec nucena i se svým synem ustoupit do [[Anglie]], aby požádala o pomoc [[Eduard III. Anglický|Eduarda III.]] Později byla prohlášena za duševně nemocnou a v roce 1343 uvězněna na hradě Tickhill. Jan a jeho sestra Johana byli poté přijati do královy domácnosti.

Jan se vrátil do Bretaně prosadit svůj nárok, tentokrát s anglickuanglickou pomocí. V roce 1364, se Janovi podařilo zvítězit proti rodu Blois v bitvě u Auray, s podporou anglické armády vedené Janem Chandosem. Jeho nepřítel Karel byl zabit v bitvě a Karlova vdova Johana byla dne 12. dubna 1365 nucena podepsat Smlouvu u Guérande. V podmínkách smlouvy, se Johana vzdala práva na Bretaň a Jan byl uznán jako jediný vládce vévodství.

===== Manželství =====

# [[Johana Holandská]]

===== Potomci =====